Kostel na místě původního gotického kostela postaven v letech 1761-1763 hraběnkou Annou Šlikovou. Nekolikrát stavebně upravován. Kolem kostela hřbitov obehnaný rokokovou zdí z r. 1761. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Na místě původního gotického kostela na návrší uprostřed vsi postavený letech 1761-1763 hraběnkou Annou Šlikovou kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl několikrát stavebně upravován a opravován. V roce 1869 byla upravena lucerna báně, v roce 1944 proběhla větší obnova. Kostel má rokokový ráz s výraznými gotizujícími prvky.
Podrobný popis stavebních forem: Jednolodní stavba, která má téměř čtvercový půdorys s venkovním polygonálním a vnitřně segmentově uzavřeným presbytářem s obdélníkovou sakristií a oratoří v patře. Kolem kostela je hřbitov obehnaný rokokovou zdí postavenou v roce 1761. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Uprostřed hlavního průčelí na jižní straně je vstupní portál s lomeným profilovaným obloukem, nahoře s bohatými rokajovými dekoracemi a s erby v kartuši. Po stranách portálu jsou polopilíře, které mají na vrchu vázy s bohatými ozdobami. Střecha kostela je mansardová, uprostřed jejího hřebene je objemná kupole s lucernou, na obou koncích jsou štíhlé věžičky, zvané sanktusníky. Ty ovšem mohly nést jen zcela malé zvonky, užívané při pozdvihování při mši. Větší zvony musely být umístěny v dřevěné stupňovité zvonici opodál. Tato zvonice je dokonce starší než kostel - pochází z poslední čtvrtiny 17. století.
Interiér má bohatou štukovou dekoraci, na pilastrech v presbytáři jsou rokoková sousoší andílků. Fresky a vnitřní zařízení pocházejí také z doby kolem r. 1763. Z původního gotického kostela pochází kamenná křtitelnice z poloviny 15. století a na ní stojící cínová křtitelnice z r. 1593. Korunovační kašna s meteorologickým sloupem 279.0 m. n. m. Korunovační studna; Konvičkova studnatechnická památka. Původně stávaly na hřbitově i čtyři rokokové kaple se stěnami, členěnými pilastry a s bohatou malířskou výzdobou; zbyla jen márnice. Hřbitov byl ohrazen rokokovou zdí, která se dochovala jen částečně kolem brány s pilíři a kovanou mříží.
Vnější nároží a stěny lodi jsou mezi vysokými okny podepřeny opěráky, nahoře zakončenými barokními volutami. Po stranách portálu jsou polopilíře s váziemi a bohatými ozdobami. Interiér má rokokovou výzdobu a fresky pocházející z doby kolem r. 1763.
Vnější názornost doplňuje sakristie na severní straně, nad níž v patře je oratoř; západní straně dominuje obdélná předsíň s kruchtou v patře. Střecha a kupole poskytují horizontální a vertikální výraz; chápání priestoru ukazuje na kombinaci rokokových tendencí s gotizujícími prvky, typickými pro regionální architekturu 18. století.
Na významná historická souvislosti ukazuje i původ jména obce Slatiny, které pochází od zdejší slatinné půdy; osídlení sahá až do prehistorické doby. Písemně je obec poprvé zmiňována v roce 1357. V této době patřily osady a drobné statky vladykům a zemanům; koncem 15. století majetky přecházely do rukou většího panstva. Slatiny patřily Trčkům, krátce i Jindřichu Matyáši Thurnovi, původci povstání českých stavů v r. 1618. Po jeho porážce v r. 1620 byly statky prodány Albrechtovi z Valdštejna a po jeho zavraždění r. 1636 Jindřichu hraběti Schlikovi.
Pod rokokovou zdí hřbitova se skrývá několik dalších historických vrstev. Dřevěná zvonice z konce 17. století je spojena s kostelem jako časově starší přihrada. Interiér kostela se vyznačuje bohatou štukovou dekorací a rokokovými sousošími andílků; také volně fungující malířská výzdoba a fresky pocházejí z doby kolem roku 1763.
V prostoru kolem kostela se nacházejí také rokokové památky spojené s hřbitovem a kaplemi. Z původního gotického kostela jsou zachovány stavebně zajímavé prvky, jako kamenná křtitelnice z poloviny 15. století a cínová křtitelnice z roku 1593. Korunovační kašna a meteorologický sloup zmiňované okolí dokreslují historickou atmosféru regionu.
Historie kostela je doplněna o poznámky k archeologickým nálezům v blízkosti obce, které dokazují dlouhou kontinuitu osídlení na Slatinách.