Praha - V koncertní sály, galerie či kulturní a společenská centra se nejčastěji proměňují takzvané odsvěcené kostely. V horším případě slouží jako sklady nebo se z nich stávají ruiny zralé na demolici.
Podle konzervátora pražské katolické arcidiecéze Vladimíra Kelnara je v havarijním stavu třetina kostelů v zemi. Stovky by jich proto měly být asi předány z rukou církve takovým vlastníkům, kteří se o ně postarají, míní. Své původní poslání mění církevní stavby také v sousedním Německu. V Rakousku se kostely odsvěcují jen výjimečně a v Polsku nebo na Slovensku naopak vznikají svatostánky nové. Velkých kostelů se církev nezbavuje, ale případy malých nevyužívaných kostelíků a kaplí v obcích, kde nejsou věřící, se budou množit.
Soukromý vlastník ale často takový objekt nechce, protože nehodlá provozovat neziskovou činnost. V katolickém pojetí nelze nějaký posvátný prostor „odsvětit“. Ztráta posvěcení může podle teologů nastat především až v případě, že byla stavba z větší části zbořena - když už není vymezena obvodovými zdmi. U kostelů, které už neslouží bohoslužbám, proto církev předpokládá, že jejich využití bude počestné.
Pohoršení v minulosti vyvolal případ staroměstského kostela sv. Michala, v němž investor narušil dávné hroby a kde byla i pořádána kontroverzní show. Naopak využití pražských bývalých kostelů sv. Rocha na Strahově, v němž sídlí Galerie Miro, nebo sv. Šimona a Judy, kde se konají koncerty, jsou příkladem vnímaným pozitivně. V kulturní stánek se proměnil například i barokní kostel sv. Kateřiny v Pavlířově na Rakovnicku. V roce 1950 byl odsvěcen, v 80. letech mu dokonce hrozila demolice. Památku, jež se dočkala řady rekonstrukcí, se podařilo zachránit. Nyní ji spravuje Galerie hlavního města Prahy.
Na centrum alternativní kultury a ekologické výchovy mladých chtějí aktivisté z Hnutí Duha Jeseníky přebudovat kostel v Pelhřimovech na Bruntálsku. Zchátralou budovu bez střechy jim předalo vedení ostravsko-opavské diecéze. Kulturní a společenské centrum se má během příštích let stát i z kostela svaté Barbory ve Štěpánově na Olomoucku. Obec získala památku od církve a hodlá zastavit její mnohaleté chátrání.
V Boleticích na Českokrumlovsku, které jsou součástí vojenského výcvikového prostoru, lidé usilovali o záchranu kostela sv. Mikuláše. Stejnojmenné občanské sdružení ale nakonec ukončilo svoji činnost, protože se mu nepodařilo získat objekt od armády do pronájmu. Městské divadlo v Jablonci dostalo od města do správy opravený kostel svaté Anny, nejstarší stavební památku ve městě. Zchátralý kostel získala radnice před třemi lety bezúplatně od církve, které na jeho opravu chyběly peníze. Město se postaralo o rekonstrukci a nyní v něm divadlo pořádá výstavy, koncerty vážné hudby, chce ho využít i pro divadlo a balet.
V Chodově na Sokolovsku loni město převzalo bezplatně od katolické církve kostel sv. Mikuláše. Protože plzeňská diecéze neměla peníze na rekonstrukci, zajistila je radnice. Podobně chce postupovat chebská radnice, která loni převzala od církve areál františkánského kláštera. Nevyužívaný kostel má sloužit pro koncerty nebo významné společenské akce.
Zatímco v jiných regionech přestala kvůli malému počtu věřících sloužit svému původnímu účelu řada kostelů, na jižní Moravě, která patří k nejvíce religiózním oblastem republiky, je situace opačná. Od roku 1989 vznikly z podnětu věřících na území brněnského biskupství tři desítky nových objektů římskokatolické církve. Zřejmě jediný odsvěcený katolický kostel na Vysočině je v Pelhřimově. Kostel sv. Víta dříve náležel českobudějovické diecézi, město si ho přibližně před 15 lety pronajalo od církve na 99 let. Využívá ho k pořádání koncertů a výstav, slouží také jako obřadní síň.
V majetku katolické církve zůstává také naprostá většina kostelů ve východních Čechách, přestože peněz na jejich opravy a údržbu se jí nedostává. Výjimky, kdy kostely slouží pouze světským účelům, lze spočítat na prstech jedné ruky. Problémy s nevyužívanými kostely řeší i v Německu. Biskupové už v roce 2003 schválili koncepci proměny nevyužívaných kostelů a kritéria rozhodování co s nimi v budoucnu. U 700 ze zhruba 24.000 katolických svatostánků je nyní jasné, že už mění nebo brzy změní své poslání.
Naopak v Rakousku je odsvěcování kostelů velmi vzácné. Od konce 18. století, kdy bylo z rozhodnutí císaře Josefa II. rozpuštěno mnoho církevních řádů a v důsledku toho pak rušeno i množství klášterů a kostelů, se nic podobného prakticky neopakovalo. Naopak je možné pozorovat spíše návrat některých odsvěcených objektů zpět do církevní správy. Také na Slovensku se církev kostelů nezbavuje, byť je jejich údržba nákladná. Naprostá většina kostelů či chrámů je díky velkému množství věřících stále využívána pro původní účely a církve ještě budují nové.
Rovněž převážně katolické Polsko, kde se k víře v Boha hlásí 93 procent obyvatel, budovalo v 70. až 90. letech nové svatostánky. V souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 se mnoho advokátů ptá na legálnost a legitimnost jednotlivých kroků vlády ČR. V reakci na požadavky Milionů chvilek pro demokracii, kdy vláda ČR umožnila, s odkazem na Listinu základních práv a svobod, shromáždění bez omezení, je nutné kriticky zkoumat i jiná nařízení, která silně zasahují do intimních práv občanů ČR. Byť se hovoří v souvislosti s Českou republikou o ateistické zemi, kostely a bohoslužby každý týden navštěvují stovky tisíc osob.
Není tedy možné připustit, aby vláda ČR omezila právo na bohoslužby. Biskupové musí být odvážní a hlásat evangelium. Vládní nařízení v roce 2020 ohledně Covid-19 je nutné podrobně zkoumat, protože každá totalita odkazuje na vyšší závažný důvod. Pokud jsem se zeptal, zdali je kostel prostorem veřejným, pak mnozí respondenti odpověděli, že ano. Odůvodňovali to tak, že do kostela může každý. Pokud jsem se zeptal, zdali může do mešity žena, již si nebyli jistí. Dodávám, že žena může jen do určitých prostor.
Pražská židovská obec dne 12. 9. 2017 dokonce zakázala jedné osobě vstup do synagogy. V reakci na požadavky Milionů chvilek pro demokracii, kdy vláda ČR umožnila s odkazem na Listinu základních práv a svobod shromáždění bez omezení, je nutné kriticky zkoumat i jiná nařízení, která silně zasahují do intimních práv občanů ČR. Byť se hovoří v souvislosti s Českou republikou o ateistické zemi, kostely a bohoslužby každý týden navštěvují desítky tisíc osob. Není tedy možné připustit, aby vláda ČR omezila právo na bohoslužby.
Pro právní rozbor jsem zvolil jako vzorovou stavbu kostel sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Dle výpisu z katastru nemovitostí se k němu řadí údaje: typ budova s číslem popisným; způsob využití objekt občanské vybavenosti; způsoby ochrany: vnitřní území lázeňského místa, rozsáhlé chráněné území; památková zóna - budova; pozemek v památkové zóně; nemovitá národní kulturní památka.
| Pojetí práva | Klíčové závěry |
|---|---|
| Veřejný prostor | Kostel není veřejný prostor; veřejný prostor je vlastnictvím obcí/státu; vstup veřejnosti je limitován |
| Vlastnictví a správa kostela | Kostra sakrální stavby bývá v majetku diecéze/farnosti; rozhoduje vlastník o vstupu a využití |
| Desakralizace | Církev může desakralizovat, ale jen vnitřními předpisy; úplné zrušení posvátného prostoru je složité |
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dělí věci na nemovité a movité. Dle § 498 odst. 1 o. z. jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Kostel, jako sakrální stavba, není z pohledu katastrálních předpisů definován jako veřejný prostor. Z pohledu stavebního zákona je kostel definován jako sakrální stavba, která může být užívána veřejně z pohledu práva církve, nikoliv jako veřejný prostor podle obecné definice.
Na závěr lze říct, že diskuse o tom, zda je kostel soukromý či veřejný prostor, má význam pro právní praxi i pro etické úvahy o zacházení s nevyužívanými sakrálními objekty. Existují lepší možnosti využití objektu, jako jsou společenské akce, koncerty či komunitní projekty, které respektují původní posvátné určení, a zároveň umožňují jejich zachování a financování.
tags: #kostel #prava #k #opetovnemu #nekomercnimu #vyuziti