Každý z nás jistě někdy vstoupil do katedrály sv. Víta. To, zda známe jednotlivé prvky bohaté výzdoby chrámu, je však jiná otázka. První chrám naší země totiž přímo překypuje předměty vysoké historické a umělecké hodnoty. Není divu, když se na něm víc než 600 let podílely duchovní a tvůrčí schopnosti mnoha našich významných předků.
Není přístupné pro veřejnost ani tzv. triforium, což je ochoz lemující vysoký chór po vnitřním obvodu katedrály ve výšce 14 metrů. Na triforiu založil druhý stavitel chrámu Petr Parléř čestnou galerii 21 osobností, které se zasloužily o vybudování chrámu. Nejvýznačnější umístění v bezprostřední blízkosti hlavní osy chrámu přitom Parléř vyhradil bustám císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.
Historie triforia a portrétní galerie
Busty zobrazují římského císaře a českého krále s částečně stylizovanou nadčasovou podobou a zároveň s individuálními fyziognomickými rysy. Po stranách busty jsou erby s českým lvem a říšskou orlicí. V této nejstarší části triforia jsou umístěny i busty předchozích tří manželek Karla IV., jeho rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a prvních tří arcibiskupů katedrály Arnošta z Pardubic, Jana Očka z Vlašimi a Jana z Jenštejna. Do pískovce vytesány jsou zde také podobizny dvou hlavních stavitelů chrámu - Matyáše z Arrasu a Petra Parléře i pěti kanovníků a ředitelů stavby až do roku 1385.
Od busty Karla IV. se otevírá jedinečný pohled podélnou osou katedrály až k jejímu západnímu průčelí s velkým kruhovým oknem podle návrhu Františka Kysely z let 1925-27. Na kruchtě pod touto růžicí budou brzy stát nové katedrální varhany. Již hotový nástroj, který vyrobil světoznámý stavitel varhan Gerhard Grenzing, čeká v jeho dílně v Barceloně na provedení potřebných stavebních úprav na zpevnění podloží kruchty. Po instalaci nových varhan se pohled do katedrály zase trochu pozmění.
Proč triforium zůstává skrytým pokladem
Triforium je unikátní alegorií dvou rovin-temnoty a světla. Zatímco vnitřní část provází Busta Karla IV. a soustřeďuje pohled na hlavní oltář, vnější triforium zahrnuje výškové ochozy a v třech polích tvoří klenbu. Ochoz otevřený do nitra prostoru chrámu nabízí neobvyklé, až úžasné pohledy do lodě katedrály. Triforim je častým zjevem ve světových svatostáncích, avšak Svatovítské triforium je ojedinělé i díky galerii bust, která vznikla v letech 1374-1385 a zahrnuje deset nejbližších členů královské rodiny, tři pražské arcibiskupy, pět ředitelů stavby a dva stavbyvedoucí.
Galerie byla navržena Karlem IV. jako čestná veliká galerijní deska pro ty, jejichž práce byla pro chrám klíčová. Právě tato čestnost ukazuje vztah panovníka k řemeslu a k lidem, kteří chrámom dávali podobu.
Symbolika a architektura dvou rovin
Triforium vnitřní osvětluje vysoký chór, který je lemován kaplemi s vitrážemi a bohatou ikonografií. Vzhledem k věkové vrstvě a stylu Parléřova díla se vynořuje kontrast mezi Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, což symbolizuje dva odlišné proudy v jedné stavbě: temnotu a světlo, pozemské života a nadpozemskou věčnost.
Parléřova huť stihla dostavět východní část katedrály s chórem a věncem kaplí, severovýchodní vnější schodiště a děl; během husitských válek došlo k přerušení a znovu k obměně. Parléřův sloh byl volnější než Matyášův a předznamenává období pozdní gotiky. Dvě různé díla - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř - dohromady vytvářejí jedinečné dílo s hlubokou symbolikou světelného a temného světa.
Další zajímavosti kolem katedrály a korunní komory
Na západní straně novodobé lodi se nachází Kaple sv. Václava s hrobkou, kde se nachází i vzácná socha sv. Václava od Petra Parléře. Uprostřed hlavní lodi je Královské mauzoleum a nad ním ve vysokém chóru vzlíná trápení i sláva historie. V korunní komoře, k níž se dostanete po ochozu z vnitřního triforia, jsou uloženy české korunovační klenoty - Svatováclavská koruna, Královské jablko a Královské žezlo. Klenoty se vystavují pouze při významných událostech, dnes zejména při volbě prezidenta republiky.
Další významné prvky zahrnují Klaní klenby, korunní klenotnice a bohatou kapitularní výzdobu. Komora je zaklenuta křížovou klenbou ve třech polích a její střecha tvoří terasa s kamenným zábradlím, nad níž se tyčí Velké okno transeptu. Skvosty klenotnické práce se tak dotýkají i nejvyšších chápání symboliky: koruna jako symbol vlády, jablko jako symbol království a žezlo jako autorita.
Historie a rekonstrukce chrámu
Katedrála sv. Víta prošla během staletí řadou rekonstrukcí a dostaveb. Původní rotundu vybudoval kníže Václav kolem roku 930. V dalších stoletích se měnily stavební plány, byly dokončeny či přepracovány kapitoly, věže a interiéry, a to za různých panovníků a architektů. Definitivní dostavba chrámu do dnešní podoby proběhla kolem přelomu 19. a 20. století. Půdorys chrámu má tvar kříže, hlavní loď dosahuje klenby výšky 33,2 metru a v transektu a chóru se nacházejí bohaté kaple a kruchty, včetně Wohlmutovy renesanční kruchty s varhany, které byly v 16. století přesunuty.
V 10. století byl rotunda známá jako významný duchovní center a postupně se z ní vyvinula katedrála s mnoha architektonickými prvky. Tato polyfuntální stavba je odrazem bohaté historie a umělecké dokonalosti české architektury a sochařství, která dodnes návštěvníkům nabízí jedinečný pohled na kulturní dědictví našich zemí.
Korunní komora a další významná místa
V jižní části katedrály se nachází Zlatá brána a Kaple sv. Václava, posvátná pro českou státnost i sakrální život. Z hlediště triforia shlíží na oltář karolinský Karel IV., který tuto komoru vyzdvihuje nad ostatní části chrámu. Z vyvýšeného pohledu kapitula a královská rodina svými bustami potvrdily význam a připomínku jejich zásluh. Z kruhového pohledu můžete zahlédnout i další významná místa, například Kapli sv. Vojtěcha.)
Korunní komora obsahuje kromě samotných klenotů také další historické předměty: korunovační kříž a nejstarší Svatováclavský meč, jehož čepel podle posledního průzkumu pochází z 10. nebo 11. století. Klenoty a exponáty bývají vystavovány zejména při státních a významných slavnostech, včetně voleb prezidenta republiky.
Obrazová a audiovizuální podpora
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě vás ohromí stovky uměleckých děl Deníky Alfons Mucha, Františka Kysely a Maxe Švabinského. Pro doplnění vizuálního dojmu lze doplnit infografiku zobrazující rozložení kaplí a síťových kleneb, nebo mapu s vyznačením korunní komory a míst, která do ní vedou.
Kompletní prohlídka Pražského hradu 🇨🇿 | Katedrála sv. Víta, nádvoří a výhledy [4K]
Současný význam a ochrana dědictví
Nové svatovítské varhany představují nejen hudební, ale i kulturní dědictví státu. Jsou důkazem dlouhodobé spolupráce umělců, řemeslníků a institucí na zachování a prezentaci bohatství chrámového pokladu pro budoucí generace.