Kostel sv. Zikmunda je významnou dominantou Královy Lhoty a jeho areál zahrnuje hřbitov s historickou ohradní zdí, márnici a náležité součásti, které určují hranice kostelního komplexu. Kostel je orientovaná stavba stojící volně ve středu areálu, zatímco márnice je vložena na západní straně do průběhu ohradní zdi. Ohradní zeď obíhá a ohraničuje nevelkou, přibližně oválnou plochu s podélnou osou ve směru západ-východ. Zřetelná topografie místa a jeho výškové postavení zdůrazňují charakter krajinné dominanty celé oblasti.
Historie kostela a jeho architektura
Původně gotický kostel je zmiňován již v roce 1344, ačkoliv některé zdroje uvádějí i pozdější rok 1353 jako první zmínku. Původní gotický kostel byl poprvé připomínán v roce 1344. V 16. století byla k západnímu průčelí lodi přistavěna hranolová věž. Roku 1641 vyhořel a byl poškozen, včetně zřícení klenby v presbytáři. Obnova proběhla v letech 1641-1644, během níž byly do věže zavěšeny tři nové zvony. V roce 1679 byla obnova dokončena, ačkoliv roku 1759 byl kostel opět poškozen a na jeho jižní straně přibyly sakristie a předsíň. Touto opravou získal kostel svou současnou podobu; mobiliář je soudobý. V 19. století byl před kostelem postaven pískovcový kříž, který nahradil dřevěný původní. Z důvodu I. světové války byly dva zvony zrekvírovány; v roce 1934 darovali kostelu nový zvon - umíráček - manželé Rýdlovi. Před kostelem stával starý dřevěný kříž, který byl v roce 1880 nahrazen novým, pískovcovým křížem.
Kostel je situován na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova a spolu s ohradní zdí tvoří dominantu krajiny. V interiéru kostela se nachází hlavní oltář s obrazem sv. Zikmunda - obraz byl v roce 1995 odcizen - v bohatě řezaném akantovém rámu se stuhou z roku 1679 a s sošami světců. Dále je zde postranní skládací dřevěný oltář z roku 1664. Varhany a kazatelna pocházejí z období kolem roku 1700 a na stěně visí soubor obrazů „Křížová cesta“. Cínová křtitelnice je z roku 1619. Střešní krytina kostela i věže je šindelová.
Architektura a prostorové uspořádání
Kostel je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem a obdélníkovou sakristií na jižní straně. Na jižní straně je také předsíň a v západní straně se nachází hranolovitá věž navázaná přímo na loď. Presbytář, sakristie a loď jsou plochostropé, triumfální oblouk je gotický lomený a kruchta stojí na dvou sloupech. Vchod na jižní straně je mírně hrotový. Věž má tři podlaží s bedněným ochozem na krakorcích, je horizontálně členěna římsami a okna jsou pravoúhlá se zkoseným ostěním; v 1. a 2. patře se nacházejí úzká střílnová okénka. Střešní krytina je šindelová.
Hřbitov, který kostel obklopuje, je obehnán kamennou zdí značné historické hodnoty, která je dnes považována za kulturní památku. V interiéru kostela dominuje hlavní oltář se zmiňovaným obrazem sv. Zikmunda a další sakrální artefakty, které odrážejí původní barokní a raně novověké prvky. Skládací oltář z roku 1664 a jeho střední deskový obraz s námětem Ukřižování Krista představují důležitý doklad řemeslné práce chrudimské dílny, která působila v regionu v období renesance a baroka.
Oltářní archa a ikonografie
Oltářní archa byla nalezena v roce 1971 v márnici u kostela v Králově Lhotě mezi odloženým starým nábytkem. Levé křídlo oltáře zobrazuje české zemské patrony - sv. Vít a sv. Prokopa, pravé uzavíratelné křídlo má nahoře obraz sv. Václava a dole sv. Klimenta (dříve se uváděl sv. Prokop). Obě křídla jsou spojena s hlavní střední deskovou deskou s ornamentálním rámem, který evokuje baroko i rostlinné motivy. Na vnějších stranách křídel jsou motivy světců a patronů, zatímco vnitřní strany ukazují anděla zvěstující Panně Marii. Texty a datace na oltáři zmiňují dobu založení chrámu a pokus o identifikaci autorů díla.
V rámci popisu díla se uvádí, že dílo zřejmě pochází z chrudimské dílny či královéhradecké oblasti a bylo ovlivněno rudolfínskými mistry grafiky. Záchrana oltářní archy v roce 1971 z marmy však dala potřebný kontext k významu tohoto skvostu pro regionální dědictví.
Ostatní prvky a širší kontext
Okolí Královy Lhoty a její kostel sv. Zikmunda zahrnuje další historické lokality, které oživují regionální kulturní a historické dědictví. V kontextu bližších obcí lze nalézt kostely, kruhové kapličky a zvonice s náboženským a architektonickým významem. Všechny tyto prvky dohromady vytvářejí obraz bohaté sakrální krajiny v regionu Králova Lhota a jeho okolí.
