Kostel Nejsvětějšího Salvátora je raně barokní památkou v Praze a býval hlavním jezuitským chrámem v Čechách. Je součástí areálu Klementina, kde sídlí Národní knihovna České republiky, a zároveň místem konání varhanních koncertů a duchovního života akademické farnosti. Kostel v současnosti využívá římskokatolická akademická farnost, je také místem konání varhanních koncertů.
Historie a architektura
Kostel byl založen na základech gotického chrámu sv. Klimenta a stavěn byl v několika etapách během let 1578-1714. Na výstavbě se podíleli Carlo Lurago a Francesco Caratti, přičemž v první etapě vzniklo trojlodí a presbytář. Průčelí kostela vede na Křižovnické náměstí a původně stával na místě kláštera dominikánů s kostelem sv. Klimenta; dříve byl klášter vypálen husity během husitských bouří. Na počátku 17. století bylo dokončeno celé trojlodí a mramorový portál, která spolu s kopulí nad svatyní, zdobenou štuky Jana Jiřího Bendla, dotvářejí charakter interiéru.
Interiér v raně barokním stylu má bohatou štukovou výzdobu; autorem výzdoby i vzdušného prostoru je GB Cometa, sochy v kostele jsou dílem J. J. Bendla a zpovědnice je zdobena sochami 12 apoštolů. Hlavní oltář nese obraz od Jana Jiřího Heringa. V podzemní kryptě se nachází velká hrobka členů jezuitského řádu, mezi nimiž je pochován Bohuslav Balbín, obhájce českého jazyka. Věžní konstrukce prošla úpravami v roce 1714 architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou. Kostel je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek v Praze a dřív býval hlavním jezuitským chrámem v Čechách.
Průčelí a výzdoba
Průčelí kostela se otevírá směrem ke Karlovu mostu. Na průčelí jsou sochy raně barokního sochaře J. J. Bendla (1655-1660), trojúhelníkový štít zdobí socha Salvátora a čtyři sochy evangelistů; nad nimi je Panna Maria Immaculata a řádoví otci Ignác z Loyoly, František Xaverský a Otcové křesťanství. Závěr chrámu dominuje velký hlavní oltář se sochami sv. Bartoloměje a sv. Klementa, kterým byly zasvěceny původní kostely. Obraz s námětem Proměnění Páně na hlavním oltáři namaloval Jan Jiří Häring (1632). Na severní a jižní stěně lodi visí obrazy Apoteózy sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského (1710) od Jana Jiřího Heintsche. Jedinečná krása interiéru doplňuje podlaha ze sliveneckého mramoru a dvě kropenky před mříží.
Klementinum a duchovní život Salvátora
Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí komplexu Klementina, kde dnes sídlí Národní knihovna. Z dějin 20. století do roku 1925 sídlil v přední části Klementina Arcibiskupský seminář; později ve farnosti působili křižovníci a od roku 1990 byla obnovena duchovní správa pro studenty. V roce 2004 byla založena první akademická farnost v České republice a od roku 2008 ve farnosti opět působí jezuité. Kostel slouží jako kulturní a duchovní centrum, které spojuje dialog víry s kulturou a vědou a slouží jako inspirativní prostor pro studenty i širokou veřejnost.
Historické osobnosti a kazatelská tradice
Mezi významné kazatele patřil Bernard Bolzano, který působil jako univerzitní kazatel v letech 1805-1819 a významně ovlivnil inteligenci v období národního obrození. Na varhany, pocházející z poloviny 17. století, v 80. letech 18. století několik let hrál Jakub Jan Ryba, slavný autor vánoční mše Hej Mistře, vstaň bystře. Kostel prošel v 20. století několika rekonstrukcemi, ta největší proběhla 1971-1987, následovala rekonstrukce fasády presbytáře 1994-2006. Aktuálně kostel nabízí široký duchovní a kulturní program a spolupráci s karmelitkami.
Hudební a kulturní doprovod
Na varhany v jádru pocházející z poloviny 17. století hrávaly byl Klementinum. Kostel je místem konání koncertů a hudebních akcí; během bohoslužeb zaznívá mimo jiné oratorium Jephte od Giacoma Carissimiho a Miserere Gregoria Allegriho. Dříve se zde konaly také benefiční koncerty a společné zpívání ze zpěvníku Svítá. Benefiční koncert ve prospěch kambodžské školy JHP byl jednou z akcí pořádaných Salvátorským pěveckým sborem.
Současnost a praktické informace
Současnost klade důraz na dialog mezi vírou, kulturou a vzděláním; kostel je centrem jak duchovního života, tak kulturních akcí. Z dějin 1578-1601 vznikly základy, presbytář a rané trojlodí s podrobným popisem stavebních etap a účastí významných umělců jako Lurago, Caratti a Cometa. Přísloví o kostele Nejsvětějšího Salvátora vypráví o historických a architektonických aspektech, které určují jeho dnešní podobu a veřejný význam v centru Prahy.
Nechybí ani praktické aktivity pro návštěvníky: společné zpívání, komentované prohlídky chrámu a další programy, které z Kostela Salvátora dělají živé duchovní a kulturní centrum. Děkujeme dobrovolníkům za obětavou službu a pokračující zapojení komunity do chodu chrámu a jeho akcí.
tags: #kostel #nejsvetejsiho #salvatora #koncha