Bezmála 100 metrů vysoká zvonice neboli Velká jižní věž katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha je dominantou celé stavby. Vstoupit do ní můžete z III. nádvoří Pražského hradu. Nabízí jedinečný pohled na hlavní město. A během výstupu po 294 schodech nabídne i pohled na zvony. V horní zvonici jich uvidíte šest a v dolní jeden. Zvon Zikmund.
Se stavbou věže Svatovítské katedrály začal už Petr Parléř na konci 14. století. Po jeho smrti pokračovali v práci jeho synové. Stavbu přerušily v roce 1419 husitské bouře a roku 1541 ji těžce poškodil požár. Při opravách v letech 1560 až 1562 postavili architekti Bonifác Wohlmut a Hans Tirol na gotické torzo renesanční ochozovou galerii a přilbu. Tu o 200 let později barokně upravil Nicola Paccassi. Radikální úpravy věže provedl ke konci 19. století Josef Mocker za novogotické dostavby katedrály.
Nevěřitelné zvonové dědictví: Největší zvon v České republice váží odhadem 16,5 tuny. Ulit byl roku 1549 a představuje dílo kovolijce Tomáše Jaroše z Brna. Cín zvonoviny pochází ze Slavkova a měď ze středního Slovenska. Zvon vyniká nádhernou reliéfní výzdobou. Některé prvky byly na českém území použity vůbec poprvé, například otisky mincí a medailí.
V horní zvonici najdete šest zvonů. Václav (ulit roku 1542), Jan Křtitel (1546) a Josef (1602) jsou nejstarší. Od roku 1916 tři zvony chyběly: Ježíš, Marie a Dominik. Ty byly v době první světové války zrekvírovány a zničeny. Zvonový soubor byl do původní podoby doplněn v roce 2012. Ve Svatovítské katedrále působí dobrovolný spolek zvoníků a zvonířek, kteří zajišťují pravidelná a mimořádná zvonění. Svatovítští zvoníci představují skupinu nadšenců, zvonících ručně. Zvonění je pro mnohé z nich doslova posláním, jsou si vědomi toho, že přispívají k zachování tradice ručního zvonění, která pomalu vymírá.
Fyzicky náročné je už samotné vyšlápnutí 197 schodů do horní zvonice katedrály. Pravidelně se zvoní v neděli před mší svatou a pak v poledne. Vždy 15 minut. Při mimořádných příležitostech a o svátcích se přidává i Zikmund. V letní turistické sezóně (1. duben - 31. říjen) je Velká jižní věž katedrály přístupná od 10 do 18 hodin, poslední výstup je vždy v 17:30. V zimní turistické sezoně (1. listopad - 31. Zámek Vrchotovy Janovice připomíná historii zvonů.
Katedrála svatého Víta se může pyšnit největším a nejtěžším zvonem v Česku. Jmenuje se Zikmund a jeho autorem je Tomáš Jaroš, který má na zvonu také svůj podpis. Zvon nechal ulít v roce 1549. Tomáš Jaroš na zvon totiž dokázal umístit velké množství jednotlivých reliéfů. A to je v historii zvonařství naprosto ojedinělá záležitost. I přes tuto bohatou výzdobu to nemá zásadní vliv na to hlavní a to je akustická kresba zvonu, která je také zcela výjimečná.
Naposled srdce puklo při vyzvánění k svátku sv. Víta v červnu 2002, a dva měsíce poté zasáhly velkou část Prahy i Česka ničivé povodně. Nové srdce vyrobil zvonař Petr Rudolf Manoušek a poprvé Zikmunda rozeznělo téhož roku 28. září na sv. Do roku 2022 měl největší dolní průměr svatovítský Zikmund, ale to už neplatí: památeční Zvon #9801 je s 258 cm o dva centimetry širší. Pro Prahu ho odlili v rakouské zvonařské dílně Grassmayr, jejíž tradice sahá až do konce 16. století. Váží sice méně než Zikmund, ale jeho hmotnost 9 801 kg má svou symboliku: připomíná 9801 zvonů, které za druhé světové války z Protektorátu Čechy a Morava odvezli a roztavili nacisté. Dobrou zprávou je, že část zvonů byla ušetřena a Němci je vrací zpět.
První zvon přivítali v Píšti na Opavsku; v roce 1649 ho ulil v opavské dílně zvonař Hans Knauf, váží 350 kilogramů a jeho dolní průměr je 82 centimetrů. Značné obnovy se dočkala i zvonová tradice v dalších místech Česka: Jedním z vrcholů historicky první státní návštěvy nizozemského panovníka krále Willema-Alexandera s manželkou Máximou v červnu 2025 byl křest unikátního Zvonu svobody, odlitého v Nizozemsku pro kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze. Na jeho výrobu byly použity kusy ruských nábojnic posbíraných na Ukrajině. Zvon vznikl v nizozemské zvonařské dílně Royal Eijsbouts, nápad vzešel z nizozemského velvyslanectví v Praze a podílel se na něm pražský spolek Sanctus Castulus (sv. Když zvon při krátkém obřadu z přítomnosti prezidenta Petra Pavla požehnal římskokatolický kněz Tomáš Halík, citoval biblický verš, ať se všechny meče změní v pluhy). Zvon svobody je symbolem solidarity s Ukrajinou a se všemi pronásledovanými a zraňovanými lidmi.
Tělo zvonu zdobí množství drobných křížků, které symbolizují oběti padlé na Ukrajině. Za druhé světové války zmlkly v Čechách a na Moravě tisíce zvonů; nacisté ukradli a zničili téměř 90 procent zvonů z území České republiky; podle kampanologa Jaroslava Dobrodinského v Čechách zbylo z předválečného počtu 13 procent a na Moravě dokonce jen šest procent zvonů. Zvyk uvádět na zvonech letopočty se prý rozšířil až v 15. století, ale někdy už jsou nápisy nečitelné anebo číslice během staletí odpadly.
Pokud bychom se řídili jen letopočty, pak k nejstarším bude patřit zvon, uložený v muzeu v Chebu (1286), zvon Vilém z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě (1335), který odborníci považují za nejstarší funkční zvon v českých zemích, zvon Ave Maria ze zvonice u minoritského kláštera v Benešově (1322) a zvon z kostela sv. Většina zvonů je vybavena elektronickým ovládáním a automatickým vyzváněčem, a tak zvoníků ubývá. Stále se ale najdou dobrovolníci a nadšenci, kteří zvoní ručně a pro něž je zvonění hezký koníček.
Například v katedrále sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Věž Svatomikulášské městské zvonice skrývá unikátní staré dílny a zvony; Zvon Zikmund je nejznámější, ale další detaily najdete v expozicích Národního muzea.
Největší a nejznámější české zvony a jejich příběhy
Zvon Zikmund byl odlito roku 1549 Tomášem Jarošem; jeho dolní průměr dosahuje 256 cm a výška 203 cm. Potřebuje šest zvoníků pro rozeznění a srdce zvonu. Zvon Václav v Olomouci váží přes 8 tun a má průměr přes 2,4 m; pochází z dílny ve Vídni z roku 1827. Zvon Vilém v Havlíčkově Brodě je považován za nejstarší funkční zvon v Česku, byl ulit kolem roku 1300 (podle pramenů 1335). Zvon Ave Maria v Benešově má průměr 122 cm a výšku kolem metru a byl připisován k nejstarším zvonům v Česku.
Na Moravě patří k těm největším zvonům například Zuzana z Jihlavy vážící 7,1 tuny, odlil ji pražský zvonař Brikcí z Cimperka kolem roku 1563. Zvon Zikmund bývá slyšet o nejvýznamnějších svátcích, ostatní šestice zvonů se zvoní každou neděli a o svátcích. Z pražských zvonů je třeba zmínit i Zvon Míru a Zvon Svobody, který byl odlit v Nizozemsku pro chrám Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze a jeho výroba zahrnula kusy ruských nábojnic posbíraných na Ukrajině.
Ke zvonům patří i tradiční zvonické dílny: nejznámější je dílna rodiny Dytrychových v Brodku u Přerova; Ateliér zvonaře Jana a Barbory Šedových v Deštném; a v Halenkově pracuje zvonař Josef Tkadlecec. Zvonoviny se odlitují ze slitiny 22-23 % cínu a 77-78 % mědi; žádné jiné kovy nejsou žádoucí pro kvalitu zvonu. Licí forma musí být precizně zpracována, a srdce zvonu vyrobené z měkčího železa se zavěšuje uvnitř do ucha a kožených pásů.)
Na závěr si připomeňme, že jedinečná švédsko-česká spolupráce a mezinárodní projekty vrací do Česka staré zvony i nové kované; výjimečnou událostí byl křest Zvonu svobody v Praze v roce 2025, který symbolizuje solidaritu s Ukrajinou a se všemi pronásledovanými.
Další významná místa a zvony v Česku
Mezi další známé zvony patří Václav v Olomouci, Zuzana v Jihlavě, Ave Maria v Benešově, Vilém v Havlíčkově Brodě a Pummerin ve Vídni připomínající evropské zvonařství; na Loretě a pražských Hradčanech najdete zvonkohry a největší české zvony. Loretánská zvonkohra je složena z 57 zvonů a váží 12 tun; zvonky na Loretu navrhl Petr Naumann a celý komplex vznikl díky Claudy Fremy.
- Nejznámější zvony a jejich výšky, váhy a průměry.
- Historie výroby a významných zvonařství v Česku.
- Základy techniky lití zvonovin a jejich ladění.