Památkově chráněný polodřevěný hřbitovní kostelík z 2. poloviny 16. století a jeho okolní prostranství prošlo v uplynulých pěti letech rozsáhlou úpravou, díky níž se areál proměnil v příjemnou oázu uprostřed města, ze které dýchá kouzlo historie, pohody i zajímavého poznání.
Historie kostela a jeho architektonické vrstvy
Kostel Nejsvětější Trojice je polodřevěnou renesanční stavbou, formálně vycházející ze starší gotické architektury, k níž odkazuje pětiboce uzavený presbytář. Typově je podobný kostelu sv. Jakuba Většího, který leží na druhé straně řeky Bečvy, v původně samostatném městečku Krásno nad Bečvou. Stávající dřevěná část kostela je tedy o více než století mladší než jeho zděná část.
Klenutá kaple sv. Kříže byla ke stavbě připojena kolem roku 1698 a o další půl století později je letopočtem na portálu (1754) datována sakristie na protilehlé straně. K roku 1764 jsou doloženy opravy krovu a pokrytí střechy šindelem, který byl od tehdejších dob mnohokrát vyměněn. Větší opravy proběhly v 90. letech 19. století - dominoval tam tehdy rozměrný oltářní obraz Korunování Panny Marie Nejsv. Trojicí od Ignáce Bergera (od roku 1863).
Kromě hlavního oltáře byly ve zděné části kostela ještě dva boční oltáře: Panny Marie Pomocné a oltář zasvěcený sv. Janu Křtiteli. V kapli sv. Kříže bylo umístěno sousoší Kalvárie, které se dochovalo do dnešních dnů. Nejstarším uměleckým dílem ilustrujícím malebnost interiéru je polychromovaná řezba sv. Trojice ze 17. století. Původní dřevěná kazatelna je dnes v kostele sv. Anny v Rožnově pod Radhoštěm.
Archeologie, restaurování a lapidárium
Archeologický výzkum během rekonstrukce kostela v letech 2017-2019 rozšířil poznání o minulosti objektu. Po prvé a naposled byl kostel archeologicky zkoumán v roce 1971; tehdy přešel do vlastnictví Muzea regionu Valašsko a stal se lapidáriem. Při sanaci základů byla odkryta kamenná podstata roubené konstrukce a prázdná cihlová krypta západně od sakristie. Předpokládáme, že šlo o podzemní kryptu, nadzemní část stroje nebyla zobrazena na dobových zobrazeních hřbitova.
V prostoru pod vítězným obloukem byly doloženy zděné konstrukce; během výměny spodních trámů roubené zdi byly odhaleny kamenné základy. Muzeum regionu Valašsko nabízí k pronájmu rekonstruovaný prostor kostela sv. Trojice pro edukační programy a workshopy, a to s cílem využít naučnou stezku i pro školy.
Hřbitov a park kolem kostela
Prilehlý hřbitov, dnes připomínaný jen několika dochovanými náhrobky, sloužil svému účelu až do let 1891-1892, kdy byl založen nový hřbitov v jižní části města na Králově ulici. Revitalizace areálu v okolí svatotrojičního kostela proběhla v roce 2020, a do blízkosti kostela byla umístěna i část sepulkrálních památek z obou zkrachovaných pohřebišť. Současně byl okolní park nově revitalizován, s bohatou keřovou a bylinnou výsadbou a s atmosférou připomínající díla počátku 20. století.
Nektarodárné rostliny poskytnou potravu opylovačům a v důsledku toho i jejich predátorům, například zpěvnému ptactvu. Součástí parku je i nová přírodovědná stezka se názornými modely nejběžnějších druhů hmyzu z okolí a s informacemi o nich. Veřejnost má volný vstup do parku každý den kromě pondělí od 10:00 do 18:00 hodin.
Současné využití a návštěva
Muže Muzeum regionu Valašsko jako správce areálu realizuje edukační programy pro školy a širokou veřejnost; kostel i park jsou místem konání akcí. Kostel je během května a června možno navštívit pouze o víkendech, vždy od 10:00 do 18:00 hodin. Během letních prázdnin bude otevřen každý den kromě pondělí.
UNESCO a Olomouc: význam a budoucnost
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl 2. prosince 2000 oficiálně zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 1999-2001 byla památka kompletně renovována za 17 milionů korun, což zahrnovalo i objevení utajeného prostoru pod kaplí. Unikátní dílo Václava Rendera se stalo významným příkladem baroka na Moravě a jedinečnou ukázkou středoevropského památkového sloupu. Sloup byl během obléhání Olomouce v roce 1758 vážně poškozen, ale po válce byl opraven a na dříku bylo zaneseno žulové vyobrazení. Návštěvníci oceňují spojení architektury, sochařské výzdoby a historických příběhů, které se s UNESCO titulkem spojují.
V rámci oslav 20 let zápisu na UNESCO zavedlo město несколько akcí, včetně videomappingu a audiovizuální show na sloupu s názvem Modlitba pro Olomouc; pandemie však oslavy omezila. Dále vznikla aplikace Skryté příběhy pro mobilní telefony a připraveny byly další programy pro širokou veřejnost. Olomouc je desátá v pořadí českých míst zapsaných na seznam UNESCO a patří mezi čtrnáct pamázek a šest zvyků České republiky na tomto seznamu. Kromě sloupu v Olomouci jsou v ČR zapsány například historická jádra Českého Krumlova, Telče a Prahy, brněnská vila Tugendhat a další.
Technické detaily a obecné významy pro region
Kaple Nejsvětější Trojice je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu s trojbokým závěrem a presbytář prolomený dvěma pravoúhlými okenními osami. Interiér kostela je zaklenut plackami do pasu, nasedajícími na pilastry s římsovými hlavicemi. Fasády jsou členěny lezénovým rámem s profilovanou římsou a štítem s freskovými detaily; boční fasády mají pravoúhlá okna s profilovanou šambránou. Nad presbytářem je sanktusníková vížka, k níž přechází sedlová střecha do tří polí valbové střechy.
Vzhledem k historickému vývoji kostela a parku se dnes jedná o ucelený celek, který propojuje kulturní dědictví s přírodním prostředím. Návštěvníci mohou obdivovat lapidárium s historickými artefakty i části původní architektury, a současně poznávat modely hmyzu a významné druhy rostlin, které podporují biodiverzitu v revitalizovaném parku.
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #slovensko #unesco