Expozice se nachází v podzemní kryptě barokního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o autentické místo boje za druhé světové války v Praze v utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 28. 5. 1942 do 18. 6. 1942 po útoku na Reinharda Heydricha.
Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. století. Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbyterář. Fresky v interiéru, znázorňující výjevy z legendy sv. Karla, jsou od Karla Schöpfa, autorem štukové výzdoby z roku 1739 je Michal Ignác Palliardi. Původní cibulová střecha věže byla snesena v roce 1883. Kostel byl kompletně opraven a restaurován.
Svatyně se používá více u jiného druhu sakrálních staveb, v tomto případě se jedná o svatostánek. Pravoslavná církev v Československu získala chrám již v roce 1933. Slavnostní vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje proběhlo na svátek sv. Václava, 28. 9. 1935. Rozhodně se nejedná o sídlo biskupa Gorazda. První farářem chrámu zde byl Petr Kauer, kterého po jeho smrti nahradil v roce 1938 Václav Alois Čikl.
Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Pravoslavní kněží na žádost sokolského odboje ukryli v kryptě chrámu sedm československých vojáků v utajení. Mezi nimi byli i vojáci, kteří připravili a provedli 27. května 1942 v zatáčce V Holešovičkách atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z výsadku Anthropoid. Dalšími ukrytými vojáky byl nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, rotmistr Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař Jan Hrubý a četař aspirant Josef Bublík ze skupiny Bioscop.
Parašutisté se v kryptě ukrývali od 28. května plných 21 dní. Zradil je Karel Čurda, parašutista ze skupiny Out Distance, který nalezl po atentátu úkryt v jižních Čechách na statku své matky. Výslechy zatčených odbojářů vedly k odhalení úkrytu v kostele. 18. června 1942 v brzkých ranních hodinách obklíčilo areál na 750 příslušníků Waffen SS, do kostela následně vniklo zatýkací komando gestapa a několik vojáků Waffen SS.
K prvnímu boji došlo v kostele na kůru, kde měl hlídku Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš. Po třech hodinách boje padl Adolf Opálka po vážném zranění vlastní rukou. Josef Bublík zemřel během transportu do nemocnice. Jan Kubiš zemřel na následky zranění v SS lazaretu v Podolí. Ostatní čtyři parašutisté v kryptě bojovali další čtyři hodiny a poslední náboj si schovali pro sebe. Odmítli se vzdát německé přesile a raději ukončili život vlastní rukou.
Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek.
Po válce byl kostel v letech 1945-1947 opraven. Krypta nebyla zpřístupněna k běžné návštěvě, konaly se tam výjimečné prohlídky a v 60. a 70. letech ojednulé výstavy. Krypta byla veřejnosti zpřístupněna až v roce 1995 se vznikem památníku. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty.
V roce 1951 získala pravoslavná církev právní samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. V roce 2002 byl památník přejmenován na Národní památník hrdinů heydrichiády. Výstava sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody, přes vznik Protektorátu Čechy a Morava, nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení operace Anthropoid až k boji v kostele a kryptě sv. Cyrila Metoděje. Pozornost je také věnována sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, jež parašutistům aktivně pomáhali. Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici. Nacházejí se v ní busty sedmi československých vojáků s jejich životopisy. Autorem bust je akad.
Historické jádro expozice a klíčové okamžiky
Expozice mapuje klíčové etapy od Mnichovské dohody až po boje v kryptě.
- Ukrytí parašutistů v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje od 28. května do 18. června 1942.
- Atentát na Reinharda Heydricha a následná odhalení úkrytu.
- Boje v kostele, ztráty a statečné činy parašutistů a jejich ochránců.
Vedle samotných vojáků jsou v expozici připomenuti i členové pravoslavné církve a další aktéři odboje, kteří se na ukrytí podíleli. Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici, s bustami jednotlivých hrdinů a jejich životopisy.
Chrám svatých Cyrila a Metoděje (Praha) - Operace Anthropoid
Architektura a umělecké prvky kostela
- Barokní kostel postavený dle plánů Pavla Ignáce Bayera, dokončený v roce 1940 podle Kiliána Ignáce Diezanhofera.
- Interiérové fresky Karla Schöpha a štuková výzdoba Michala Ignáce Palliairdiho z roku 1739.
- Podélná sálová loď s třemi poli, kruchta a presbyterář; původní cibulová střecha věže byla nahrazena v 80. letech 19. století.
Opatření a paměť
Po válce byl kostel opraven, krypta zpřístupněna až v roce 1995, a od té doby slouží jako památník obětí heydrichiády. Bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního z roku 1947 na stěně krypty připomíná hrdiny i jejich ochránce.