Lázeňské oplatky patří neodmyslitelně k lázeňskému životu a jejich vznik je úzce spjat s historií Mariánských Lázní i širšími tradicemi ve střední Evropě. Sladká křehká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí se vyvíjela od 18. století a mezi místními cukráři vznikaly postupně první soutředění a i ozdobné krabice, které dnes uchovává městské muzeum. Předchůdcem byly hostie připravované na otevřeném ohni v kovových kleštích zvaných oplatečnice a podobnost tvaru a těsta je dodnes patrná.
Co bylo základem vzniku a formování receptury
Název i podoba oplatek se zrodily v Karlovarském regionu, kde první zmínky o kulatých jednovrstvých plackách sypaných cukrem a kořením pocházejí z druhé poloviny 18. století. Obliby oplatků mezi karlovarskými měšťany a lázeňskými hosty vedly k postupnému rozvoji výroby, která se od druhé poloviny 19. století rozšířila na první soukromé manufaktury a cukrářské závody specializované právě na oplatky. Za významné osobnosti lze uvést Barbaru Bayer, zakladatelku pekárny Karlovarské oplatky - Barbara Bayer (založeno 1867), Františka Wittmayera a Jiřího Homolku, který po třech letech experimentování vymyslel v roce 1923 první čokoládovou náplň.
Legendy říkají, že za vznikem lázeňských oplatků stál kuchař z kláštera Teplé, který přišel na nápad použít oplatnice na pečení hostií a doplnit těsto ořechy, cukr a koření. Tato inspirace spolu s vývojem postupů vedla k postupné evoluci receptury a tvaru oplatky, která se do dnešních dnů těší oblibě. Historie uvádí, že tradice spékaných oplatek v Mariánských Lázních sahá do roku 1856, kdy cukrář Karel Reitenberger začal péci oplatky v domě U tří bažantů. Zpočátku šlo o prosté oplatky bez náplně, které se podávaly při popíjení minerálních vod a tvořily součást lázeňské kúry.
Výroba a modernizace až po současnost
Po druhé světové válce přišel do Mariánských Lází Josef Homolka, který získal patent na výrobu spékaných oplatek s čokoládovou náplní. Po znárodnění se výroba soustředila do jedné provozovny v bývalé výletní restauraci Victoria a právě tam se oplatky pečou dodnes. Do 50. let 20. století šlo především o ruční práci; později se výroba začala automatizovat a dnes moderní technologie provázejí celý proces od přípravy těsta až po balení.
K lázeňskému životu patří lázeňské oplatky, lehoučká sladká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí. Sladké a křehké pochoutky, jejichž mlsání patří k procházkám po lázeňských parcích a kolonádách v Karlových Varech stejně jako ve Františkových Lázních, Teplicích, Luhačovicích nebo Priessnitzových lázních v Jeseníku, se údajně zrodily už v 18. století.
Regionální rozšíření a současná nabídka
Oblíbená pochoutka lázeňských měst je dnes dostupná v široké škále příchutí a ročně se vyrobí a zkonzumuje desítky milionů kusů. V Karlovarských oplatkách se často používá voda z lázeňských pramenů a formy na pečení bývají bronzové, kulaté vaflové plátky zrají při specifické teplotě a vlhkosti až čtyři týdny. Tradiční lázeňské oplatky Kolonáda jsou považovány za vzor kvality, přísně dodržované receptury a dlouhé tradice.
V současnosti se oplatky vyrábějí v různých městech a konečné balení bývá často v tradičních ozdobných krabičkách, které se na výstavách a v muzeích uchovávají jako důkaz historické identity tohoto produktu. Naše lázně nabízí pestrou paletu příchutí a lze oplatky zakoupit i v supermarketu; tradiční český výrobek se prodává za zhruba 60 Kč. V roce 2011 Evropská komise uznala lázeňské oplatky jako tradiční výrobek spjatý výlučně s českým územím, čímž byla ukončena sporná jednání s Německem.
Odkaz na muzeum a edukativní exkurze
V Muzeu Mariánské Lázně lze sledovat historii výroby oplatek a zábavnou inscenaci zobrazující kuchaře z kláštera Teplé, který poprvé vznik oplatky pomyslel. Dnes se zde návštěvníci dozví, jak se oplatky po staletí vyvíjely, od ručního zpracování po moderní techniky a jaké varianty náplní existují, včetně čokoládových.
Tradice spékaných lázeňských oplatek se píše již od roku 1856 a Mariánské Lázně jsou považovány za vzor všech pozdějších lázeňských oplatek. Dnes je výrobce oplatků v rámci regionu i nadále aktivní a usiluje o uznání EU jako tradiční český výrobek, s desítkami milionů kusů roční produkce a širokou nabídkou příchutí.
Je-li řeč o významných osobnostech, stojí za zmínku Barbara Bayer, zakladatelka Karlovarských oplatků, František Wittmayer a Jiří Homolka. Dřívější živočišný a humorný obraz hostií vycházel z legendy, že kuchař z kláštera Teplé smíchal těsto na hostie se směsí ořechů, cukru a koření a vznikla tak první sladká oplatka.
Historie a současnost lázeňských oplatek tak tvoří důležitou kapitolu české gastronomie a regionální identity, která se nadále rozvíjí prostřednictvím muzeí, akcí a obchodních značek zaměřených na tuto tradiční sladkost.