Kyjovská farnost byla založena r. 1180, kdy premonstrátský opat Michal na Hradisku u Olomouce postavil, v trhové vsi Kyjov, farní kostel sv. Martina. Klášteru Hradisko byl Kyjov darován olomouckým údělným knížetem Václavem roku 1126. Nynější kostel se stal farním r. 1784 a na místě původního stojí nyní hřbitovní kaple se zvonicí sv. Josefa dělníka. Je to bývalý kláštěrní kostel kapucínů, posvěcený 17.10.1723, jednolodní, podélný, neorientovaný a pravoúhle zakončený, sklenutý barokní valenou klenbou. Roku 1734 byla k němu přistavěna boční loď. Přizpůsobení průčelí bez věže odpovídá kapucínskému řádu.
Oltář v boční lodi byl zasvěcen sv. Martinu. Kamenné sochy sv. Cyrila a Metoděje před kostelem jsou památkou na cyrilometodějské jubileum 1885. Obrazová výzdoba se omezuje na kopii křížové cesty a na dva novější obrazy; sv. Malbu kostela provedl roku 1928 Antonín Sychra z Kyjova podle návrhu Jano Köhlera. Hodonín se rozkládá v Dolnomoravském úvalu, v blízkosti řeky Moravy, 50 km od Brna. Hodonín má přibližně 25 tisíc obyvatel a jeho nejvýznamnějším rodákem je T.G. Masaryk. Že Kyjov leží autem asi 53 km JV od centra Brna a 20 km severně od Hodonína. Dnes kromě služeb a výrobních firem je Kyjov známý hlavně jako kulturní a folklorní centrum Slovácka.
Počátkem 18. století chtěli místní měšťané povznést město a jednou z možností byla i stavba kláštera. Ve městě se rozhodli pro řád kapucínů. S vybudováním kláštera souhlasil 26. května 1709 ministr řádu v Římě a 30. května 1709 i sám císař Josef I. a tak v roce 1710 přišli do Kyjova první kapucíni. Základní kámen kostela byl položen až 15. května 1713. Po různých protestech města a nedostatku peněz byla stavba kostela zahájena 18. dubna 1718 a již 3. dubna 1720 ukončena. Kostel byl vysvěcen až 17. října 1723 olomouckým biskupem hrabětem Františkem Juliánem Braidou. Zasvěcen byl Nanebevzetí Panny Marie a svatému Cyrilu a Metoději.
V rámci reforem císaře Josefa II. byl klášter v říjnu 1784 zrušen a kostel byl 19. listopadu 1784 prohlášen za farní. Samotná stavba kostela s hladkým průčelím má typický jednoduchý vzhled kapucínských klášterních kostelů. Nad portálem je kartuš se znakem Jana Adama z Lichtenštejna (odkazem 30 000 zlatých v závěti se zasloužil o dostavbu kostela). Nad ní je ve sgrafitovém rámu freska Madony s Ježíškem od Jano Köehlera z roku 1911. Hlavní oltář s monumentálním obrazem Nanebevzetí Panny Marie je od Josefa Zeleného z roku 1880. Před kostel byly v roce 1885 postaveny sochy sv. Cyrila a Metoděje.
V průběhu let byl kostel samozřejmě doplňován, upravován a opravován. Např. z roku 1802 pochází nová kazatelna a křtitelnice, z let 1823 a 1826 jsou boční oltáře sv. Barbory a sv. Josefa. Z roku 1936 jsou nové varhany. Velká oprava interiéru byla v roce 1973. Dnes je kostel ve správě Římskokatolické farnosti Kyjov. Pravidelné bohoslužby v kostele bývají kromě čtvrtka každý den.
Řeholní řád menších bratří kapucínů je jedna ze tří větví františkánského řádu - patří sem ještě minorité a observanté. Kapucíni jsou inspirováni svatým Františkem z Assisi: "Řehole a život menších bratří je toto: Zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě." Původně šlo o žebravý řád, který žil jen z almužen. V Kyjově jsem byl 6.5.2013 a sochy sv. Informační centrum je zřízeno a provozováno městem Kyjov. Jedná se o nejvýznamnější kyjovskou historickou památku, kteá vytváří dominantu hlavního Masarykova náměstí.
Byla postavena v letech 1561-62. Věž Radnice byla zvýšena v roce 1582. Slovácké město Kyjov, ležící na Jižní Moravě je to známé středisko slováckého folklóru a také je rozsáhlou velmi úrodnou vinařskou oblastí. Nachází se na hlavním Masarykově náměstí. Byl postaven koncem 20. let 17. století z podnětu kardinála Františka z Dietrichštejna jako poděkování městu za věrnost, kterou zachovalo město císaři Ferdinandovi II. v době stavovského povstání. Na Masarykově náměstí v centru Kyjova, naproti budovy radnice stojí kyjovský kulturní dům. V budově pořádají kulturní akce, hudební a divadelní představení, také výstavy. Nebudu popisovat, co tady vše mají, to by bylo dlouhé psaní. Ale myslím, že si každý něco vybere, ať už sladkého nebo slaného, teplý či studený nápoj.
Radnice je bezesporu nejvýznamnější kyjovskou památkou. Barokní mariánský sloup se nachází na Masarykově náměstí nedaleko radnice. Byl postaven patrně koncem 20. let 17. Na Masarykově náměstí 16/8 lze spatřit na domě pamětní desku. Ernst Leo Schneider (18. června 1894-1. Jedna z nejvýznamnějších historických památek města Kyjova - renesanční Radnice, stojí na náměstí Masaryka a je dominantou města. Postavena byla roku 1561 - 2, zvýšena o radniční věž roku 1562. Kyjov, srdce folklorního regionu kyjovského Dolňácka, leží nedaleko jižních svahů pohoří Chřiby. Ve městě se mnoho zajímavých památek. Krajina v okolí města Kyjova, přezdívaná též Moravské Toskánsko, se nenachází nikde jinde v Česku.
Tento kámen ve tvaru pěticípé hvězdy lze objevit v parku za radnicí. V místě, kde stávala synagoga, dnes stojí kulturní dům. Slovácký region je vyhlášený výrobou vína, proto se rozhodl majitel představit především moravské víno a umožnit ho v příjemném prostředí ochutnat včetně něčeho dobrého k zakousnutí. V roce 1925 došlo k demolici Přikrylova hotelu, a tudíž se v čelní frontě hlavního Masarykova náměstí objevila proluka sousedící s renesanční radnicí a dalším starším domem. Roku 1626 daroval kardinál městu pozemek, aby na něm vystavělo kostela ke cti Panny Marie, Cyrila a Metoděje. Základní kámen kostela byl položen 15. května 1713, dokončení se věřící dočkali 3. dubna 1720 a vysvěcení 17. října 1723. Modlitebna stojí na nároží ulic Dobrovského a Nádražní, není však zapojena do souvislé zástavby. Stavění májky patří mezi oblíbené a tradiční jarní atrakce v zemích moravských i českých.
tags: #kostel #kyjov #fotografie