Obřady jsou posvátné úkony vykonávané pravomocí kněžství a ve jménu Ježíše Krista. Když nositelé kněžství vykonávají obřady, následují příklad Spasitele, který žehnal druhým. Obřady mají být vykonávány s vírou v Nebeského Otce a v Ježíše Krista a v souladu s vedením Ducha Svatého.
Součástí kněžství je pravomoc vykonávat obřady evangelia, které jsou nezbytné pro spasení a oslavení. Lidé při přijímání těchto obřadů uzavírají posvátné smlouvy s Bohem. Pokud dítě, které se narodilo ve smlouvě, zemře před dosažením věku 8 let, nejsou žádné obřady zapotřebí a nevykonávají se. Pokud se dítě ve smlouvě nenarodilo, jediný obřad, který potřebuje, je připečetění k rodičům. Božím dětem umožňují obdržet Boží moc, uzdravení, útěchu a vedení i další obřady.
Ti, kteří vykonávají obřad nebo se ho účastní, musí mít nezbytnou kněžskou pravomoc a musí být způsobilí. Obecně platí, že tímto měřítkem způsobilosti jsou měřítka spojená se získáním chrámového doporučení. Avšak biskupové a presidenti kůlů mohou v souladu s nabádáním Ducha a s pokyny v této kapitole umožnit otcům a manželům, kteří jsou držiteli nezbytného kněžského úřadu, aby vykonali určité obřady nebo jich účastnili, i když nejsou plně hodni vstupu do chrámu.
Příjemce obřadu, členové rodiny a kněžští vedoucí se spolu radí, aby určili, kdo a jaký počet lidí se bude obřadu účastnit. Když se účastní pouze jeden či dva nositelé kněžství, pak každý z nich položí lehce obě ruce na hlavu dotyčné osoby. Když se účastní více nositelů kněžství, stojí v kruhu kolem osoby, která obřad přijímá. Každý z nich položí lehce pravou ruku na hlavu dotyčné osoby (nebo pod nemluvně) a levou ruku položí na rameno bratra po své levici.
Vykonávání určitých obřadů nebo jejich přijímání vyžaduje schválení předsedajícího vedoucího, který je držitelem nezbytných kněžských klíčů. Podle potřeby může schválení udělit i rádce, kterého k tomu předsedající vedoucí oprávní. Zmínky o presidentech kůlů se rovněž týkají presidentů misí.
Mezi možné výjimky patří udělení požehnání dětem mimo obvyklou dobu, například při postní neděli, ve sborech s mnoha novorozeňaty, nebo udělení požehnání v jiném sboru, kde žijí prarodiče dítěte. Biskup může rovněž oprávnit nositele Melchisedechova kněžství, aby dítěti udělili požehnání doma. Obřad udělení jména a požehnání dítěti vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství v souladu s pokyny uvedenými v Nauka a smlouvy 20:70.
Kněžští vedoucí informují členy ještě předtím, než je dítěti jméno a požehnání uděleno. Jedinec nebo rodina koordinují vykonání tohoto obřadu s biskupem. Biskup může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby udělil jméno a požehnání svému dítěti, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Aby mohl jako mluvčí při udílení požehnání dítěti jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předložit platné chrámové doporučení.
Při shromáždění shromáždí se pod vedením biskupstva nositelé Melchisedechova kněžství. Vloží ruce pod nemluvně nebo je lehce položí na hlavu staršího dítěte. Křest ponořením do vody vykonaný někým, kdo má pravomoc, je nezbytný k tomu, aby se člověk stal členem Církve a mohl přijmout Ducha Svatého. Kněžské klíče ke křtům osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup. Tyto děti mají být pokřtěny a konfirmovány v den svých 8. narozenin nebo tak brzy po tomto datu, jak je to rozumné (viz Nauka a smlouvy 68:27).
Jedná se o děti, u nichž již existuje církevní záznam o členství (viz oddíl 33.6.2). Pohovor ke křtu a konfirmaci provádí se zaznamenanými dětmi biskup nebo pověřený rádce. Biskupové věnují zvláštní pozornost 7-letým dětem ve sboru a dbají na to, aby jejich rodiče, jejich vedoucí a učitelé Primárek a ti, kteří poskytují pastýřskou službu jejich rodině, pomohli tyto děti na křest a konfirmaci připravit.
Kněžské klíče ke křtům obrácených v misii drží prezident misie. Z tohoto důvodu provádějí s obrácenými pohovor ke křtu a konfirmaci misionáři na plný úvazek. Křestní shromáždění má být jednoduché, krátké a duchovně povznášející. Když se na křest připravuje zaznamenané dítě, člen biskupstva a předsednictvo Primárek se radí s rodinou dítěte ohledně naplánování křestního shromáždění z hlediska programu i termínu. Shromáždění vede člen biskupstva.
V kůlech s velkým počtem zaznamenaných dětí se mohou účastnit děti z více sborů. V takových případech se ohledně naplánování křestního shromáždění z hlediska programu i termínu radí člen předsednictva kůlu nebo členka kůlového předsednictva Primárek či vysoký rádce s rodinami dětí, které mají být pokřtěny. Shromáždění vede člen předsednictva kůlu nebo pověřený vysoký rádce. Sbory nebo rodiny se mohou na část shromáždění sejít odděleně, aby se dostalo pozornosti každému dítěti zvlášť. Může se jednat například o obřad křtu, o konfirmaci nebo o proslov člena sboru či rodiny.
Křestní shromáždění pro obrácené se mají naplánovat, jakmile obrácení splňují požadavky uvedené v oddíle 31.2.3.2. Pod vedením biskupstva křestní shromáždění pro obrácené plánuje a vede sborový vedoucí misionářské práce (pokud je povolán) nebo člen předsednictva kvora starších, který vede misionářskou práci ve sboru. Ten plánuje také konfirmaci obrácených, pokud nebudou konfirmováni na shromáždění svátosti. Obřad křtu vykonává kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby pokřtil své dítě, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).
Aby mohl křest vykonat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předložit platné chrámové doporučení. Křty se mají vykonávat ve křtitelnici, pokud je k dispozici. Pokud křtitelnice k dispozici není, lze využít bezpečnou vodní plochu nebo nádrž. Ta má být dostatečně velká, aby v ní mohl stát ten, kdo obřad vykonává, i ten, kdo je křtěn. Kvůli bezpečí musí být při napouštění křtitelnice přítomen zodpovědný dospělý a má u ní zůstat, dokud nebude vypuštěna, vyčištěna a zajištěna. Křtitelnice se má bezprostředně po každém křestním shromáždění vypustit.
Ten, kdo vykonává křest, a ten, kdo je křtěn, mají na sobě bílé oblečení, které po namočení není průsvitné. Obdarovaný člen má pod tímto oblečením při vykonávání křtu chrámový garment. Každý křest sledují dva svědci, které schvaluje předsedající vedoucí, aby se zajistilo, že křest bude vykonán správně. Pokud při křtu nejsou pronesena slova přesně tak, jak je to uvedeno v Nauka a smlouvy 20:73, musí se křest opakovat.
Drží levou rukou pravé zápěstí křtěné osoby a uvádí celé jméno osoby a říká: „Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“ Poté umožní křtěné osobě, aby si stiskla pravou ruku nos, a položí pravou ruku na horní část zad dotyčné osoby a celou ji ponoří, včetně oblečení. Po křtu je konfirmována a přijímá Ducha Svatého (viz Nauka a smlouvy 20:41; Skutkové 19:1-6).
Kněžské klíče ke konfirmacím osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup. Na konfirmace osmiletých zaznamenaných dětí dohlíží biskup. Plánování konfirmací obrácených koordinují misionáři na plný úvazek se sborovými vedoucími, jak je to uvedeno v oddíle 18.7.2. Obřad konfirmace vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství. Jako mluvčí při konfirmaci může jednat pouze nositel Melchisedechova kněžství, který je hoden vstupu do chrámu. Tohoto obřadu se účastní alespoň jeden člen biskupstva.
Aby mohl jako mluvčí při tomto obřadu jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předložit platné chrámové doporučení. Konfirmace se může zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Zlehka položí ruce na hlavu dotyčné osoby. Před pohovorem s dítětem, které má záznam o členství, připraví referent formulář Křest a konfirmace v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR). Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor a formulář podepíše. Když misionář na plný úvazek provede s obráceným pohovor ke křtu, vyplní Záznam o křtu a konfirmaci pomocí aplikace Preach My Gospel. Po křtu a konfirmaci zaznamenají misionáři údaje v aplikaci a odešlou je elektronicky referentovi sboru. Poté, co je záznam o členství vytvořen, referent připraví Osvědčení o křtu a konfirmaci.
Členové Církve se setkávají během sabatního dne, aby uctívali Boha a přijímali svátost (viz Nauka a smlouvy 20:75; 59:9; Moroni 6:5-6). Během tohoto obřadu přijímají chléb a vodu na památku toho, že Spasitel obětoval své tělo a krev, a aby obnovili své posvátné smlouvy (viz Matouš 26:26-28; Překlad Josepha Smitha, Marek 14:20-25; Lukáš 22:15-20; 3. Nefi 18; Moroni 6:6).
Kněžské klíče pro vykonávání obřadu svátosti ve sboru drží biskup. Pokud členové sboru nejsou schopni přijímat svátost kvůli tomu, že nemohou vycházet z domu nebo jsou v zařízení s pečovatelskou službou či v nemocnici, může biskup oprávnit nositele kněžství, aby pro ně obřad svátosti vykonali. Biskup může k tomuto nositele kněžství oprávnit i v případě, že se tito členové dočasně nacházejí mimo hranice jeho sboru. V ojedinělých případech se může stát, že se shromáždění svátosti po určitou delší dobu nekonají. V těchto situacích může biskup oprávnit způsobilé nositele kněžství ve svém sboru, aby každý sabatní den připravovali a žehnali svátost u sebe doma. Když je dostatečný počet nositelů Aronova kněžství, obvykle tyto povinnosti vykonávají oni.
Když není dostatek jáhnů na roznášení svátosti, president kvora jáhnů se radí s biskupem ohledně toho, koho požádat o pomoc. Vzhledem k posvátné povaze svátosti se mají kněžští vedoucí pečlivě připravit, aby obřad proběhl spořádaně a uctivě. Ubrusy na svátost mají být bílé, čisté a vyžehlené. Podnosy pro svátost mají být čisté. Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, tak mají činit důstojným způsobem a mají si uvědomovat, že zastupují Pána. Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, mají být upravení a čistí. Nemají nosit oblečení ani šperky, které by mohly odvádět pozornost od uctívání Boha a uzavírání smluv, což jsou účely svátosti.
Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou chléb členům. Jako první ji přijíma předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí. Poté, co se chléb roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí. Ten, kdo žehná vodu, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání vody (viz Nauka a smlouvy 20:79). Po modlitbě nositelé kněžnosti uctivě roznesou vodu členům. Poté, co se voda roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí.
Existují dvě oddělení kněžství: Aronovo a Melchisedechovo. Když je členovi předáváno kněžství, je zároveň vysvěcen do některého úřadu v onom kněžství. Kněžské klíče pro předávání Melchisedechova kněžství a pro vysvěcování do úřadů staršího a vysokého kněze drží president kůlu. Způsobilí bratří mohou obdržet Melchisedechovo kněžství a být vysvěceni do úřadu staršího, když jim je 18 nebo více let. V závislosti na situaci dotyčného mladého muže se biskup rozhodne, zda má doporučit, aby byl tento mladý muž vysvěcen do úřadu staršího nedlouho po svých 18. narozeninách, nebo zda má o něco déle setrvat v kvoru kněží. Při tomto rozhodování se biskup nejprve radí s dotyčným mladým mužem a s jeho rodiči nebo zákonnými zástupci.
Muži se vysvěcují do úřadu vysokého kněze, když jsou povoláni do předsednictva kůlu, vysoké rady nebo biskupstva. Biskup se souhlasem předsednictva kůlu provádí s bratrem pohovor podle pokynů na formuláři Záznam o vysvěcení k Melchisedechovu kněžství. Poté s dotyčným bratrem provádí pohovor rovněž člen předsednictva kůlu. Se schválením od presidenta misie může s bratrem, který má být vysvěcen do úřadu staršího, provést pohovor president okrsku (viz oddíl 6.3). Po zmíněném pohovoru předsednictvo kůlu požádá vysokou radu, aby rozhodnutí vysvětit dotyčného bratra vyjádřila podporu. Člen předsednictva kůlu pak předloží jméno dotyčného bratra k vyjádření podpory na všeobecném zasedání konference kůlu (viz oddíl 18.10.3).
Kněžské klíče pro předávání Aronova kněžství a pro vysvěcování do úřadů jáhna, učitele a kněze drží biskup. Biskup nebo pověřený rádce provádí pohovor s těmi, kteří mají být vysvěceni do úřadu jáhna nebo učitele, aby posoudil, zda jsou po duchovní stránce připraveni. Před provedením pohovoru s mladým mužem ohledně vysvěcení ke kněžství získá biskup ústní svolení od jeho rodičů nebo zákonných zástupců. Poté, co s určitým bratrem proběhne pohovor, během nějž je tento bratr shledán způsobilým být vysvěcen do kněžského úřadu, je jeho jméno předloženo k vyjádření podpory (viz Nauka a smlouvy 20:65, 67).
Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu staršího nebo vysokého kněze, pře..................................................
