Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla na Mělníku se nachází v těsné blízkosti mělnického zámku, na vrcholu ostrožny nad soutokem Labe a Vltavy. Jedná se o trojlodní gotický chrám s polygonálním presbytářem nad kryptou a s obdélnou sakristií na S straně a obdélnou předsíní po S straně boční lodi. Větší hranolová věž v Z průčelí S lodi měří 60 m a doplňuje menší hranolová věž v JZ nároží mezi hlavní a J boční lodí. Vnější plášť kostela lemují opěráky. Loď i presbytář prosvětlují vysoká široká hrotitá okna s plaménkovými kružbami, portály zdobí protínané pruty s tordovanými sokly.
Hlavní loď je otevřená do bočních lodí hrotitými oblouky na hranolových pilířích a je klenuta hvězdovou žebrovou klenbou, boční lodi křížovou žebrovou klenbou. Presbytář je klenutý síťovou žebrovou klenbou a v závěru hvězdicovou žebrovou klenbou. Třípatrová hranolová věž ukončuje ochoz s polygonálními nárožními věžičkami, který kryje cibulová báň s lucernou.
Kostel je často spojován s Mělnickou kostnicí, která patří spolu se Sedleckou u Kutné Hory k největším kostnicím v České republice. Kostnice se nachází v kryptě pod presbytářem proboštského kostela sv. Petra a Pavla a její vznik je spojen s minulostí hřbitova, který kolem kostela vždy existoval.
Když došlo k morovým epidemiím a hřbitov nestačil pojmout pohřby, hrobníci vybírali pozůstalé kosti a ukládali je do kostnice. Kostnice, neboli karnery, bývaly u většiny farních chrámů, kde hřbitovy existovaly. Mělnická kostnice sloužila svému účelu do roku 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen. Podle guberniálního nařízení z 16. srpna 1787 měly být kosti z kostnic pohřbeny do země, nicméně v Mělníku byly kosti zazděny a několik oken s vchodem do kostnice bylo uzavřeno.
V průběhu oprav chrámu v letech 1891-1892 byl vchod do kostnice znovu otevřen a náhrobní kameny kryjící okna byly přemístěny do interiéru kostela. Restaurace chrámu v letech 1913-1916 umožnila antropologovi MUDr. RNDr. h. c. Jindřichu Matiegkovi, světově proslulému odborníkovi na antropologii, studium a uspořádání kostí v kostnici pro studijní účely i pro veřejnost. Po několikaleté práci v době první světové války připravil se dvěma mladými pomocníky kostnici pro tyto účely.
V kostnici dnes leží pozůstatky asi 10 000 až 15 000 osob různého věku, pohlaví a etnického původu. Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je jedním z nejstarších kostelů v Čechách a stojí v těsném sousedství mělnického zámku. Podle historických odkazů vznik kostela sahá pravděpodobně až do roku 1000 a samotný kostel byl původně zasvěcen svatému Petrovi.
Návštěvníkům bývá věž kostela otevřena v určité období roku; samotná věž byla stavebně dokončena v poslední třetině 15. století. Tehdy vznikl i chrám, který je považován za významnou památku středních Čech a za jednu z nejstarších svatyní v regionu. Dokumentační záznamy kázní a stavebních úprav potvrzují, že torzo románské věže je nejstarší částí stavby, což naznačuje rovněž románskou konstrukci chrámu.
Prameny dále uvádějí, že Emma, manželka knížete Boleslava II., byla velkou ctitelkou svatého Václava a významně se zasloužila o založení a výzdobu místa u Mělníka. Její financování a patronát se promítly do latinské legendy, která zdobila iluminátorská škola ve Fuldě. Kroky restaurací v letech 1913-1916 a následná antropologická studie Jindřicha Matiegky připomínají význam tohoto chrámu pro náboženský a kulturní život regionu.
Mělník - Středočeský kraj
Architektonické a historické shrnutí
Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla na Mělníku je trojlodní gotický chrám s 60 m vysokou hranolovou věží a s výraznou dominantou nad romantickým soutokem Labe a Vltavy. Věž je klíčovou vizuální doménou města a návštěvníkům je během otevíracích hodin přístupná od března do října. Kostel vznikl pravděpodobně kolem roku 1000, nicméně samotná výstavba a dokončení věže proběhly později v průběhu středověku.
Interiér kostela je vyzdoben hvězdovou žebrovou klenbou hlavní lodi a křížovou žebrovou klenbou bočních lodí; presbytář má síťovou žebrovou klenbu s hvězdicovým závěrem. Obvodové pláště a opěráky podtrhují výšku a masivnost stavby, která spolu s portály zdobenými protínanými pruty a tordovanými sokly vytvářejí ikonickou gotickou atmosféru.
Okolí kostela zahrnuje hřbitov, který byl tradiční součástí chrámů, ale morové epidemie a rostoucí potřeba pohřebišť vedly k nutnosti přesunu hřbitova a vzniku kostnice. Kostnice v kryptě pod presbytářem představuje významný prvek historické pečeti chrámu; její rekonstrukce a přeskládání kostí z pramenů i z restaurovacího období 20. století potvrzují její kulturní a vědecký význam.
Podle historických záznamů a archeologických poznámek byla románská torza věže zjištěna při rekonstrukci v letech 1913-1914 a původ věže se odhaduje do roku 1000, což svědčí o velmi starém založení chrámu. Patka a dřík sloupku zjištěné při dřívější opravě vyzdvihují románský charakter stavby a potvrzují spojení s kostely západních Čech.
Kostel je významnou kulturní památkou středních Čech a patří k nejvýznamnějším románským a gotickým památkám regionu, která kombinuje historický význam s architektonickou valorizací.