Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách v Příbrami je výraznou funkcionalistickou stavbou Církve československé husitské z roku 1936. Budova vznikla podle návrhu architektů S. Vachaty a Bílka a byla postavena během pouhých šesti měsíců roku 1936. Slavnostně otevřena byla 25. října téhož roku za účasti patriarchy Církve československé husitské Gustava Adolfa Procházky.
Dominantou stavby je třicetimetrová bílá věž zakončená dvouramenným křížem, na jejímž vrcholu se nachází vyhlídkový ochoz. Věž vytváří vizuální ikonu, která zároveň poskytuje pohled na okolí města a brdské lesy. Vstup do chrámu vede přes mramorové kolumbárium a prosvětlují barevná okna s nápisy: „Pokoj Vám“ a „Pravda vítězí“.
Interiér sboru si zachoval čistotu pojetí funkcionalismu a zároveň nese silné symbolické poselství. Uvnitř je obřadní prostor s kněžištěm a světelným křížem, který spočívá na kamenech z březohorského dolu Vojtě a z města Stříbra. Reliéfy a sousoší od akademických sochařů Václava Šáry a Václava Antoše připomínají husitskou tradici, české dějiny i hodnoty práce, lásky a svobody.
Reliéfy po stranách kněžiště zobrazují Přijímání s kalichem Mistra Jakoubka ze Stříbra a další motivy: kazatele v Betlémské kapli po Mistru Janu Husovi, Večeři Páně s portréty Františka Kalouse a jeho blízkých. Dvě další reliéfy znázorňují Pláč exulantů po Bílé Hoře s Janem Ámosem Komenským a Radost z osvobození roku 1918 s Tomášem Garrigem Masarykem. V kněžišti za oltářem spočívá dvouramenný kříž na kamenech z březohorského dolu Vojtě a z města Stříbra.
Symboliku doplňuje světelný kříž na oltářní zdi a svícen ve tvaru rukou sepjatých nad horou Říp s nápisem „Modlitba za vlast“. Do sboru byly původně získány tři zvony pojmenované Hus, Masaryk a Farský; dva z nich byly během druhé světové války rekvírovány okupanty.
Historie a význam stavbySbor byl postaven v roce 1936 a dokončen během šesti měsíců. Položení základních kamenů se uskutečnilo 24. 5. 1936. Na vybudování sboru se podařilo získat příspěvky od stoupenců a příznivců církve, zvláště místních horníků, a to ve výši 300 tisíc korun. Slavnostní otevření proběhlo 25. 10. 1936 za účasti významných osobností města a duchovních v čele s patriarchou G. A. Procházkou. Objektu vévodí 30 metrů vysoká věž s rozhlednou na vrcholu.
Interiér zdobí kolumbárium, barevné výplně oken a významná sochařská díla. Reliéfy a sousoší ztvárňují husitskou tradici a české dějiny, jakož i hodnoty práce, lásky a svobody. Hornická tradice Příbramska se odráží i v tématice výzdoby a v historickém kontextu místa.
- Stavba a výzdoba vycházejí z funkcionalistických a konstruktivistických prvků s důrazem na prostorové a světelné efekty.
- Interiér připomíná spojení kultu a veřejného života - bohoslužby, koncerty, výstavy a vzdělávací akce.
- Hornický betlém a Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra doplňují kulturní význam areálu po celý rok.
Ke dnešnímu dni zůstává sbor významným kulturním a společenským centrem s pravidelnými bohoslužbami každou neděli od 9.00 h. Kromě sborového života je prostor využíván pro koncerty, výstavy a další akce, které propojují duchovní život s místní historií a tradicemi.
Budova pro umění: Architektura Metropolitního muzea
Mapa a dopravní spojení: Sbor je dostupný městskou hromadnou dopravou, včetně spojení z Prahy po R4 se značným počtem místních odboček a cest do Příbrami. Cesta vede z hlavního města po silnici I. třídy č. 18 až na náměstí a dále Prokopskou ulicí k chrámu na Březových Horách.
Přehled klíčových prvků interiéru: světelný kříž na kněžišti, reliéfy a sousoší Václava Šáry a Václava Antoše, zobrazení Přijímání podobojí, a dějinné motivy spojené s husitskou tradicí a českou historií. Věží s rozhlednou, kolumbáriem a barevnými okny se sbor stává nejen náboženským místem, ale i památným místem připomínajícím význam hornické komunity Příbramska.