Až před několika dny se započalo se stavbou dalšího. Nový svatostánek vyroste na sídlišti Barrandov. Kostel je součástí širšího projektu, jenž má zpestřit místní život. Architekti jej zasadí přímo mezi panelové domy. V sevření ulic Grussova, Lamačova a Gabinova barrandovského sídliště jsou rozprostřeny panelový dům se šesti vchody, dětské hřiště a les. Právě mezi ně se nově vklíní několik objektů, z nichž jako hlavní bude vyčnívat kostel Krista Spasitele. Na místě už se zřídilo staveniště, kde se od listopadu střídají dělníci.
„Barrandov je moderní sídliště, které v sobě nese dědictví překotné výstavby, se kterou souvisí i nedostatečná občanské vybavenost. V místní matrice se o potřebě místa duchovního rázu poprvé psalo už v roce 1934. Od 90. let zdejší farnost zajišťovala misijní středisko. Zázemím byly stavební buňky po dělnících, kteří sídliště vybudovali. Po vypršení jejich životnosti vyvstal zájem o komunitní objekt s křesťanským přesahem o to naléhavěji. Projekt sestává ze tří propojených částí - kostela, komunitního centra a kavárny. Náklady mají činit zhruba 150 milionů korun, z nichž dvě třetiny uhradí místní farnost. Peníze čerpá hlavně z příspěvků dárců. Podobně hovoří i arcibiskup Duka. „Někteří dokonce do projektu vkládají své životní úspory. Ukazuje to na obrovský zájem o stavbu nového barrandovského kostela, v takovém rozsahu to obvyklé není,“ podotkl Duka. Donoři se aktuálně počítají na stovky, jedním z nich je i Libor Winkler s manželkou.
Další okolnosti vysvětluje místní římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba, která spravuje čtyři kostely: ve Zlíchově, Jinonicích, Velké Chuchli a Malé Chuchli. Barrandovský svatostánek bude pátým. Za výstavbu odpovídá firma Metrostav, veřejnou zakázku získala letos. V kontraktu se zavázala dokončit stavbu do dvou let. Podobu projektu obstaral Atelier Žiška. Inspiraci čerpal z posledního postaveného pražského chrámu, kterým je roku 2007 otevřený kostel sv. matky Terezy na Jižním Městě. „To mne přimělo zamyslet se nad novým významem sakrální stavby v kontextu soudobé urbanizace, bez vazby na společnou tradici, s obyvatelstvem různého složení,“ řekl serveru Lidovky.
Vycházel ze zásady, že povaha objektu musí být zřetelná. „Myslíme, že kromě neokázalé uměřené míry monumentality, čistých proporcí chrámu a štíhlé zvonice je to hlavně jasná symbolika a čitelnost stavby. „Kostel vytváří prostor, ve kterém si připomínáme začátek lidského života, doprovázíme své blízké na věčnost a poskytuje nám možnost si uvědomit, že každý lidský život má přesah za hranice světa viditelného,“ vyzdvihuje hlavní význam chrámu arcibiskup Duka.
„Takový prostor na Barrandově chybí. V Praze v současnosti působí 85 farností, pod které spadá 173 kostelů, kaplí a dalších míst určených pro bohoslužby. Rodící se kostel na Barrandově místní radnice vítá. „S různými křesťanskými organizacemi spolupracujeme v určitých charitativních projektech.
V části popisu samotného vzhledu kostela Krista Spasitele dominuje světelná a prostorová architektura. Už ve chvíli, kdy stojíme před jeho věží pod předloženým schodištěm, působí na nás mezi blízkými paneláky svou zářící bělostí a světlem. Široké schodiště a přilehlé prostranství propojené s kavárnou Kristian zve kolemjdoucí k zastavení a posezení. Pokud přijmeme pozvání, ke kterému nás vybízí ústupkový hlavní portál, projdeme hlavními prosklenými dveřmi do nádherné prosvětlené hlavní lodi kostela.
Hned od první chvíle nás okouzlí důvod, kvůli kterému je tento kostel tak odlišný od ostatních. Stojíme v hlavní široké kostelní lodi vystavěné do tvaru kříže s širokým půlkruhovým apsidovitým závěrem. Celý kostel působí uvnitř svou čistotou a bělostí, hladkost stěn navazuje na světlé podlahy dlážděné zlatavou žulou a dále se pak po stupních vystupuje na bílé mramorové kněžiště. Nad hlavami v místě křížení se skví prosklený zlatý prstenec s vysokým lemem, který svým zlatým povrchem vytváří světelné zlato-modré vlnobití po okolí 12 metrů vysokých stěn.
Je 5,75 metru vysoký, celý ze skla se středovým nerezovým křížením. Barva skla je zelenkavá, aby vynikla na bělostném pozadí. Světlo pronikající křížem vrhá šikmé barevné stíny na jeho okolí a kouzlí pod ním a za ním krásné obrazce proměňující se tak, jak postupuje dopad paprsků. Dalším významným světelným prvkem je vitráž na jižní stěně znázorňující průvod andělů jdoucích do kostela. Tabulky vlnitého bublinkového skla zalité klasicky v olověných nutách mění své barvy od oranžové, přes žlutou až po čirou. Vitráž doplňují onyxové prvky v tvářích andělů a v lemech jejich šatů.
Vedle vitráže k nám po schodech z mramoru z výšky asi 2,5 metru sestupuje Panna Maria. Rozmístění hlavního vybavení kostela liturgicky navazuje na tradici, ale zároveň svou jednoduchostí a pojetím je dnešní a moderní. Uprostřed v přední části kněžiště stojí na noze o třech širokých zlatých válcích oltář ve tvaru kolíbky z krásného řeckého mramoru se zlatavým žilkováním. Vpravo před ním, ve schodech k presbytáři je postaven ambon na dvou úzkých mramorových sloupech, který je zlatý ve tvaru rozevřené knihy. V zadní oblé části presbytáře, kterou bychom prošli do sakristie stojí vysoká válcovitá kaple z hliníku.
Když se odvážíme tam vstoupit, překvapí nás svou křehkostí. Svatostánek umístěný viditelně hned vedle vchodu do kaple je postaven na mramorovém obdélníkovém podstavci, ze kterého ladně splývá vytesaná plachetka. Svatostánek má tvar zlatého kvádru se zapuštěným červeným skleněným křížem z pohledu z kaple. Do budoucna se můžeme těšit na lavici, která by měla doplnit vybavení kaple o místo vhodné ke spočinutí a rozjímání.
Za pozastavení stojí kostel také ve večerní době, která dá naplno vyniknout jeho promyšleným harmonickým náladám elektrického osvětlení. Kostel má samostatné druhy osvětlení pro rozdílné příležitosti, které se v něm odehrávají. Jiná je všednodenní mše, jiná je ta slavnostní, jinak je nasvícený kostel při koncertě, jinak při adoraci a jinak jen pro noční atmosféru při samostatném osvětlení skleněného kříže. Hlavní prvek osvětlení kostela je ale přirozené denní světlo. Utváří jeho atmosféru a modeluje nálady v návštěvnících díky hrám a harmonii jeho tónů a podtónů, které putují po stěnách kostela a mění se během nálad počasí i vlivem denní doby a proměňují se význačně hlavně v rozdílech ročních období.
Urbanistická a duchovní role nového kostela
Kostel Krista Spasitele se svým umístěním stává součástí širšího záměru, který má zlepšit kvalitu života na Barrandově: kombinace sakrálního prostoru, komunitního centra a kavárny vytvoří společenské zázemí pro obyvatele a návštěvníky sídliště. Architektura odráží snahu o jasnou čitelnost a symboliku, která má srozumitelným způsobem vyjadřovat duchovní význam objektu v kontextu moderního urbanizovaného prostředí.
Podobná výstavba kostelů v Brně ukazuje, že takové projekty získávají podporu od místních občanů i duchovních představitelů a že sbírky pro komunitní a duchovní projekty mohou dosáhnout vysokých částek. Tato inspirace se promítá do Barrandova, kde se dobrovolní dárci a veřejnost podílejí na financování stavby a vybavení.
Architektonický návrh Houston | Zařízení baptistického kostela Champion Forest
Technické a finanční aspekty projektu
Náklady odrážejí ambici vytvořit nadčasový a přitom funkční prostor: 150 milionů korun, z nichž dvě třetiny uhradí místní farnost. Peníze čerpá projekt hlavně z darů, u nichž se počítá se stovkami dárců. Metrostav zajišťuje výstavbu a závazek dokončení do dvou let doplňuje odpovědná koncepce Atelieru Žiška, který navrhl podobu interiérů i exteriérů.
Podoba kostela vychází z inspirace nedávno otevřeným pražským chrámem sv. matky Terezy z Jižního Města a reflektuje potřebu jasné symboliky a otevřeného prostoru pro lidi různých vyznání a názorů.
| Hlavní část projektu | Popis |
|---|---|
| Kostel Krista Spasitele | Hlavní objekt s proskleným prstencem nad apsidou a křížem, propojená kavárna a prostor pro komunitu |
| Komunitní centrum | Prostory pro aktivitu, schůzky a služební programy |
| Kavárna Kristian | Společenské setkávání návštěvníků a obyvatel |
Vnější i vnitřní prvky kostela se vyznačují čistotou a světelným efektem: 12 metrů vysoké stěny, zlatý prstenec nad apsidou, vitráže znázorňující průvod andělů a Pannu Marii, a dynamické světelné ladění podle denní doby a ročních období.
Současný kontext a význam pro Barrandov
V Praze působí 85 farností, které spravují 173 kostelů, kaplí a dalších míst určených pro bohoslužby, což ukazuje na významný duchovní význam nového kostela na Barrandově pro místní komunitu. Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba spravuje čtyři kostely a Barrandovský svatostánek bude pátým.
Arcibiskup Duka zdůrazňuje ochotu lidí vkládat své životní úspory do projektu, což potvrzuje rostoucí zájem o vznik nového kostela v této čtvrti. Takový prostor má podle něho naplnit roli centra, které propojuje duchovní a sociální život obyvatel.
Závěr a výhled
Vznik kostela Krista Spasitele na Barrandově představuje pokus o propojení moderní urbanizace s tradiční sakrální hodnotou a komunitní službou. Kostel má sloužit jako místo modlitby, rozjímání i setkávání, kde se mísí světlo, architektura a duchovní úloha v kontextu městského života.