Krnovské Krnova. místo pro klášter, ve kterém působili mniši a kněží.
Krnova v druhé polovině 13. Církev měla velký vliv na život tehdejší společnosti.
rozšiřovali mezi lidi nejen víru, ale i vzdělání.
svatým Františkem z Assisi.
poslušnost a čistotu.
Minorité přišli do Krnova v druhé polovině 13. tehdejší společnosti.
uherských zlatých markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu.
přišla i nová víra.
minority.
V samotném kostele bylo uskladněno obilí.
ve špitál a markraběcí mincovnu.
mincí a medailí, nyní velmi vzácných.
přilehlou klášterní zahradu.
Do Krnova se vrátili Minorité zřejmě v roce 1650.
Cvilíně.
Krnov postihlo mnoho požárů.
způsobila na Velikonoce 1. dubna 1779 pruská vojska.
město.
kláštera Minoritů, renesanční radnice i knížecí zámek.
památkových budov byla přestavěna.
Klášterní knihovna obsahovala 8 200 svazků.
11 vzácných prvotisků a díla pocházející z období kolem roku 1500.
Roku 1950 byl klášter zrušen.
Obnoven byl opět v roce 1989.
dnes můžete ve městě potkat minority.
kaple kostela z jižní strany.
později byl postaven ze severní strany kostela.
Budova v 60. až 90. letech 20.
Nad vstupními dveřmi do kláštera můžeme vidět na ozdobném portálu znak Řádu Minoritů.
Stoletá voda v r. 1997 zaplavila celý areál a napáchala obrovské škody.
Tuesday 25. 8. 2026, 14:1814°CToday18°CWednesday23°CThursday27°CFriday24°CSaturday12h14°C3m/s2 mm15h14°C3m/s2,2 mm18h13°C2m/s2,7 mm21h13°C2m/s0,6 mm0h13°C2m/s3h13°C3m/s6h13°C2m/s0,8 mm9h15°C2m/s0,5 mm12h18°C3m/s15h18°C3m/s18h17°C2m/s21h15°C2m/s0h14°C2m/s3h13°C1m/s6h15°C1m/s9h19°C2m/s12h22°C3m/s15h23°C3m/s18h19°C2m/s21h16°C1m/sno precipitation0h15°C0m/s3h14°C1m/s6h16°C2m/s9h23°C4m/s12h27°C5m/s15h27°C5m/s18h24°C5m/s21h22°C5m/sno precipitation0h21°C5m/s3h17°C3m/s2,3 mm6h18°C2m/s0,3 mm9h21°C2m/s12h24°C4m/s15h24°C4m/s18h19°C2m/s21h15°C1m/s05:5319:48source: Počasí.cz
The Krnovský evangelický kostel on Husově náměstí is a landmark of the town, featuring a 52-meter-high Neo-Gothic tower.
Built at the beginning of the 20th century, it is a protected cultural monument.
Interestingly, the land was acquired by the Protestants from Prince Liechtenstein.
The church offers tours of its three-nave structure with cross vaults, galleries, and an organ in a Neo-Gothic case.
The overall rating is based on several factors, e.g. Nicely reconstructed church surrounded by a small park with pleasant seating.
Beautifully lit at night.
The Evangelical Church built in the Neo-Gothic style, which has a beautiful exterior as well as interior.
It is definitely worth a visit when traveling to Krnov.
Few churches are as photogenic - from the outside, because it was not possible to look inside at the time of the visit.
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Benedikta v Krnově - Kostelci
Původní jednolodní románský kostel s čtvercovým presbytářem a apsidou na východní straně, ve kterém se nacházejí odkryté nástěnné středověké malby, byl postaven zřejmě ve 2. polovině 13. století.
Po přestavbě kostela po roce 1760 se používá jako sakristie kostela.
D. Prix datoval stavbu presbytáře a původního kostela do doby kolem roku 1240.
Mladší úpravy spojil s činností městské rady po roce 1400 a zaklenutí jednoho pole presbytáře vročil do doby kolem roku 1470.
Restaurátorský kolektiv pod vedením R. Balcarové se podílel na odkrývání maleb v letech 2000-2007, které byly zbaveny mladších omítek, zpevněny a rehabilitovány do původní románské a gotické podoby.
V půlkruhové apsidě se nachájejí románské malby, velká kompozice Majestas Domini (Trůnící Kristus v mandorle) se symboly Evangelistů.
Pod mandorlou se dochovaly dva pásy - v horním a užším malíř namaloval polopostavy světců s nápisovými páskami, zatímco v dolním a širším vkomponoval scény z dětství Krista.
Následovaly dobově oblíbené světice, pás uzavíral sv. Antonín poustevník - ANTO(IU)S.
Výzdobu apsidy mohl ovlivnit některý z mnichů, pověřený službou v klášteře cisterciaček v Tišnově, kterému krátce v roce 1240 krnovský újezd patřil.
Později byl vrácen opět českým králům, víme, že královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I. založila klášter v Tišnově jako místo svého posledního odpočinku.
Malby lze vročit do 2. pol. 13.st.
Malby odkryté na severní stěně čtvercového pole presbytáře kostela zobrazují Legendu sv. Benedikta, která se odvíjí shora a začíná výjevem sv. Benedikt je poslán rodiči do školy v Římě, tam se mu nelíbilo a odešel s chůvou.
Následuje první zázrak - sv. Benedikt spravil rozbité síto...
Po té se setkal s mnichy, kteří jej prosili, aby se sv. Benedikt stal opatem v klášteře Vicovaro, zde již v benediktinském rouchu předčítal mnichům.
Ve třetím pásu sv. Benedikt opustil klášter Vicovaro, na cestě sv. Benedikt obnovil vyschlý pramen vody a vodě požehnal.
Později sv. Benedikt založil dvanáct klášterů.
Jeden z mnichů - Florentius poslal sv. Benediktovi otrávený chléb, ale havran s chlebem odlétl.
Po té Florentius poslal do klášterní zahrady sedm nahých dívek, aby tančily před sv. Benediktem a mnichy.
Ve čtvrtém pásu vidíme Smrt Florentia, neboť Hospodin bleskem zničil balkon, na kterém stál.
Na další scéně sv. Benedikt vyhnal démony z úbočí hory a založil klášter Monte Casino.
Pás uzavíral sv. Benedikt a jeho sestra sv. Scholastika,
Proti vstupu do presbytáře na jižní stěnu situoval malíř morality - Skutky milosrdenství a Smrtelné hříchy.
V horním pásu se nachází Nasycení hladového a Napojení žíznivého.
Ve druhém páse Oblečení nahého, Přijetí pocestných na noc a Navštívení odsouzených, sedících v kládě.
Ve třetím pásu pokračuje Navštívení nemocného a Vypravení pohřbu zemřelému.
Vpravo malíř vkomponoval první ze Smrtelných hříchů.
Do tlamy Leviathana vjížděli na koni muž se sokolem na ruce a žena, držící zrcátko - Pýcha.
Na červeném pozadí je přítomen vždy ďáblík, čekající na duše hříšníků.
Následuje manželský pár sedící na psu, držící v tlamě kost, představují snad Závist.
Vpravo od okna je muž s mečem v hrudi a žena, která zabila své dítě - Hněv.
Další manžele vezl lišák s husou v tlamě, oba drželi nádobu s pitím a jídlem, představují - Obžerství -„Fresser“.
Malby na jižní a severní stěně presbytáře provedl velmi dobře školený malíř, jehož pastózní malba připomíná deskové oltáře z doby po pol. 15. st.
Za objednavatele maleb D. Prix považuje přemyslovského vévodu Mikuláše V. Opavského a Ratibořského, který se dědictví ujal roku 1437 (+1452) nebo Václava III., který vládl v letech 1453-1456.
Na východní stěně čtvercového presbytáře nad triumfálním obloukem se nachází Korunování Panny Marie Bohem Otcem a Kristem nebo sv. Trojicí a na západní stěně Proměnění Páně (Mt, 17, 1-9) s Mojžíšem a Eliášem a apoštoly sv. Jakubem, Janem a sv. Petrem, které Kristus vzal sebou na horu Tábor.
Klenební pole vyplňují symboly čtyř Evangelistů a postavy církevních otců - sv. Řehoře, sv. Augustina, sv. Ambrože a sv. Jeronýma.
Malby datujeme do doby kolem 1470.
Vnitřní pas triumfálního oblouku zdobí polopostava Panny Marie s Ježíškem a vegetabilní úponka.
Erbovní galerii, připojenou k malbám v presbytáři kostela, analyzoval K. Müller.
Od východu se dochoval erb Petra Gereba z Wingartenu, správce panství za krále Matyáše Korvína - červený štít se zlatou korunou a korunovaným lvem.
Pravá erb města Krnova - ve štítě jsou tři lovecké trubky a tři hvězdy.
Na cviklech klenebních kápí je erb Českého království - v červeném štítě stříbrný lev a vpravo erb Uherského království - v podobě štítu děleného horizontálními pruhy, střídá se stříbrná a červená barva.
Na severní stěně vpravo je erb Rudolfa z Rüdesheimu, vratislavského biskupa - v děleném štítě je nahoře osmihrotá hvězda a dole bílá (stříbrná) rozeta a vlevo - erb vratislavského biskupství - v červeném štítě stříbrné lilie.
Na jižní straně vpravo je erb Slezska - černá orlice se stříbrnou pružinou na zlatém poli.
Na západní stěně znak malířského cechu - v červeném štítě tři stříbrné štítky a vpravo erb Říše římské - ve zlatém poli dvouhlavá černá orlice.
D. Prix předpokládá, že objednavatelem byl Jan IV. Starší Opavský a Ratibořský, který vládl v Krnově v letech 1461-1474.
Vyloučit nelze ani Petra Gereba z Wingartenu, který zde působil v 70. letech 15. st.
Po stránce obsahové konceptorem nástěnných maleb byl vždy vzdělaný duchovní, působící ve farním kostele kolem pol. 13. st., po pol. 15. st. a v 70. letech 15. století.
Vzdělaný farář mohl být řeholníkem minoritského kláštera nebo johanitské komendy v Krnově.
Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v kostele sv. Benedikta v Krnově-Kostelci nemá v českém Slezsku obdoby.
Kostel Sv. Benedikta se nachází v městské části Krnov Kostelec, na výpadovce směrem na Bruntál.
Podle nejnovějších archeologických výzkumů pochází sakristie kostela z 1. poloviny 13. století a byla kněžištěm původního středověkého kostela.
Tento kostel patří k nejstarším sakrálním stavbám na území Moravskoslezského kraje.
Byly zde objeveny vzácné středověké nástěnné malby s náboženskými výjevy.
Jedná se o fresky z 13. a 15. století, které znázorňují mimo jiné výjevy ze života sv. Benedikta z Nursie a proměnění na hoře Tábor.
Do roku 1936 byl kostel obklopen nevelkým hřbitovem, který byl od okolí oddělen kamennou zdí se dvěma vstupními branami.
Blízkost obecních studní vedla ke zvýšenému výskytu břišního tyfu v letech 1880 až 1929.
Také kvůli potřebě rozšíření silnice a blízkosti obecné školy byl hřbitov zrušen.
Vedle kostela stojí pískovcová socha sv. Jana Křtitele z 30. let 18.
Unikátní soubor restaurovaných nástěnných maleb v kostele sv. Benedikta v Krnově - Kostelci nemá v českém Slezsku obdoby.
Kostel je celoročně otevřen a nabízí pravidelné prohlídky.
Kostel sv. Benedikta tvoří dvě části. Rotunda z 13. kostel bez věže.
Věž byla dostavěna až koncem 19. 1. 5.-30.
Pravidelně otevřený kostel bude v sobotu od 13:00 do 18:00.
tags: #kostel #pod #bezrucovym #vrchem #krnov