Kostely na Borové pod Lysou horou tvoří významnou dominantu širokého okolí a jejich historie úzce souvisí s dějinami poutního kostelíka na Prašivé. Borovský kostel postavil majitel frýdeckého panství hrabě Eusebius František z Oppersdorfu a byl posvěcen 14. září 1673 vratislavským světícím biskupem Karlem Františkem Neumanem. Zasvěcení svatému Ignáci z Loyoly, zakladateli řádu jezuitů, bylo převzato z kostela na Prašivé, který byl téhož roku posvěcen, ale na titul sv. Antonína Paduánského.
Nejstarší část kostela, nazývaná misijní kaple, slouží dodnes jako boční vchod a svědčí o původním rozsahu stavby. Kostel tvoří významnou dominantu širokého okolí a při posledních opravách po roce 1980 byla pořízena mramorová oltářní deska čelem k lidu a citlivě provedena liturgická úprava, která kostel výrazně zkrášnila. Oltářní obraz sv. Ignáce z Loyoly věrně napodobuje jednu z rytin, jimiž byl vyzdoben životopis tohoto světce, vydaný v roce 1609 při jeho svatořečení.
V září 1673 byl kostel posvěcen, a jeho okolí slouží jako oblíbené poutní místo. Pověst praví, že dívka, která usedne na zbytky kamenné lavice u kostela, se do roka vdá, čímž poutí zůstává zachován jeho tradiční duch. Kostel stojí na kopci Borová, který dominuje lokálním výhledem a ze kterého dolů do kraje shlíží porost borovicemi. Přímo ve středu Malenovic se vypíná kopec Borová, na jehož vrcholu byl kostel postaven kolem roku 1673.
Historie kostela je provázána s dalšími chrámovými stavbami v regionu. V době 20. století byl zvon vyrobený pro období a po světových válkách došlo k jeho rekonstrukci i k pořízení nového zvonu s nápisem Maria, pomocnice křesťanů, Zůstáň matkou lidu svému. Přestože první světovou válku i druhou světovou válku doprovázela ztráta zvonu, v roce 1931 byl ze sbírek a darů pořízen nový, posvěcený 28. června 1931. Po období klidu přišla obnova farnosti v roce 1968; tehdy do farnosti dorazil otec Vladimír Pitron a kostel začal znovu ožvat, mše svaté se konaly každou neděli a zahájily se opravy včetně zavedení elektriky a zakoupení zvonu s uvedeným nápisem.
Podrobná rekonstrukce pokračovala v 80. letech a byla završena roku 1988, kdy se kostel dočkal celkové obnovy: byla obnovena původní malba (ručně), vyměněna okna, položena nová mramorová dlažba, střecha, okapy, zdivo i nátěr. Kostelík slavnostně posvětil otec biskup Karel Otčenášek. Na oknech jsou připomínky Desetiletí duchovní a mravní obnovy národa vyhlášené otcem kardinálem Tomáškem, což spojuje místní modlitební život s širším duchovním kontextem české historie.
Geograficky se kostel nachází na kopci Borová, jehož dominantní vrchol působí jako významný bod v krajině. Kostel na Borové byl původně dřevěný a později zděný, a jeho celoživotní poutní význam se prohlubuje díky pravidelným poutním slavnostem. Každoroční pouť se koná první neděli v srpnu při příležitosti svátku sv. Ignáce v obci a mimo vlastní náboženský význam plní roli společenského a kultúrního setkávání v regionu. Kostel slouží nejen věřícím, ale i turistům, kteří dopoledne naplňují místa kolem fary a kaplí.
Historie a architektura kostela sv. Ignáce z Loyoly
Nejstarší část budovy je tzv. misijní kaple, přes niž se dnes vchází do kostela bočním vchodem. Nynější podoba kostela pochází z konce minulého století, kdy byla přistavěna kamenná věž a po opravách po roce 1980 došlo k významným úpravám interiéru. Oltářní obraz sv. Ignáce z Loyoly věrně napodobuje rytiny vydané k svatořečení světce v roce 1609. Sochy a obrazy kostela představují české národní patrony jako sv. Jan Nepomucký a další oblíbené motivy (sv. Hedvika, sv. Anna, Srdce Ježíšovo a Mariino).
Současná rekonstrukce z roku 1988 a následné úpravy významně přispěly k kráse a útulnosti prostoru; dále pak otec Vladimír Pitron zásadně ovlivnil chod farnosti a významně se podepsal na vzhledu kostelů v borovské farnosti. Kostel je významnou kulturní památkou obce Malenovice a jeho vizuální dominance působí na celé okolí jako historický orientační bod.
Historie kostela na Borové má úzké propojení s dějinami poutních míst v regionu: promenáda k Prašivé a původní kaple jezuitů byla začleněna do většího komplexu, ale boční vstup připomíná původní misijní kapli. Pověsti a duchovní odkaz kostela se dodnes udržuje prostřednictvím pravidelných poutních akcí a bohoslužeb, které pokračují v tradici, že svatý Ignác z Loyoly je spojován s jezuitním misijním posláním v oblasti.
