Kostel svatého Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnější státem chráněná památka města Litvínova. Byl postaven v létech 1685-1694. Za jeho vznikem stojí tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna a architektem raně barokní stavby byl malíř a architekt Jan Baptista Mathey, původem z Francie. Léta pobýval v Itálii, odkud jej do Čech povolal v roce 1675 Jan Bedřich z Valdštejna.
Stavba je členěna na tři poschodí a jejím typickým rysem raného baroka je strohost. Průčelí zdobí dvě poměrně nízké jehlancovité věže, které jen málo převyšují štít kostela, a mezi nimi se nachází pískovcová socha patrona kostela sv. Michaela archanděla s mečem a vahami. Půdorys tvoří latinský kříž, jednolodní stavba má presbytář trojboce uzavřený a mezi lodí a kněžištěm se nachází tzv. Vítězný oblouk.
Kostel má boční kerubovité detaily a bočními stranami se táhnou obdélníková okna v průčelí a lichoběžníková, segmentově zakončená okna po stranách. Ke kostelu vede široké schodiště, typické pro barokní stavby, které byly záměrně stavěny na vyvýšených místech, aby se staly dominantou obce. Klenba je valená a nad ní se nabízely velké plochy pro stropní malby - fresky.
Mezi hlavními nástěnnými prvky vynikají oltáře, sochy, kazatelna a obrazy z doby baroka, zatímco lavice jsou rokokové. U hlavního vchodu vlevo je osmiboká Růžencová kaple, někdy též nazývaná kaple křtitelů. Fresky a malby v presbytáři vyzdobily malíři různých dílen, například malíř Reimbot z Drážďan zhotovil četné fresky a J. Reinhorna dodal obrazy Zavraždění sv. Václava, Pád sv. Jana Nepomuckého do Vltavy a Ježíš na hoře Olivetské.
Největší freska v kněžišti znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie, zatímco v lodi kostela je centrální obraz Panna Maria s Ježíškem a kolem něj šest alegorických postav: víra, naděje, láska, spravedlnost, pravdivost a dobrota. Zbývající prostor byl vyplněn renesančními ornamenty a v kopuli Růžencové kaple se nachází freska Bůh Otec s anděly. Nad hlavním vstupním prostorem se tyčí kruchta s předstupující balkónovou částí.
V areálu kostela stojí fara postavená v roce 1730. K ní byla v letech 1769-1773 přistavěna kaple Bratrství a celý komplex tvoří písmeno U. V užší části areálu je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z první třetiny 18. století, původně stála na náměstí pod kostelem. Proti ní je umístěno sousoší sv. Oldřicha a sv. Felixe s aliančními znaky pánů z Lobkovic a z Bubnu a Litic, přemístěné ze zrušené kaple v Dřínově. Sloup Nejsvětější Trojice ve Voigtových sadech býval stával před kostelem v Libkovicích, a v Litvínově stojí i socha sv. Jiří.
V říjnu 2001 byly během Svatomichaelských oslav do Litvínova dovezeny dva zvony z dílny zbraslavského zvonařského mistra Petra Rudolfa Manouška. Větší zvon o hmotnosti 850 kilogramů z roku 1522 prošel rekonstrukcí, menší váhy 200 kilogramů byl nově vyroben. Oba zvony byly posvěceny otcem biskupem Mons. ThDr. Josefem Kouklem a získaly jména sv. Michael (patron města) a sv. Areál. Kostel a areál zahrnují i schodiště vedoucí z náměstí k hlavnímu vstupu a mřížový plot uzavírající prostranství mezi kostelem a farou čp. 38.
Stavba tvoří dominantní prvek historické části Litvínova a vzhledem ke své poloze na vyvýšeném místě slouží jako významná vizuální i sakrální osa města. Vrcholem areálu je vedlejší kaple se zvoničkou, která se na severu napojuje na samotnou faru a kapli Bratrství, čímž dokládá intenzivní barokní slohové zpracování celého areálu.
Klíčové architektonické a umělecké prvky
Raně barokní styl se vyznačuje strohostí a jasnou kompozicí. Dvě nízké jehlancovité věže vytvářejí výrazný profil průčelí, kde mezi nimi stojí socha sv. Michaela archanděla s mečem a vahami. Působivé jsou fresky a rokokové prvky v interiéru, včetně oltářů, soch, kazatelny a maleb od badatelů z Drážďan. Výzdoba zahrnuje i karyatidy v presbytáři a rokokové lavice.
Hlavní loď a kněžiště jsou odděleny Vítězným obloukem, který dodává interiéru dramatický moment. Vstupní prostor je zdoben jedinečným způsobem, včetně Růžencové kaple a kaple křtitelů, s jejich vlastními rytmickými proporcemi a ornamenty. K hlavnímu vstupu vede jednoramenné kamenné schodiště, které je v intepretaci barokní architektury důležitým prvkem urbanistické harmonizace prostoru.
Renovace chrámu se několikrát dotkla jeho interiéru; nejprve po sedmileté válce v roce 1763 a následně během 18. století, kdy mnohé prvky vznikly nebo byly obnoveny. Dlouhodobá údržba a restaurování pomohly zachovat bohatý výzdobný program, který zahrnuje fresky, obrazy a sochy od různých autorů a mistrů z evropských dílen.
Historie a kulturní význam
Kostel byl mnohokráte renovován a jeho význam přesahuje samotnou sakrálnost. Jeho stavba a umělecké prvky ilustrují šíři barokního stylu a ukazují propojení litvínovského města s evropskými vlivy tehdejší architektury. Kaple, fara a kaple Bratrství spolu s sochami a freskami tvoří komponovaný celek historické památky, která zůstává důležitým symbolem městské identity až do současnosti.
Součástí areálu je i samostatná kaple a sousoší, která byla k Litvínovu přemístěna z různých dřívějších lokalit. Parkové a zahradní prvky kolem kostela doplňují vizuální dojem z celé památky. V roce 2001 byly do Litvínova uvedeny nové zvony, což dodává chrámu nejen zvukový, ale i symbolický význam pro život města.
Praktické informace pro návštěvníky
Prohlídky kostela a jeho areálu nabízejí pohled na jedinečnou kombinaci architektury a výzdoby. Kostel a fara tvoří spojený komplex, který je jedním z nejvýznamnějších příkladů barokní sakrální architektury v regionu. Návštěvníci mohou obdivovat sochy, fresky a oltáře, které ilustrují bohatou historii litvínovské komunity i chrámového umění 17. a 18. století.
