Původně byla socha sv. Jana Nepomuckého postavena roku 1713 na pravém břehu řeky Moravy. Barokní sochařské dílo sv. Jana Nepomuckého je datované chronogramem v nápisu na přední straně soklu do roku 1713. Světec je ztvárněn v obvyklém ikonografickém pojetí, tj. oděn v almuci, rochetě a klerice s biretem na hlavě. V náručí drží diagonálně položený kříž s korpusem. Plasta rozechvěla působivá kompozice, kde je socha z jednoho kusu kamene z jemnozrnný pískovec z Hořické oblasti v Podkrkonoší. Pomník je datován letopočtem 1936 a označen signaturou autora Pištěk K.
Restaurování a přenesení díla bylo svěřeno restaurátorovi Tomášovi Martinákovi. Památka byla po dvou desetiletích umístěna na nové místo - u řeky Moravy, konkrétně u přístavní hrany na Svatojiřském nábřeží mezi pěší lávkou a Mostem J. A. Bati. Důvodem byl restaurátorský zásah a snaha o zřetelnější zviditelnění významného díla v prostředí s ohledem na vliv povětrnostních podmínek a umístění.
Místostarostka Pavlína Jagošová uvedla, že šlo o mimořádně vhodné řešení vzhledem k náročnosti původní lokace - u Františkánské ulice bylo málo prostoru pro tak významné dílo a jeho blízkost aut ztrácela jeho výraz. Místo bylo vybráno opět u řeky Moravy, a to právě mezi pěší lávkou a Mostem J. A. Bati. Starosta Stanislav Blaha k tomu dodal, že město dlouhodobě pečuje o památky a i menší památky si zaslouží pozornost.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Uherském Ostrově je jednou z dominant města, které leží v nivě řeky Moravy v Dolnomoravském úvalu a tvoří jedno z center Moravského Slovácka. V samotném srdci Moravského Slovácka na soutoku řek Moravy a Okluky doplňuje obraz města zámek a kostel, který tvoří historickou vůdčí rovnováhu krajiny. Město Uherský Ostroh má kolem 4 000 až 4 500 obyvatel a k němu patří Ostrožské Predmesti a Kvačice.
Historie města sahá do konce 13. století, kdy zde vznikl zemianský hrad a v roce 1371 se Ostroh stal městem. Zámek, bývalý původně zeměpanský hrad, je dnes dominantou města a architektonickou relikvií s půdorysem, který bývá popisován jako čtyřkřídlý kolem arkádového nádvoří. V jihovýchodním rohu stojí hranolová schodišťová věž. Před zámkem a ve městě zahlédnete i další památky, mezi nimi například kamenná skulptura - socha sv. Libora, která bývá jednou z menších, ale významných památek.
Socha sv. Libora u mostu v ulici Komenského a kamenná plastika - socha sv. Jana Nepomuckého - patří do širší sbírky drobných památek v Ostrohu. Svätý Libor, patřící k významným biskupům diecéze Le Mans, bývá připomínán pro svou dobrotu a oddanost víře. Významná je také plocha náměstí sv. Ondřeje s kostelem sv. Ondřeje, která patří k centru města a bývá vyzdobena i velikonočními a jarními prvky. Kostel sv. Ondřeje, rovnocenně s mostem přes Moravu, představuje důležitou architektonickou a kulturní stopu města.
Další zajímavé objekty v Ostrohu zahrnují obloukový železobetonový most dlouhý 206 metrů a široký 15,5 metru, který je architektonickou dominantou města. V roce 2010 byl proveden restaurátorský zásah na kříži z náměstí z roku 1774, a na jeho instalaci byl položen tubus se vzkazem pro budoucnost. Místní židovská komunita vznikla ve II. polovině 15. století a do Ostrohu přišla po vypovězení z moravských královských měst. Z místních menších památek stojí za zmínku zvonička na Ostrožském Předměstí, která má původně nízkou zvoničku a v roce 1881 do ní byl umístěn zvon z kostela sv. Samá voda.
V sousedství Ostrohu leží Veselí nad Moravou, město známé svým zámkem, který je čtyřkřídlou patrovou budovou kolem arkádového nádvoří a v současnosti není z důvodu rekonstrukce veřejnosti přístupný. Park v Veselí nad Moravou je oblíbeným místem pro odpočinek a procházky. Město je obklopeno vinicemi a trnkovými sady, což podtrhuje krásu okolní krajiny, která se dotýká soutoku Moravy a Okluky.
V Baťově kanálu, který vznikl v letech 1934 až 1938 a spojuje Odru a Dunaj, leží další technické památky, a to Panský pivovar a další pozoruhodnosti v regionu. Impulsem pro výstavbu Baťova plavebního kanálu byla snaha propojit vodní toky a rozšířit možnosti dopravy po polích a krajině Moravského Slovácka.
Socha Panny Marie, která stojí na srpku měsíce symbolizujícím čistotu, je součástí ikonografického motivu, v němž je Marie držící Ježíška a spolu s ním nesou atribut blesku. Tato symbolika odráží tradiční zobrazení svatého Jana Nepomuckého i dalších světců v rámci regionálního barokního pojetí.
