Kostel Československé církve husitské je druhým kostelem, který můžete najít na Toulovcově náměstí. Původní budova sloužila jiným účelům a byla upravena Církví československou husitskou podle projektu choceňského stavitele Josefa Petříčka. V roce 1943 zadala církev samostatný projekt na úpravu modlitebny Čeňku Mužíkovi, funkcionalistickému architektovi, který rovněž působil v Chocni. Centrem dispozice sboru se stala bohoslužebná místnost s předsíní a chórem a veškerá výzdoba se omezila na minimum.
Interiér Husova sboru dnes zahrnuje důležité detaily, které odrážejí čtyři obdélníková okna v rámcových polích, a charakteristickou vystouplou zvoničku jehlancového tvaru na sedlové střeše, která působí jako připomínka sanktusníku. Fasáda kostela je oživena trojúhelníkovým štítem s trojicí menších obdélníkových okének; vstup je řešen širokým schodištěm a dřevěnými dveřmi ukrytými pod přístřeškem s nápisem Milujte se a pravdy každému přejte. Na fasádě vpravo od vchodu je pamětní deska věnovaná legionářům od Zborova.
Ke stavbě kostela došlo na Grygovské ulici ve Velkém Týnci v roce 1924 poté, co se po první světové válce téměř polovina místních věřících přidala k Církvi československé husitské. Prvním duchovním správcem byl dekretem Ústředního výboru Církve československé v Praze ze dne 30. července 1920 provizorně ustanoven Innocenc Kuchař, který ve Velkém Týnci sloužil již od 10. července 1920 a jako farář setrval až do 1. prosince 1927.
V souvislosti s výpravou do okolí Olomouce jsme navštívili také kopcovitý Hradisko nad Velkým Týncem, kde nás výhledy na hanáckou krajinu a atmosféra místa zavedly do fascinujícího kontextu husitských dějin v regionu. Z parkingu u hřbitova jsme postupně objevovali exteriéry husitského sboru a poznamenali jsme si, že svatostánek byl při výstavbě propojen s budovou farního úřadu, což znemožnilo podrobné prohlídky z některých stran.
Doplňující pasáže z nabídky místních materiálů připomínají, že kostel spolu s okolním urbanistickým souborem byl výsledkem spolupráce architekta Josefa Gočára a stavitele Josefa Vyleťala. Sbor kněze Ambrože, součást husitské tradice ve velké královéhradecké oblasti, byl součástí širšího projektu, jehož cílem bylo vytvoření jednotného sakrálního komplexu na Zálabí a Ulrichově náměstí. Realizace proběhla v letech 1926-1929 a dokončení kolumbária a nádvoří bylo realizováno v roce 1930.
V rámci duchovní služby je v HK pověřen biskup Pavel Pechanec. Církev zde mimo bohoslužby pořádá koncerty, přednášky a výstavy, a v nabídce nechybí ani duchovní péče o děti či meditace. Zvonice ve věži kostela Kněze Ambrože v Hradci Králové získala světově unikátní zvonohru, která kombinuje oznamování času s atrakcí pro návštěvníky a turisty.
Zvony pro zvonohru vznikají díky mezinárodní spolupráci zvonařských firem z Nizozemí a Belgie s českým mistrem zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem. Projekt zvonohry a související sbírka běží od roku 2009; z vybraných peněz bylo pokryto odlití a dodání všech plánovaných 50 zvonů a jejich srdcí. Zbývá zaplatit montážně-stavební práce včetně zajištění klaviatury a mechaniky zvonohry.
Pokračující cestovatelský nástin: Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii? 13. 30. 16. 4.31.
Historie kostela a jeho postavení v síti husitských obřadů
Kostel Církve československé husitské byl postaven roku 1924 s hlavním cílem sloužit novým věřícím, kteří po první světové válce opustili římskokatolickou církev. Prvním duchovním správcem Velkého Týnce byl Innocenc Kuchař, ustanoven provizorně 30. července 1920, a následně sloužil až do roku 1927.
Současně s architektonickými změnami a rozvojem sboru se rozvíjel i sociální a duchovní program, který zahrnoval modlitbu, bohoslužby, a komunitní aktivity. Vznikla tak jedinečná církevní enkláva, která spojovala místní identitu s husitskou tradicí a novými architektonickými trendy funkcionalismu.
Husitské války a hnutí Taboritů || Předminulý čas! s Martinem Pjechou
Architektura a urbanistické spojení
Gočárova záměrná spolupráce s královéhradeckým stavitelem Vyleťalem při realizaci vytvořila prostorový celek, který kombinoval sakrální funkci s urbanistickou kompozicí. Sbor Ambrože a související objekty patří do širšího komplexu, který se v 30. letech 20. století stal charakteristickým prvkem tehdejšího městského rázu.
V současnosti je kostel známý především pro svou jednoduchost a úspornost výzdoby, která vyjadřuje duchovní důraz na bohoslužebný prostor a modlitebnu. Exteriér kostela ukazuje tradiční prvky, které se ve funkcionalistickém pojetí dokázaly vyrovnat s racionální estetikou 20. století, a zároveň odrážejí regionální kontext Hané.
Podrobnosti výzdoby a její minimalistický charakter vyvolávají otázky o roli estetických a náboženských hodnot v prostoru husitské církve během meziválečného období.
Současnost a kulturní význam
Husitský sbor v Velkém Týnci nadále zůstává místem bohoslužeb a komunitních aktivit, které zahrnují pietní a liturgické dění i kulturní akce. Moderní duchovní život doplňuje historický kontext stavby a jejího architektonického dědictví, což přispívá k udržení regionální identity v Olomouckém kraji.
Pro návštěvníky může být inspirativní kombinace historických prvků, jednoduchosti interiéru a výhledů na hanáckou krajinu z okolních kopců, jako je Hradisko.