Jednolodní orientovaný kostel má plochostropou obdélnou loď s fabionem a na západě s vestavěnou kruchtou. Na loď na východě navazuje pětiboce zakončený presbytář, který je zaklenut za triumfálním hrotitým obloukem úzkým pruhem valené klenby, která je od žebrové paprsčité klenby oddělena širokým pasem. Paprsčitá klenba dosedá na konzole ve tvaru obráceného jehlance a její žebra se spojují ve svorníku. Stěny presbytáře a pilíř triumfálního oblouku jsou zdobeny gotickými nástěnnými malbami z roku kolem 1400. Podél severní stěny presbytáře je umístěn přístavek sakristie sklenutý valenou klenbou. Nad lodí se dochoval hambalkový krov se stojatou stolicí a rozpěrou a nad presbytářem hambalkový krov s ležatou stolicí a s ondřejským zavětrováním v podélném směru.
Raně gotický jednolodní kostel vznikl pravděpodobně po roce 1260, nejspíše krátce po založení městečka Přemyslem Otakarem II. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1323. V 60. letech 14. století byl kostel vyzdoben dosud částečně dochovanými nástěnnými malbami, objevenými v roce 1935. Zmíněná výzdoba v presbytáři a na vítězném oblouku byla později ověřena jako raně gotická fresková výzdoba z doby 1320-1350, která zůstává jedinečná ve středověké české malířské tvorbě.
Součástí areálu je kaple z 18. století. Raně gotický kostel Narození Panny Marie byl postaven někdy po roce 1260, nejspíše v krátce po založení městečka Přemyslem Otakarem II. První písemná zmínka o obci pochází však až z roku 1323, kdy král Jan Lucemburský Směnil Dolní Bukovsko s Petrem I. z Rožmberka.
Loď je plochostropá a v jižní zdi u vchodu je vsazena kamenná gotická křtitelnice, šestiboká, s kružbovými reliéfy. Loď byla původně kratší a byla v létech 1853-1855 prodloužena asi o 40 %. Podle katastrální mapy z roku 1830 byla na místě přístavby původně velká předsíň. Původní okna při přestavbě byla sklenuta půlkruhově; původně byla gotická, hrotitá, což je patrné v presbytáři.
Hlavní oltář pochází z roku 1870, doplněný o horní nástavec v roce 1903, rovněž postranní oltáře pořízeny v roce 1903. Na věži jsou dnes 3 zvony: nejstarší sv. Václav a Josef z roku 1824 ulitý u firmy Perner, druhý zvon z roku 1971 "Královno míru oroduj za nás" a třetí zvon z roku 1947 pochází z kapličky obce Jaroslavice. Kromě zvonů jsou na věži dva železné lité cimbály na odbíjení hodin.
Fresky z roku 1320-1350 byly objeveny v roce 1935 při malování kostela. Akademický malíř Bohumil Číla začal s odkrytím a restaurací po řízení Státního památkového úřadu. Velmi dobře zachovaná část fresky „Velké ukřižování“ na severní straně v prostoru presbytáře představuje ikonograficky unikátní zobrazení Církve vítězné a Synagogy, s postavami Marie, Jana Evangelisty, Maří Magdalény a dalšími. Děj je rámován páskou s nápisy a klenebními kápěmi s erby, včetně rožmberského.
Východní vítězný oblouk u oltáře má medailony s polopostavami a původní nápisy, zatímco západní vítězný oblouk zobrazuje moudré a pošetilé panny. Na čelní stěně zdi vpravo od oblouku je obraz Krista trpitele s nástroji umučení; nad hlavou Krista je nápis INRI. Protější strana u sakristie ukazuje stojící nahou figuru držící žerď s praporem, pravděpodobně Adama. Fresková výzdoba zasahuje i do lodi a na stěnu vítězného oblouku; sonda nad oltářem sv. Jana Nepomuckého naznačuje možné další zbytky malby.
Další historické kapitoly popisují farní správu: fara byla v Bukovsku zmiňována již v roce 1339; v 16. století spojovány farnosti do větších celků; 1786 dochází k obnovení duchovní správy, 1888-1889 k řešení farních pozemků a problémů s pachtmi.
Po stranách areálu stojí moderní obrazy a sochy, kaplička u potoka dnes obsahuje obraz sv. Floriána z roku 2005 od akademického malíře Josefa Kosila; dříve stála socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730. Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300 si uchovává gotické malby z 2. poloviny 14. století, zejména na severní straně presbytáře a v prostoru pod věží.
