Od sousoší svatého Jana Křtitele s anděly na Maltézském náměstí je krásný pohled na průčelí kostela Panny Marie pod řetězem konce mosta, kam jsme se vydali za rektorem kostela, páterem Filipem Suchánem. Stojíme na předzahrádce kostela, kde se nacházejí tři stromy. Čím jsou zajímavé? Prvním je poncirus trifoliata, citronečník trojlistý, ze kterého byla údajně spletena Kristova potupná koruna. Uprostřed roste zmarlika Jidášova, to je druh stromu, na kterém se prý oběsil Jidáš Iškariotský. A poslední je fíkovník se zcela evidentní symbolikou. Zahrada je obklopena na jedné straně komendou maltézského řádu a na druhé jsou vidět zbytky románských oblouků.
V malém výklenku vedle vstupních dveří je umístěna socha Panny Marie, kterou kostelu věnoval neznámý dárce. Kostel Panny Marie pod řetězem má v názvu přídomek „konce mosta“. Proč tomu tak je? Na koncích Juditina mostu se - jak bylo zvykem - vybíralo mýtné, řetěz sloužil jako závora, a odtud pochází označení „pod řetězem“.
Tato původní trojlodní basilika byla v průběhu staletí poškozena požáry, pleněním v době husitských válek a dnešní podobu získala po renesanční a barokní přestavbě. Odkaz na řetěz nalezneme také hned při vstupu do kostela, kde je v barokním oltáři umístěná dřevěná plastika Panny Marie s děckem a nad ní pověšený řetěz - symbol řádové jurisdikce malostranských johanitů.
Výzdoba kostela je velmi bohatá. Při vstupu návštěvníky zaujme především rozměrný hlavní oltář. Kdo je jeho autorem? Monumentální obraz na hlavním oltáři byl dokončen v roce 1640 a jeho autorem je Karel Škréta. Další zajímavostí je obraz Matky Boží kojící Jezulátko s odhaleným prsem, což je ojedinělé zobrazení v křesťanské ikonografii.
Kostel má mimo jiné bohatou heraldickou výzdobu, nachází se zde množství tesaných kamenných náhrobníků, kterých se dochovalo celkem čtyřiadvacet. Nejstarší pochází z roku 1404 a patří představenému komendy Petrovi. Po stranách hlavního oltáře jsou nádherné vitráže. Kdo na nich je? Na vitrážích jsou vyobrazeni zakladatelé a patronky řádu Maltézských rytířů. Po levé straně je to blahoslavený Gerard, zakladatel bratrstva a blahoslavený Raymund, jeho nástupce, který sepsal pravidla řádu. Na druhé straně jsou to řeholnice maltézského řádu, svatá Flora a svatá Ubaldeska.
Řád Maltézských rytířů patří mezi nejstarší katolické řády. Základním cílem je pomáhat všem potřebným bez rozdílu. Tradičně se řád soustředil hlavně na provoz nemocnic, takzvaných špitálů. Proto se Maltézským rytířům také někdy říká „špitálníci“. Součástí každého špitálu byl oltář nebo kaple, kde se každý den pro pacienty sloužila mše svatá, kterou případně mohli sledovat také přes okno nebo dveře.
Konají se v kostele v současné době bohoslužby? Pravidelné bohoslužby jsou slaveny v neděli v 10:00 hodin, v úterý v 17:30 hodin a o prvním pátku v měsíci v 17:30 hodin. Musím říct, že za doby pandemie jsme zaznamenali menší návštěnost. Je to tím, že v centru Prahy bydlí méně lidí, ale naštěstí přijíždí věřící i z dalších částí Prahy, kteří jsou nějak spjati s naším kostelem. Naopak v létě návštěvnost kostela roste, protože jej ve velkém navštěvují turisté.
Kostel má bohatou minulost, krásnou výzdobu a mnoho jiných zajímavostí, ale více se nám do rubriky nevešlo.
V průběhu staletí se Maltézský řád, pocházející z bratrstva italských kupců z Amalfi, vyvíjel od původní živelnosti až po pevnou duchovní i vojenskou autoritu. Když byl ve 14. století získán majetek pro renesanční a barokní přestavby, vznikla další architektura a sochařské práce, z nichž nejvýznamnější díla patří J. J. Bendlovi a K. Škrétovi.
Pod kruchtou stojí oltář P. Marie, na němž je ve vitrině dřevěná socha Madony, zřejmě barokní kopie pozdně gotického originálu. Je tu také zavěšen obraz Stigmatizace sv. Františka z 1. pol. 18. století. Sochařská výzdoba kostela je většinou práce Jana Petra Wendy. Zajímavostí je socha v arkádě mezi hlavní a vedlejší jižní lodí, kterou vytvořil z mramoru Emanuel Max v r. 1850.
Nejpravděpodobnější výklad názvu „pod řetězem“ souvisí s historickou praxí uzamykání ulic kolem konventu řetězy a s tvrzími a mostem; místní pověsti také odkazují na bránu Juditina mostu a její řetězovou výzdobu.
Na závěr se sluší připomenout, že kostel byl vystavěn na místě románského trojlodního kostela, který byl vysvěcen kolem roku 1182 a renovován v průběhu staletí. Dnešní podoba vznikla při barokní přestavbě v letech 1640-1660 podle projektu Carla Luraga, s výraznými zásahy kameníka Giobanni Battisty Spinettia.
Historické milníky a významné okamžiky
- 1169: král Vladislav II. založil komendu johanitů na Malé Straně a poskytl pozemky včetně západní části ostrova Kampy.
- 1378: před pohřbem byl v kostele vystaven tělo císaře Karla IV. a později Václava IV. v roce 1419.
- 1314-1389: raná gotická přestavba, věže a presbytář; husitské doby zasáhly chrám a klášter byl vypleněn.
- 1640-1660: barokní přestavba podle Carla Luraga s díly J. J. Bendla a Karla Škréty.
- 1989: obnovení činnosti Maltézských rytířů a navrácení kostela pod jejich správu.
tags: #kostel #maltezskych #rytiru