Kostel Blahoslavené Marie Restituty v Brně je katolický kostel postavený v letech 2017 až 2020 podle návrhu architekta Marka Jana Štěpána. Místní věřící uvažovali o výstavbě kostela již v roce 1968, ale kvůli normalizaci k ní nedošlo. V roce 2014 se podařilo získat 40 milionů korun na výstavbu kostela a byla vyhlášena architektonická soutěž, kterou vyhrál Ateliér Štěpán. Kostel má kapacitu 400 osob a má kruhový půdorys a samostatně stojící věž. Pravidelné bohoslužby se zde konají od května 2020. Celkové náklady na stavbu (bez vybavení) dosáhly téměř 120 milionů korun. Kostel má kruhový půdorys a věž s pohledovým betonem.
Vznik kostela je spojen s dlouhou řadou historických a duchovních motivů. Dostupné údaje potvrzují, že už v 16. století zde stávala kaple, ke které směřovaly kroky desítek poutníků. V sousedství poutního kostela stojí budova někdejších malých lázní a trojboká kaple, která ukrývá pramen vody. „Říká se, že voda ze studánky je léčivá, působí především proti očním neduhům. Také se ale uvádělo, že je voda radioaktivní.“ Areál Nejsvětější trojice u Trhových Svinů je chráněný jako kulturní památka České republiky a najdete ho necelé dva kilometry jižně od města, na dohled od stejnojmenné osady Svatá Trojice. Kostel sv. Stavba plná záhad.
Geometrie,Symbolika a prostorová koncepce kostela
Kostel je postaven na půdorysu kruhu - odvěkém symbolu nebe a věčnosti. Ztělesněný kruh se vznáší nad Lesnou a v přenesené duchovní rovině nad Lesnou vznáší nebe. Interiér vytváří „vnitřní vesmír“, kde světlo hraje klíčovou roli a je navrženo tak, aby vytvářelo měkké denní osvětlení bez výrazných stínů. Na 80metrovém okně se objevuje duha - symbol smlouvy Božího lidu s Hospodinem. Kruhová duha je viditelná při pohledu shora z letadla a vyjadřuje liturgickou symboliku společenství kolem stolu při Poslední večeři.
Věž stojí stranou kostela a její půdorys tvoří rovnostranný pravoúhlý trojúhelník, což zajišťuje, že je z pohledu areálu jiné a z pohledu zvenčí působí jako pevný bod. Do betonové věže vede ocelové kruhové schodiště a nápis na věži FOS ZOE znamená světlo a život. Věž je postavena na pilotech jako dilatační celek; na nejnamáhanějších částech - věnec a kůry - je použita předpínaná výztuž. Betonové materiály jsou doplněny výraznými barevnými prvky a odrážejí práci a energii vloženou do konstrukce.
Interiér kostela je popisován jako jednoduchý, klidný a usebraný; cílem je nepřímé a měkké denní osvětlení, které nenarušuje prostor. Na vnitřní straně kopule je vyobrazen světelnost, přičemž difuzní světlo symbolizuje Boží přítomnost za hranicemi hmotné skutečnosti. Asymetrická kopule, odlita do prkenných krajin, připomíná otisk Božího prstu - God’s Touch. Okna jsou skrytá za hlubokou římsou, což dále zesiluje dojem světla pronikajícího dovnitř skrze difuzi.
Patra kostela a duchovního centra zůstávají propojena, přičemž kostel samotný vytváří tři základní hmoty - kostel, věž a duchovní centrum (autor Zdeněk Bureš). Půdorys kruhu spolu s trojúhelníkem působí jako tři základní geometrické tvary, které určují kompozici prostoru. Svatostánek je umístěn ve vysoké apsidě s horním světlem po levé straně. Věž stojí stranou a její horizontální i vertikální odkazy propojují celou kompozici s okolní zástavbou.
Architekt Marek Jan Štěpán se u kostela Lesná věnuje architektuře s dlouhodobým působením; kostel vznikl v atmosféře roku 1968 a své naplnění došel po 50 letech. Atelier Štěpán je proslulý svými sakrálními stavbami; jeho tým tvoří manželé Vanda a Marek Štěpánovi. Zmíněné dílo navazuje na další významné realizace - kruhový kostel svatého Václava v Sazovicích a areál pro mši papeže Benedikta XVI. v Brně, a to v rámci širšího kontextu moderní sakrální architektury.
Stavba kostela byla financována výhradně sbírkami a dary; v průběhu let byly vyhlášeny architektonické soutěže a k realizaci se dopracovalo díky veřejným sbírkám a podpoře místní komunity. Proces výstavby trval déle než dva roky a stavba byla dokončena v roce 2020, čímž se stal kostel důležitým doplňkem Duchovního centra, které bylo otevřeno dříve v roce 2004.
Sociální a kulturní kontext v regionu Zlínského kraje
Od 1. května do 30. září proběhne projekt Otevřené brány, který zpřístupní významné sakrální památky v regionu. Návštěvníci budou mít možnost bezplatně prohlédnout kostely a další sakrální památky, doplněné průvodcovskými službami a komentovanými prohlídkami. Mezi zapojené památky ve Zlínském kraji patří mimo jiné kostel sv. Štěpána v Francově Dolině, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, či kostel sv. Jakuba Většího v Tečovicích a další.
Kromě Lesné a Brna je kostel sv. Jakuba Většího v Tečovicích jedním z nejstarších dochovaných církevních objektů na Zlínsku s románskými, gotickými a barokními prameny. Kostel sv. Vavřince ve Vizovicích či Valašské Meziříčí s kostelem Nejsvětější Trojice jsou součástí širšího kontextu sakrální architektury ve Zlínském kraji, který je díky Otevřeným branám aktivně prezentován veřejnosti.
V rámci výstavby a soutěží se zdůrazňuje také obytné a veřejné prostředí Lesné jako ukázka urbanistického řešení panelových sídlišť s vysokou kvalitou zeleně a infrastrukturními vazbami. Lesná jako sídliště vznikala v letech 1962-1973 a dnes je vnímána jako městská část s malou vesnickou charakteristikou, kde kostel a duchovní centrum tvoří důležité společenské a duchovní pilíře.
Technické a provozní detaily
Kostel má kapacitu 400 osob a kruhový půdorys, věž s výškou 31 metrů je dominantou okolí a obsahuje ocelové kruhové schodiště a nápis FOS ZOE. Kostel je postaven na pilotách a kůry jsou chráněny předpínanou výztuží. Hlavní loď je zaklenuta pruskou klenbou a konchou, presbytář má výškově odlišné členění a oratoř s velkým oknem. Tvar kruhu zvolili autoři i s ohledem na historickou symboliku rotund a duchovní literatury, která spojuje ideu nebe, kruhu a společenství kolem stolu při Poslední večeři.
Stavba byla realizována s důrazem na minimalismus a čitelnost formy; interiéry se vyznačují jemnými křivkami a difuzním světlem, které pomáhá vytvářet klidný a harmonický prostor pro modlitbu a meditaci. Dlouhé trvání projektu - více než dva roky - svědčí o komplexnosti, preciznosti detailů a důrazu na kvalitu materiálů a ztvárnění prostoru. Architektonické řešení kostela na Lesné tedy propojuje moderní sakrální architekturu s historickými symboly a regionálním kontextem Brněnského a Zlínského kraje.
