Právě Národní technické muzeum společně s Českou filharmonií dalo před pěti lety podnět k veřejné sbírce, jejímž prostřednictvím mohli i obyvatelé České republiky snadno přispívat na obnovu jednoho z klenotů světového kulturního dědictví. Výtěžek dosáhl 525 tisíc korun. „Tyto finance byly kapkou v moři ve srovnání s tím, co obnova katedrály skutečně stála,“ připouští Dobisíková. Obnova totiž prozatím stála zhruba 700 milionů eur - a ve východní části komplexu stále pokračuje. Dobisíková však zdůrazňuje, že tato sbírka ukázala, že pařížská tragédie není lhostejná ani naší veřejnosti.
Sbírka příspěvků na obnovu jedinečné památky gotického stavitelství, u jejíhož vzniku Národní technické muzea stálo, se rozběhla v dubnu 2019 - krátce poté, co 15. dubna večer památku poničily plameny, jež se rozšířily z ohniska v krovu. Během pěti měsíců se podařilo shromáždit přes půl milionu korun. „Peníze byly předány 26. září 2019 tehdejšímu velvyslanci Francouzské republiky v Praze Rolandu Galharaguemu,“ uvedla Dobisíková. Pražské souvislosti obnovy Generální ředitel technického muzea Karel Ksandr připomněl, že snahu přispět alespoň malým dílem k záchraně jedinečné památky považovali muzejníci za morální povinnost. „Rekce české veřejnosti na sbírku byla překvapující,“ chválí s tím, že katedrála se nyní opět otevírá veřejnosti i díky příspěvkům z celého světa. „Jsou krásným důkazem lidské solidarity v oblasti kultury,“ ocenil ředitel NTM. Zavzpomínal v té souvislosti na vlastní zkušenost podobného druhu z roku 2002. Tehdy ničivá povodeň zasáhla i sbírky muzea uložené v karlínské Invalidovně. „I díky zahraniční finanční podpoře byly předmětné archiválie zachráněny,“ upozornil na význam peněz, které dorazí v pravý čas.
Ksandr také připomíná vazby Notre-Dame na naše dějiny i přímo na Prahu: „Z hořící katedrály byla zachráněna domnělá trnová koruna Krista, z níž získal Karel IV. od francouzského krále Karla IV. Sličného dva trny. Jeden vložil do křížku umístěného na vrcholu svatováclavské koruny - a druhý do velkého ostatkového kříže dnes uloženého ve Svatovítském pokladu.“
Arcibiskupství pražské připomíná další přínosy a související projekty. Mluvčí Jiří Prinz v souvislosti s informací, že slavnostního otevření zrekonstruované katedrály se česká delegace nezúčastní a jediným naším zástupcem bude emeritní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka (v doprovodu dominikánského kněze) zmínil, že zdejší katolická církev přispěla na rekonstrukci částkou 1,8 milionu korun: milion darovala litoměřická diecéze a zbytek doplnily sbírky dalších diecézí a dary jednotlivců. Kardinál Duka v Paříži zastoupí svého nástupce na postu pražského arcibiskupa a primase českého Jana Graubnera, který obdržel pozvání jako předseda České biskupské konference; zúčastnit se ale nemůže. Duka nezastírá, že pro něj tahle návštěva představuje hluboký zážitek - a vlastně i splněný sen: spatřit obnovenou katedrálu si přál hned po jejím požáru.
Sám katedrálu opakovaně navštívil, účastnil se různých akcí - a nejenom to: sloužil tam i mše. „Měl jsem možnost zde několikrát koncelebrovat - a jednou jsem byl i hlavním celebrantem,“ svěřil se Duka. S tím, že pokaždé to byl zážitek hluboký a jedinečný. Notre-Dame vnímá jako symbolické místo symbolizující víru a pokoru, ale i naději; jako místo setkávání lidí různých národností a vyznání. Jako památku, kam lidé přicházejí nejen obdivovat krásu architektury, ale také hledat duchovní útěchu a sílu…
Slavnost znovuotevření pařížské katedrály ozdobí přítomnost řady státníků. Zřejmě nejčastěji bývají zmiňovány účast staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa či přesluhujícího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Kvůli nevlídnému počasí s ohlašovaným deštěm a silnými nárazy vichru se dovnitř přesná i části zahajovacího programu původně plánované venku. Sobotní akce je ale přístupná pouze pro pozvané hosty. Veřejnost může Notre-Dame navštívit od neděle 8. prosince 2026.
Požár pařížské katedrály Notre-Dame z 15. dubna 2019 byl okamžikem, kdy se začala světová dohledová a veřejná podpora. Obnova zahrnuje využití moderních technologií, stejně jako zachování středověkých technik, které odrážejí hluboký respekt k původní konstrukci. Při opravách střechy byla zvolena 12 set dubových trámů, které tesaři ručně pokácelili a znovu sestavili. Krov, složený ze tří trojúhelníkových částí, byl vyzdvižen na chrám pomocí jeřábu. Z nových částí vzniká i nová věž a zlatý kohout, který symbolizuje fénixe povstávající z popela.
Odstavění starého hodinového stroje a jeho oprava byla prováděna v spolupráci s petrohradským závodem na výrobu hodinek Raketa. Osm tisíc píšťal a zvažované změny vitráží vyvolaly veřejné debaty - Macron chtěl do moderních vitráží zasáhnout znamením 21. století, avšak pod peticí oponentů jich část odmítla změnu. Výběr vítěze soutěže na výtvarné zpracování vitráží proběhne a nejpozději v roce 2026 by měly být instalovány nové vitráže ve středověkých oknech. Rekonstrukce vnější části by měla být prakticky hotova letos v červenci; poslední práce na interiéru se týkají zejména dolaďování obrovských varhan o osmi tisících píšťalách.
Peněz je dost, termín se stíhá: 550 milionů eur již bylo vynaloženo a financování do značné míry pokryla sbírka, do níž přispěla veřejnost i francouzští milionáři. Rychlá práce vyžaduje pečlivé řízení a dodržování plánu. Na rok 2024 stanovil termín francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten slíbil obnovení katedrály do pěti let a otevírání se veřejnosti plánuje na prosinec. Pařížská Notre-Dame byla kdysi centrem polyfonie a slouží i dnes jako symbol víry a setkávání pro lidi různých národností.
Historické vazby Lucemburska a České republiky se odrážejí v několika aspektech. Vzájemná partnerství Prahy a Lucemburska, náměstí Jana Palacha u Place d’Armes a rodinné historické vazby ukazují, jak mohou kultury a dějiny propojovat státy napříč stoletími. Odkazy na české kořeny a na spojení s rodem Lucemburků a Karlem IV. napříč staletími jsou součástí této mezinárodní historie a odkazů, které pokračují v dialogu o společném kulturním dědictví.
Část textu pojednává o praktických aspektech obnovy a o lidech, kteří se zasloužili o zachování a obnovu katedrály. Zmíněni jsou tesaři, architekti a restaurátoři, kteří pracují s kombinací středověkých technik a moderních nástrojů. Francouzsko-české spolupráce a vzpomínky na české mistry potvrzují, že zkušenosti z Evropy se sdílejí napříč hranicemi a časem. Výsledkem je rekonstrukce, která má vydržet staletí a sloužit veřejnosti i turistům z celého světa.
Jak Francie přestavěla Notre Dame
Historie a význam Notre-Dame pro českou veřejnost a kulturní dědictví
Pařížská katedrála Notre-Dame je a zůstává symbolem víry, pokory a naděje; místo setkávání lidí různých národností a vyznání. Pařížská katedrála byla záchytným bodem města a dodnes je jedním z nejznámějších symbolů evropského kulturního dědictví. Od 19. století ji restaurátoři pod vedením Eugéna Viollet‑le Duca přivedli k současnému stavu, který umožňuje její slavnostní obnovení po požáru.
Obnova byla financována nejen prostřednictvím sbírek, ale také státními a soukromými darovacími programy; veřejnost i mezinárodní dárci přispěli významně k tomu, aby katedrála mohla být otevřena a nadále sloužila komunitám a návštěvníkům. V České republice jsou vzájemné kulturní a církevní vazby dlouhodobé a potvrzují, že chrám, jehož historie sahá hluboko do středověku, je nejen památkou, ale i živým místem víry a sdílené kultury.