Pod rozložitým dubem v nesmělém jarním slunci seděli dva muži - Jan Hus a Jan z Ústí, Husův hostitel na Kozím Hrádku. Oba měli před sebou pohár dobrého moravského vína. Vzdálený pozorovatel by je zastihl v družném rozhovoru.
Počátky kritiky odpustků a morálního nedorozumění církve
Odpustky- vše si můžeš koupit u církve svaté za peníze- odpuštění hříchů minulých i budoucích, úřady, vlídnost církevních soudů… Chceš pokřtít dítě-zaplať, chceš pohřbít otce či matku-zaplať. I já jsem jednou jako student podlehl a koupil si za čtyři groše odpustek. Jednou jedinkrát… A peníze z odpustků preláti promarní na svoji zábavu, na hru v kostky…
Jan Hus: Papež… Ten by měl jít příkladem. Ano, je mnoho dobrých kněží, zejména na vesnicích, na prostých farách. Ale církev jako organizace neslouží Bohu, ale především sobě. Kdybys věděl, jak se mně protiví církevní hierarchie, pyšní preláti, jejich nádherná roucha, purpur a zlaté těžké kříže na krku, prsteny a kožešiny.
Jan Hus: Odpustky- vše si můžeš koupit u církve svaté za peníze- odpuštění hříchů minulých i budoucích, úřady, vlídnost církevních soudů…
Husovy osobní zkušenosti a kritika odpustků
Hus popsal, že jednou jako student „za čtyři groše odpustek“ koupil, ale že peníze z odpustků slouží k zábavě preláti a hře v kostky. Vyprávěl také o podskalském knězi Kojatovi, který kvůli ztrátě oděvu a hanbinci byl chytán biřicemi.
Jan z Ústí: Nejsou ale přece všichni kněží špatní. I když žádají peníze za křest, pohřeb, musí tak přece činit. Z čeho by žili, z čeho by nechávali opravit kostel, faru? A odpustky? I papež s nimi souhlasí.
Jan Hus: Papež… Ten by měl jít příkladem. Ano, je mnoho dobrých kněží, zejména na vesnicích, na prostých farách. Ale církev jako organizace neslouží Bohu, ale především sobě.
Hus kritizuje nejen odpustky, ale i bohatství církevních institucí a machry duchovních hodnostářů. Dále rozvíjí myšlenky o tom, že Bohu nevadí skromnost a přirozená krása, ale že přílišná okázalost odvádí člověka od Boha.
Historický kontext a klíčové momenty koncilu v Kostnici
V Kostnici se v roce 1415 konal koncil, jehož cílem bylo ukončit schisma a dořešit proces s Janem Husem. Jednalo se o soud nad heretikem, nikoli o církevní disputaci. Glejt zaručoval pouze bezpečný průjezd a koncil se vymykal světské moci.
Jan Hus přijel na koncil s nadějí na svobodné disputování o své nauce, avšak byl již od začátku v procesu, který nebyl plně v jeho moci ovlivnit. Hus se odvolal ke Kristu a vyzýval k důkazu Písma, než by uznal vinu. Papežská kurie ho nakonec vyhlásila za zatvrzelého heretika a koncil jej nakonec předurčil ke zkoušce před soudem.
Na konci koncilu došlo k dalším vývojem: Hus se sice zúčastnil veřejných slyšení, ale proces byl nadále veden skrze kanonické právo. Hus odmítal podřídit se buňce papeže a trval na své interpretaci světského a duchovního pořádku. V Kostnici Hus dorazil dne 3. listopadu, kázal však i tam a byl obklopen podporou královny Žofie a české šlechty.
Odpustky, pokání a jejich teologická vyhodnocení
Odpustky byly historicky spojeny s půdou pro pokání, poutěmi a milostivými roky. Plnomocné odpustky byly vázané na poutě do významných míst a na vykonání pokání, zpověď a šetrné skutky. Hus však v několika pramenech odmítá odpustky jako prostředek pro získání milosti a obhajuje skutečnou vnitřní proměnu člověka.
Hus zpochybnil spojení odpustků s bohatstvím církve a tvrdil, že skutečné pokání vyžaduje vnitřní změnu a činy milosrdenství, nikoli ekonomické transakce. V průběhu sporů o odpustky Hus vyzdvihoval význam Bible a překladu do lidštiny, aby lidé mohli číst Písmo samotní a lépe poznat pravdu.
Podle některých historiků byla spolupráce mezi Husovým hnutím a reformními tendencemi různá, avšak jeho kritika odpustků a bohatství církve se stala významnou součástí reformního hnutí ve středověké Evropě.
Historické souvislosti s dnešní epochou
V souladu s poselstvím papeže Františka a smířením mezi církvemi se připomínají události 600. výročí Husova úmrtí a iniciativy smíření a dialogu mezi různými církvemi. Papež František vyzývá k jednotě a k obnově misie církve, aby mohla být Kristovu poselství důvěryhodná pro dnešní svět.
Veřejné bohoslužby smíření a modlitba za odpuštění za dějiny naší kultury a historie se konají na různých místech a vyzdvihují význam společného svědectví o spáse.
Závěrečné poznámky o Husovi a jeho odkazech
Jan Hus se v průběhu své cesty na Kostnici i v průběhu konfliktů s církevní autoritou stavěl za svobodu kázání a za právo laiků na důstojné a srozumitelné vysvětlování Božího slova. Jeho kritikou odpustků a svatokupectví budeme-li pokračovat, nám zůstává výzva k reflexi a hledání pravdy a spravedlnosti v církvi i v každodenním životě věřících.
