Kostel svatých Petra a Pavla stojí na Kostelním náměstí a jeho vysoká věž se řadí mezi nejvýraznější dominanty Čáslavi i širšího okolí. Kostel je orientované halové trojlodí s přiléhající hranolovou věží na jihovýchodním nároží a přistavěnou severní boční lodí. Střecha kostela je sedlová, krytá bonským šindelem, doplněná nad východním závěrem sanktusníkem a nad západním koncem stanovou střechou s lucernou a plechovým jehlancem. Interiér se 3 páry polygonálních sloupů je klenutý ve středu protínavou obkročmou klenbou a na bocích křížovými klenbami. Chór je klenutý žebrovou křížovou klenbou na konzolách.
Majestátní věž dosahuje výšky 88,5 metru a z jejího vrchu se otevírá působivá vyhlídka na Čáslav i široké okolí. Věž je kryta strmou jehlancovou střechou s plechem a na nárožích ji zdobí čtveřice kuželově zakončených věžiček. Kostel pochází z 12. století, alespoň nejstarší románská část, dnes sakristie, byla původně vysvěcena ve jménu svatého Michala. Během následujících staletí byl kostel rozšířen o gotickou kapli sv. Panny Marie Bolestné a pozdně gotickou věž, čímž vznikla jeho dnes dominantní podoba.
Větev historického vývoje zahrnuje významné události, jako je Čáslavský zemský sněm konaný v roce 1421, který byl jedním z klíčových husitských okamžiků a měl zásadní dopad na podobu českého státu. Na sněmu byl poprvé v plném rozsahu zvolen kolektivní orgán zemská vláda a bylo vyhlášeno několik důležitých usnesení, včetně změn ve volbě a pravomocích královské moci.
Věžní hodiny, zhotovené čáslavským hodinářem Adámcem, byly vyrobeny pro chrám i pro Rakousko a jiné země. Generální oprava hodin proběhla v roce 1972-1973 a v roce 2021 byla provedena inventura majetku, která potvrdila, že hodiny patří městu. Nápaditou epizodou spojenou s kalendářem a relikviemi je tradice kolem kalvy Jana Žižky z Trocnova, nalezené v roce 1910 a dnes uloženy v Žižkově síni na radnici.
Interiér kostela je převážně v novogotickém slohu, s hlavním oltářem klasicistní, a jeho původní románské jádro tvoří sakristie. Při rekonstrukcích byla zachována a doplněna řada historických prvků, včetně renesanční kropenky a křtitelnice z 16. století. Varhany prošly vývojem od roku 1600 až po současnost; největší současný nástroj s více než 40 rejstřiky pochází z roku 1911 a byl rozšířen o třetí manuál a pneumatický systém.
Vnější fasády kostela jsou zdůrazněny lomenými arkádami a náhrobky v dolní části. Restaurátorské úpravy v letech 1908-1911 a pozdější generální opravy změnily vzhled i technické vybavení. Původní nároží severozápadního průčelí bylo při restoraci pojato jako samostatná část s historizujícími štíty.
V současné době je kostel jedním z nejdůležitějších orientačních bodů Čáslavi a je viditelný z různých směrů díky své výšce a architektonickým detailům. Věž svatého Petra a Pavla slouží nejen bohoslužbám, ale také jako vyhlídková plošina pro návštěvníky.
Návštěvníkům jsou k dispozici provozní dny a hodiny pro kostel i pro věž. Otevírací doba kostela sv. Petra a Pavla červen-září: pátek-neděle 10:00-16:00; pravidelné bohoslužby: úterý 18:00 (LČ), středa 7:15, pátek 18:00, neděle 9:00 a 18:00; 1. sobota v měsíci 7:30. Otevírací doba kostelní věže duben-září: pondělí-pátek 9:00-16:00, sobota-neděle 9:30-16:00 (prohlídky každou hodinu); říjen-březen: pondělí-pátek 9:00-15:00 (vstup pouze ve skupině po domluvě, o víkendu zavřeno).
Interiéry a historické prvky
Interiér kostela je bohatě vyzdoben a prosvětluje jej světlé kružby. Hlavní oltář je klasicistní, křtitelnice pochází ze 16. století a renesanční kropenka dotváří historický půvab. Variaci vnitřní architektury doplňuje síťová klenba a převážně nové gotické prvky.
Kamenná kropenka a křtitelnice z období renesance odrážejí dlouhou historii sakrálního života na Čáslavsku. Varhany z poloviny 19. století jsou čtvrté největší v královéhradecké diecézi a jejich současný nástroj má 3 manuály a více než 40 rejstříků; ke zdárnému zvuku přispěl i rozšířený táhlový systém na pneumatický.
Současná podoba chrámu byla završena v letech 1908-1911, kdy proběhla poslední významná rekonstrukce, a okna věže byla vyměněna 29.1.2021. Dnešní vzhled chrámu tak spojuje historické vrstvy - románské jádro sakristie, gotické přístavby, renesanční a barokní prvky - do jednotného symbolu města.
Kostelík sv. Michala v Čáslavi
Historické texty připomínají, že Čáslavský klášter a město sehrávaly významnou roli při formování české kultury a politického dění, což dokládají i ustanovení a průběh čáslavských sněmů. Pohled na Čáslav z věže kostela poskytuje návštěvníkům jedinečný obraz krajiny a urbanistické zázemí.
| Prvek chrámu | Část/rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Věž | 88,5 m | Jedna z nejvyšších věží v Čechách |
| Oltář | klasicistní | Hlavní oltář |
| Varhany | 1900s-1911 | 3 manuály, >40 rejstříků |
| Kalva Jana Žižky | 1910 nález | Není uložena na místě, relikvie v Žižkově síni |
Otevírací doba a provoz kostela i věže nabízejí návštěvníkům příležitost spojit duchovní zážitek s poznáním místní historie, architektury a výhledu z vyhlídkové plošiny.