Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. Gotický kostel Panny Marie Sněžné, založený roku 1397, je jednou z nejvelkolepějších pamětihodností Nového Města. Císař Svaté říše římské Karel IV. si přál, aby kostel vynikl výškou a rozsahem nad všechny pražské chrámy a aby byl dokonce vyšší než katedrála svatého Víta. Hned při vstupu si možná všimnete, že rozměry poněkud nesedí - kostel je vyšší než delší, protože plány Karla IV. nebyly realizovány úplně. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór. Ač nedostavěn, má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů, cca 34 m.
V r. 1412 zde působil Jeroným Pražský. Když Karlův syn Václav IV. přidělil kostel utrakvistům, stalo se z něj středisko výstředních husitů. V čele stál Jan Želivský, který zde byl později zavražděn. Zničení kostela bylo dovršeno v r. 1566 zřícením klenby. Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. Pomocí dobrodinců z řad české šlechty, hlavně Zdeňka Lobkovice, byl objekt na podzim r. 1610 dostavěn. Splnilo se přání jeho zakladatele Karla IV., aby chrám byl ze všech pražských kostelů nejvyšší. Měří od podlahy ke klenbě 39 m.
Neobvyklé zasvěcení kostela pochází z legendy ze 4. století, podle níž se Panna Marie zjevila ve snu římskému kupci. Pravila mu, aby vystavěl kostel tam, kde spatří sníh, až se ráno probudí. Protože se to stalo uprostřed léta, popletený kupec spal dál. Když se vzbudil, zjistil, že vrch Esquilinum je pokrytý sněhem. Šokovaný kupec na tom místě nechal postavit první kostel Panny Marie Sněžné. Oltář, také nejvyšší v Praze, nese plátno s vyobrazením této legendy.
V navazujících ambitech se v současné době konají výstavy českých i zahraničních výtvarných umělců. Kostel obnovili bosí františkáni na počátku 17. století. Kostely v Praze, Gotická architektura, Legendy a mýty, Husitské války, Karel IV., Obnova památek, Výstavní akce.
Postavený v letech 1792-1794 pozdně barokní chrám nahradil údajně nejstarší kostel na potštátském panství. Oltář převzal kostel z kapucínského kostela sv. Barbory v Prostějově, zrušeného za reforem císaře Josefa II. a byl vyroben z dubového dřeva; na tabernáklu byly sochy a obrazy z Olomouce. Po stranách oltáře stály sochy svatých biskupů a na konzolách barocké sochy andělů. Na stěně v závěru presbytáře byl zavěšen obraz Svaté Rodiny z kostela sv. Petra v Olomouci, a nad tabernáklem visel obraz ze starého luboměřského kostela s motivem Panny Marie Sněžné, pocházející z roku 1669.
Kaple a vybavení interiéru zahrnují boční oltář Bičování Krista, kazatelnu u evangelní strany, procesní kříž a různá retenční zařízení z Náboženského fondu. Varhany byly postupně rekonstruovány: původně se uvažovalo o varhanách od Franze Schwarze, poté vznikly varhany Johann Haas (1793) s 6 registry; další přestavby následovaly. Plánované modernizace se realizovaly až v roce 1840 Michalem Oranským, s následnou opravou v roce 1870 a později rozsáhlejší reformou za P. Emmanuela Škrobánka; v roce 1915 objednaly varhany s 30 registry od firmy Riegrů, avšak skutečnost dopadla na 16 registrů a jeden manuál.
Loď kostela byla původně plochostropá, s třemi okny na každé straně; zvenčí byla oproti širokému průčelí poněkud odsazena. Kostel měl nižší věžičku s lucernou a orientovaný hlavní vchod s bočními korintskými prvky. Zvonový systém prošel v letech 1500 a 1551, další dva zvony byly rekvírovány během prvních dvou světových válek; v roce 1924 byly pořízeny tři nové zvony, z nichž jeden měl tón G. Dne 2. a 3.3.1942 byly dva zvony rekvírovány armádou; na věži zůstal pouze muřížka.
Druhá část příběhu se týká Luboměře pod Strážnou, první písemné zmínky pocházejí z roku 1394. Obec byla až do 20. století spojena s panstvím Potštát a v roce 1408 se zmiňuje farní úřad. Moravské Holandsko - tak bývala krajině označována pro množství dřevěných větrných mlýnů beraního typu. V 16. století přešla pestra minulost do rukou evangelíků a v roce 1792-1794 byl nahrazen dřevěný kostel novým zděným; slavnostní vysvěcení proběhlo 22.6.1794. Stavba zahrnovala sakristii, hlavní oltář, obraz Svaté Rodiny z Olomouce a fresky s ornamentikou. V průběhu 19. a 20. století došlo k dalším rekonstrukcím a rozšíření inventáře, který zahrnoval brněnské zvony, pozdně barokní oltáře i boční oltáře a malby na stěnách.
K roku 1950 byl kostel církvi zabaven a následně využíván pro jiné účely. V roce 1959-1960 byl zbořen, a dnes jsou na místě pozůstatky a torza, která připomínají bývalé panství a klášter. Pozemek po kostele patří Agentuře hospodaření s majetkem Ministerstva obrany ČR. Luboměř pod Strážnou se od roku 2016 nachází mimo původní vojenský újezd Libavá, stala se součástí nové obce.
Hned dva rekordy mezi pražskými sakrálními stavbami drží tento novoměstský chrám. První si připisuje čtyřiačtyřicetimetrová výška jeho klenby - a to nikdy nebyl dostavěn do plánované rozlohy! Impozantní pohled se naskytne zejména z Františkánské zahrady. Kaple sv. Antonína Paduánského, kaple sv. Jana Nepomuckého, kaple Panny Marie Pasovské a zpovědnice tvoří součást architektonického a duchovního centra Nového Města, připomínající historické cesty a spoje kláštera a kostela s místní komunitou.
Průvodcem širším kontextem jsou staleté dějiny: gotická architektura, husitské konflikty, zásahy Karla IV., obnova památek a výstavní aktivity. Pokud navštívíte Nové Město, kostel Panny Marie Sněžné nabízí tradiční spojení duchovního dědictví a výtvarných děl uvnitř ambitulí a exteriéru, spolu s klenbami a oltáři, z nichž některé odkazují na barokní i antikizující prvky, a s historií, která sahá až do 14. století.
Historické souvislosti a klíčové okamžiky
Zakladatelé a zasvěcení: po korunovaci Karla IV. chtěl, aby bazili kostel byl korunovačním chrámem a nejvyšší stavbou po chrámu sv. Víta. Husitské války a posléze barokní proměna kláštera znovu definovaly jeho charakter. Podoba dosavadní stavby, ambity a oltáře byly formovány staletími a prostředky z řady šlechtických dárců, například Lobkovice, a církevní správy.
Architektonické a liturgické prvky
Hlavní oltář, plně důležitý pro liturgii i vizuální dojem, byl převzat z Prostějova a ozdobený sochami a obrazem Svaté Rodiny; stěny presbytáře měly štukové girlandy a bohaté výzdoby. Oltář byl postaven z dubového dřeva a nesl tabernákl s anděly; v interiéru byly sochy svatých biskupů a další výzdoby. Vazby na starší kostely a kláštery doplňovaly obrazy a sochy v kryptách farního chrámu a kaple sv. Michala.
Varhanní výzdoba prošla několika fázemi: první pokusy o varhany od Franze Schwarze, následně Haas, Oranský a Blasmayer, s různými počty registrů a rozmístěním v průběhu let. Dnešní zvony přečkaly válečné rekvírované období a byla doplněna novými zvony v roce 1924; některé byly zničeny během II. světové války.