První křesťané byli většinou dospělí lidé, kteří se setkali s Bohem a uvěřili v něho. Proto sami požádali o křest. Součástí křtu byl i okamžik, kdy tito žadatelé vyznali před shromážděným společenstvím svou víru. V případě malých dětí je zřejmé, že nemají ještě duševní schopnosti na takové úrovni, aby mohly odpovědně vyznat víru.
Setkáváme se však již na stránkách Bible s případy, kdy byl pokřtěn nejen žadatel, ale také „celý jeho dům“, čímž Řekové označovali všechny členy domácnosti včetně dětí. Proto s důvěrou křtíme i děti, ale s důležitou podmínkou: Dítě ke křtu musí přivést rodiče, resp. jejich zákonní zástupci a ti také musejí dát záruku, že se vynasnaží vytvořit doma prostředí žité víry. Pak dítě s vysokou pravděpodobností vyroste v prostředí, v němž zcela přirozeně objeví základní křesťanské hodnoty i tolik důležitou praxi duchovního života.
Pravidla a odpovědnost rodičů v křtu dětí
Jistě to není naprostá jistota, že dítě ve své dospělosti víru nakonec neodmítne. To nelze nijak pojistit a svoboda člověka tu hraje důležitou roli. Avšak každý rodič, ať chce či nikoli, vytváří určité typické prostředí výchovy a to zcela zásadně děti ovlivní. Církev z této staletími ověřené zkušenosti vychází a požaduje, aby se rodič toužící po křtu svého potomka zaručil, že prostředí prostoupené vírou vytvoří.
Někdy přicházejí rodiče, z nichž víru žije pouze jeden. Pokud ani jeden z rodičů není pokřtěný, pak je třeba se nejprve zastavit nad jejich vlastní cestou víry. Křtem dítě vstupuje do společenství církve. A protože toto společenství není jen symbolické, dostává při křtu každý pokřtěný kmotra. Jde o pokřtěného a biřmovaného katolíka, kterému je alespoň 16 let, žije z víry a bude schopen dítěti v době jeho růstu pomáhat slovem, modlitbou i příkladem, aby poznalo víru a její velikou hodnotu.
Někdy je možné mít kmotry dva, zejména pokud má například dívce být kmotrem muž. Někdy si rodina přeje, aby byl dítěti takovým blízkým člověkem i někdo z jiné církve či někdo nepokřtěný. Bohužel nejsou v životě jen pokojné okamžiky, ale můžeme se ocitnout také v ohrožení života. V takovém případě je třeba jednat neprodleně a pokřtít i toho, kdo ještě neprošel řádnou přípravou nebo nesplňuje běžně stanovené podmínky. Platí to také pro děti a jejich rodiče.
Postup přípravy na křest a význam katechumenátu
V rámci přípravy na křest jsou zpravidla tři setkání. Křestní kmotrové mají být křesťané, sami již pokřtění a biřmovaní, svobodní, nebo církevně sezdaní. K motrovství není dostačující jen příbuzenský či přátelský vztah. Kmotr spolu s rodiči má být připraven, aby pokřtěného podporoval ve víře a radou. Pokud mají rodiče opravdový problém sehnat kmotra, mohou požádat křtícího kněze o výjimku.
Je zároveň přípravou k přijetí sv. přijímání (eucharistie). Křtu dospělého předchází katechumenát - tj. období přípravy, který trvá alespoň jeden rok. V případě zájmu o křest kontaktujte duchovního správce. Církev dostala poslání hlásat evangelium a křtít, takže od počátku křtila nejen dospělé, nýbrž i děti. V pochopení Páně: Nenarodí-li se kdo znovu z vody a Ducha svatého, nemůže vstoupit do Božího království, vždy usuzovala, že ani děti nemají být vyloučeny z možnosti přijmout křest, když jej přijmou ve víře církve, kterou za ně dosvědčí rodiče a kmotrové.
Úvodem je třeba připomenout, že křest dospělého je historicky základní formou křtu, od které je křest dítěte odvozen. Hans Urs von Balthasar napsal, že rozhodnutí křtít děti bylo snad nejzávažnějším rozhodnutím v dějinách církve, protože od té doby bylo legitimní stát se křesťanem i bez vědomí, „vrozen“ do víry. Rodina a církev hrají zásadní roli při křtu dětí a vzájemně spolupracují na výchově ve víře.
Praktické kroky před samotným křtem
Pokud uvažujete o křtu dítěte, je dobré co nejdříve zajít na faru a domluvit křest. Křest se většinou koná ve farním kostele, ve výjimečných případech i v jiném vhodném kostele. Není na škodu zjistit si podmínky křtu ještě před narozením dítěte. Křest je zvláštním způsobem spjat s vírou; dospělý je pokřtěn, až když sám víru vyzná a požádá o křest po zralé úvaze. Ale ani křest dětí se neuděluje bez víry. Zárukou vychování je víra rodičů a kmotrů; samotná víra nestačí a křest nevede člověka k Bohu bez jeho odpovědi života z víry.
Podle církevního práva je ke křtu dětí potřeba souhlas rodičů a naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství; jinak se křest odloží. Sňatek rodičů není přímo nutnou podmínkou křtu, avšak vypovídá o víře rodičů. Při domluvě s knězem se stanoví místo a forma přípravy a případné dokumenty k přinesení. Příprava na křest bývá různá podle farnosti, může být individuální či skupinová, s různým počtem setkání. Kmotr musí být katolík, který již přijal svátosti křtu, biřmování a eucharistie a žije podle víry; doporučuje se, aby mezi kmotrem a dítětem nebyl velký věkový rozdíl.
Rodiče a kmotři spolu s knězem čtou a procházejí texty; obřad začíná uvítáním a otázkami rodičům ohledně žádosti o křest a jejich ochoty vychovávat dítě ve víře. Poté následuje čtení z Písma a homilie, svěcení křestní vody, zřeknutí se zlého, vyznání víry a samotný křest slovy: N… já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Po křtu se dítěti maže temeno olejem, odevzdá se křestní rouška a zapálí křestní svíce. Křest může být součástí mše svaté a na závěr se požehná jejich rodina i celá bohoslužba.
Co přináší křest dítěti a co to znamená pro rodinu
Křest je začátek cesty víry a prvním krokem do společenství církve. Je znamením Boží lásky a nového života v Kristu. Při křtu rodiče veřejně vyznávají svou víru a slibují, že budou své dítě vést ke křesťanskému životu. Příprava na křest zahrnuje zejména modlitbu, biblické texty a život podle víry; mystagogie po křtu doprovází prvotní kroky dítěte ve víře. Křest je zdarma a slouží jako dar Boží, na který se službami kostelníka, varhaníka, ministrantů a dalšími výdaji musí dohodnout s knězem.
Velmi důležité je, aby rodiče vyjádřili svou vůli a ochotu vychovat dítě ve víře. Kmotrovství vyžaduje živý Kristův život a pravidelnou modlitbu za pokřtěného. Pokud se žadatelé potýkají s nejistotou kolem obsahu Kréda, může být vhodné přiblížit výklad víry jednoduchým jazykem; v případě zásadního odporu k víře může být křest odložen. Důležité je, aby rodiče a kmotři nebyli nuceni k prohlášením, která by nebyla pravdivá, a aby se zapojili do celé obřadnosti s respektem k morálním a psychologickým hranicím.
Domluva a technické detaily obřadu
Kmotr stojí po boku rodičů a spolu s nimi zastupuje svět víry při křtu. Křestní rouška a křestní svíce doprovázejí obřad; křestní voda se svěcuje a probíhá omytí hlavy dítěte. Děti by měly vyrůstat nejen v rodině, ale i ve společenství věřících, aby poznaly Boží lásku a přijetí mezi lidi. Křest bývá spojován s místem bydliště dítěte a s farností, kde členové rodiny aktivně navštěvují bohoslužby. Příprava na křest často zahrnuje několik setkání rodičů a kmotra s knězem a teprve poté samotný obřad, po kterém následuje období mystagogie.
Baptism: A Bible Story for Children
V závěru článku lze připomenout: křest je první a základní křesťanskou svátostí, která vstupuje dítě do života ve víře a do společenství církve. Před křtem je vhodné kontaktovat faru, zjistit podmínky a nastavit termín podle možností rodiny a farnosti. Křest je Boží dar, který vyžaduje naši odpověď života ve víře a závazek rodičů i kmotrů vychovávat pokřtěné dítě v katolické víře a ve společenství církve.