Jako farní kostel je zmiňován již roku 1366. V roce 1672 byla přistavěna nová věž namísto staré. Po dvou letech se zřítila, poškodila kostelní klenbu, sakristii a oltář sv. Kateřiny. Pádem se rozbily i tři zvony. Poté byl kostel opraven. V roce 1690 byla věž poškozena požárem. V letech 1745-1747 byl objekt upraven ve stylu pozdního baroka. Jedná se o jednolodní stavbu s věží v ose západního průčelí. Hlavní vstup je vybaven novobarokním kamenným portálem z doby kolem roku 1900. Interiér lodi je opatřen falešnou valenou klenbou s lunetami. Presbytář je sklenut bání s lucernou, opatřenou freskou Nanebevzetí Panny Marie od Františka Julia Luxe z roku 1746.
V severní zdi kněžiště je vsazen náhrobník probošta Ondřeje Fabricia z roku 1706. Za oltářem je umístěna renesanční kopie náhrobníku z hrobu Vojslavy, sestry Hroznaty Tepelského, který byl zřejmě po stržení klášterního kostela sv. Václava přenesen sem. Hlavní oltář je vybaven sloupy a sochami od Ignáce Weisse z doby kolem roku 1746. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Kateřině a sv. Apoleně.
Barokní chotěšovský kostel z let 1730-37 téměř pohltil gotickou věž staršího objektu. Stavbu provedl P. P. Columbani, dominuje rozlehlé svažité návsi obce, existující nejméně od 11. století. Chotěšovem prochází silnice II/247 z Lovosic do Libochovic (nad kostelem). Parkování je možné přímo u kostela. Jeho součástí byla pravděpodobně masivní hranolová věž, dnes téměř pohlcená barokním kostelem z let 1730-37, postaveným podle projektu P. P. Columbaniho.
Jednolodní orientovaná stavba s věží v ose západního průčelí má exteriér nečleněný, pouze na nárožích osazený prostými lisenami. Okna v plochých štukových šambránách se segmentovými záklenky. Západní věž je osově umístěná, zdivo směsné, etáže rámovány lisenovými rámy, v horní části sdružená okénka s půlkruhovými záklenky. Hlavní vstup opatřen pseudobarokním kamenným portálem z doby kolem roku 1900, tři boční portály jednoduché, barokní. Západní rohy lodi jsou oblé a členěny oválnými okénky a šneková schodiště vedou ke kruchtě.
Po stranách prvního pole presbytáře jsou symetricky řešeny dvouetážové přístavby, vytvářející iluzi příčné lodi (v přízemí sakristie a depozitář, v patře oratoře). Patro přístavků bylo využito k výstavbě oratoře. Barokní chotěšovský komplex zahrnuje nejen kostel, ale i konvent a hospodářské budovy, které tvoří uzavřený areál kolem nádvoří.
Interiér doplňuje řada dalších architektonických detailů: hlavní oltář s postranními oltáři a sochami od Ignáce Weisse, fresky a malby, renesanční kopie náhrobníků a náhrobní kameny ve zdi kněžiště. V severní zdi kněžiště je umístěn náhrobník probošta Ondřeje Fabricia z roku 1706, a za oltářem je kopie renesančního náhrobníku z hrobu Vojslavy. Bývalé klášterní prostory a nová sídla byla postupně začleněna do areálu, který slouží dnes nejen církevním účelům, ale i kulturním akcím a muzejním expozicím.
Areál kláštera je opečováván obecně a v jeho rámci probíhají pravidelné renovace a rekonstrukce. V konventu je lapidárium originálů barokních soch, návštěvníci mohou navštívit muzeum. Areál kláštera je oživován i různými kulturními akcemi. Hradba a západní část areálu byly doloženy v průběhu restaurací a rekonstrukcí.
Chotěšovský klášter historicky představuje významný komplex, jehož gotický věžní prvek byl v 17. století nahrazen barokní věží, části kláštera a hospodářské budovy byly vyzdviženy a adaptovány pro účely muzeí a expozic. Příběh kláštera zahrnuje období, kdy byl v 18. století zrušen a jeho jeptišky musely opustit, následovalo období od 19. století rekonstrukcí a modernizací až po současný provoz s kulturními akcemi a muzejními expozicemi.
V blízkosti kláštera stojí další historické objekty a kostely v oblasti, jako například Kalinův mlýn, kostel sv. Máří Magdalény a bývalé pivovary, které připomínají bohatou historii regionu. Trasa zahrnuje návštěvu kostela Narození Panny Marie, kláštera s vyhlídkovou věží, a následné procházky kolem Mantova a rozhledny Křížový vrch s panoramatickým výhledem na Plzeň a okolí.
Historie Křížového vrchu a zázračného kříže souvisí s obdobím 18. století, kdy byl na kopci vybudován chrám a zázračný kříž doprovázený 18 mramorovými schody, které lákaly poutníky až z Bavorsk. Stavba kostela trvala od r. 1747 do 1755 a zázračný kříž byl uschován ve Stodě poté, co Josef II. zrušil klášter v roce 1782. Později, po 1. světové válce, význam vrchu upadal, a v období po druhé světové válce byl objekt armádou uzavřen. Rok 1995 znamenal odchod vojáků, a od roku 2004 začala rekonstrukce a rekultivace, včetně vyhlídkové věže.
Dnes je dvaceti prvních metrů vysoká vyhlídková věž zpřístupněná veřejnosti o víkendech od dubna do října, s výhledem na Plzeň, Radyni, Stod, Český les, Slavkovský les a Šumavu. Kromě výhledu nabízí věž i panoramatické tabule a možnost sledovat krajinu ze dvou pater a z většiny desky s dalekohledem. Před kostelem stojí další objekty a památky, včetně kaple sv. Jana Nepomuckého a Hammerschmidtova domu.
Po návštěvě kláštera a jeho okolí se návštěvníci mohou projet po místních stezkách a naučných stezkách, které propojují Chotěšov s okolními obcemi a krajinou. Trasa stezky Stodsko a naučná stezka Příroda a lidé propojují historické zajímavosti s přírodními prvky regionu, jako jsou rybníky Velká Sakta, Vrabinský, Hluboký a Krásný, které doplňují obraz regionu o vodních a biotických zajímavostech. Rybníky nebeské, s naplní vyvolanou jen dešťovou vodou, dodávají krajině specifickou hydrologickou charakteristiku.
Najdeme-li cestu krajem, setkáme se s historií a současností
První písemná zmínka o obci Chotěšov pochází z roku 1115. O zhruba 100 let později byl v obci založen ženský premonstrátský klášter, který prošel během staletí vypálením a rekonstrukcemi. Stavba chrámu a kláštera byla ovlivněna různými architektonickými slohy - gotika původní věže a pozdní baroko současná podoba. Do dnešních dnů je kostel Narození Panny Marie součástí obnovovaného komplexu, v jehož rámci se uskutečňují kulturní akce a muzejní expozice, a areál slouží i jako turistický a rekreační cíl.