Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Křižanovicích je jednolodní stavba s odsazeným rovně zakončeným kněžištěm. Počátky farnosti sahají do 12. století, kdy je v písemných pramenech poprvé zmíněna existence obce a náboženského života ve zdejší farnosti. Do dnešní podoby byl kostel vícekrát rozšiřován a upravován, například v 17. století a koncem 19. století. V 19. století k němu byla přistavěna sakristie a v roce 1944 vestavěna hudební kruchta. Zvon ve věži nese reliéfní nápis se jmény evangelistů a letopočet 1451.
Interiér kostela je prostý a krásný; v presbytáři s valenou klenbou stojí hlavní oltář se sochou Panny Marie a řezbami andělů z roku 1857, dále pak pokoncilní oltář čelem k lidu a ambon s řezbami z původních varhan a kazatelny. Kostelní loď je plochostropá a v bočních kaplích jsou krátké úseky příčně valené klenby. Freska na klenbě z roku 1957 znázorňuje čtyři výjevy ze života Pána Ježíše. Vitráže s motivy Panny Marie a Narození Páně doplňují světlo interiéru. Zvěčněny jsou i boční kaple s oltáři a sochami, například oltář Božího hrobu se svatostánkem a plačícími anděly ve severní kapli.
Farnost v Křižanovicích patří do Slavkovského děkanství diecéze brněnské a od roku 1998 je spravována z Letonic. Pravidelné bohoslužby probíhají v neděli v 11.00 a v úterý v 17.00 (v zimě) či 18.00 (v létě). Nad rámec regularních slouží farnost téměř po celá desetiletí aktivitám, jako jsou hromadné slavnosti, biřmování, setkání seniorů, dětské výlety a další iniciativy. Farnost se tradičně zapojuje do charitativních a kulturních projektů, včetně adopcí na dálku a výrobků chráněných dílen.
Věž kostela se pyšní číselnými údaji o zvonech a historických rekvírováních během válečných let. Zvon roku 1451 zůstal jako jediný zachovaný v době válečných výprodejů, zatímco ostatní zvony byly zrekvírovány během první a druhé světové války. Věžní hodiny byly instalovány 23. století a v současnosti doplňují chrámový zvonový repertoire, včetně zvonů s nápisy a tóny typu a1, h1, cis2, e2, fis2, a2. Současná akustika kombinuje historické prvky s novodobými nástroji, včetně pneumatického traktury z roku 1981 od dílny Dřevopodniku města Brna (opus 63).
Historie fary a okolí ukazuje dlouhou kontinuitu duchovního a společenského života. Budova fary pochází zřejmě z roku 1708 a bývaly zde hospodářská stavení, dvůr a stodola; za druhé světové války prošla i tato část obce značnými změnami. Opevněný charakter obce a systém kostelních a hřbitovních struktur byl rozšiřován a upravován během 17.-20. století. Starý farní kostel byl kdysi obehnán hradbami a sloužil jako skladba obrany obce, s podzemními chodbami vedoucími k různým směrům.
Hřbitov u kostela, známý jako „starý“, sloužil do roku 1957 a dnes se zde nacházejí zachovalé hroby významných farářů jako Jan hrabě Kolovrat Krakovský či Leopold Kolísko. Kapličky a kříže v okolí kostela a v obci připomínají bohatou sakrální síť a historické kolektivní památky. Nový obecní hřbitov byl zřizen v roce 1958 a hlavní hřbitovní kříž byl posvěcen při rekonstrukci v roce 2006. Kapličky, sochy a kříže v obci jsou často připomínány při poutích a různých farních akcích.
Historie fary a farnosti je úzce spojena s řadou významných osobností a dobových změn, včetně patronátu olomouckého arcibiskupa až do roku 1949 a následně přechodu pod brněnské biskupství. Po roce 1998 je farnost spravována z Letonic; posledním farářem byl P. Stanislav Pravec, který žil na odpočinku v kněžském domově na Moravci u Křižanova. Farnost zůstává jednou z nejstarších a nejvýznamnějších v celém děkanství a nadále udržuje bohatý program pro věřící i širokou veřejnost.
Mezi pravidelné programy patří nedělní mše, bohoslužby během svátků a významných dnů, setkání dětí a mládeže ve spolupráci se školou, a charitativní aktivity jako sbírky pro potřeby třetího světa a adopce na dálku. V matrice samotného chrámu se uvádí řada detailů o výzdobě a rekonstrukcích; v roce 2003 proběhla poslední rozsáhlejší rekonstrukce interiéru a výmalba, jsou zde modernizovány i liturgické předměty a zařízení kostela.
Na úctu k božímu místu a místním památkám v Křižanovicích poukazují i další artefakty a sochy rozeseté po obci: kapličky sv. Izidora, socha Panny Marie pod kostelem (přemístěná v roce 1973 z důvodu ideologických změn) a kopie sochy sv. Jana Nepomuckého u mostku nad říčkou Litavou. K významným prvkům patří také kříže rozmístěné po obci a okolí, které připomínají duchovní i historické dědictví místa.
tags: #kostel #nanebevzeti #panny #marie #krizanovice