Historik Michal Pehr ve své práci analyzuje období bezprostředně po druhé světové válce a následné čtvrt století, kdy se katolická církev ocitla v nových podmínkách pod vlivem komunistického režimu.
„Poválečné období je bezesporu klíčové pro pochopení následujícího vývoje komunistického Československa a studené války,“ uvádí Pehr v úvodu knihy Katolická církev v Československu 1945-1948.
Autor sám si pro zkoumání trojletí po konci války vybral katolickou církev, její pozici a roli ve společnosti, a hlavně dopad její činnosti vedle na popularitě stoupající obliby komunismu sovětského typu.
„Víra v komunismus, v Sovětský svaz a ve Stalina nabývala na intenzitě a katolíci na tuto konkurenci reagovali jen nesměle,“ dodává Pehr.
Katolická církev vstupovala do nové etapy s vysokým kreditem a přes všechny válečné ztráty v dobré kondici. Na druhé straně to však neznamenalo, že by byla mocensky silná.
Příslušnost ke katolické církvi se velmi často zakládala na směsici tradic a sentimentu, praktikujících, hluboce věřících bylo však mnohem méně.
Problematiku vztahu katolické církve a třetí republiky byla v knize Katolická církev v Československu 1945-1948 rozdělena do několika částí.
První kapitola je úvodem do problematiky a autorem je vysvětlena v pěti podkapitolách, v nichž seznamuje s dobou okolo Mnichova 1938, následně okupace Československa a věnuje se i účasti katolíků v zahraničním a domácím odboji.
Druhá kapitola je věnována situaci katolické církve při osvobození českých zemí a vztahům mezi Československem a katolickou církví v poválečném období.
Celé téma je rozděleno do sedmi podkapitol, v nichž se řeší například otázka odsunu sudetských Němců, poválečnému obsazování biskupských stolců, katolickým médiím, oslavě katolických svátků, problematice církevních škol, vyvlastňování církevního majetku apod.
Třetí kapitola se zabývá navázáním diplomatických vztahů mezi Československem a Svatým stolcem a jejich fungování, čtvrtá pak rozebírá fenomén politického katolicismu.
Další, pátá kapitola, se věnuje katolické církvi s ohledem na volby v roce 1946, šestá oslavám svatého Vojtěcha v roce 1947 a osmá situaci postavení církve na Slovensku, je „o smířování se slovenské katolické církve s novými poměry,“ jak upřesňuje autor.
„Při tvorbě své práce jsem využil především dochované prameny k této problematice v různých státních, církevních a soukromých archivech, a to jak doma, tak v zahraničí. Stranou jsem prozatím ponechal materiály uložené k tomuto tématu ve vatikánských archivech, které sice byly nedávno zpřístupněny, ale s ohledem na pandemickou situaci způsobenou Covid-19 byly fakticky nepřístupné,“ říká o své nové knize historik Michal Pehr.
Vlevo poslední poválečný československý zástupce u Svatého stolce Ilja Rath s papežem Piem XII. na setkání v roce 1949 (foto archiv autora s přispěním Ústavu státu a práva SAV) / Postupně v době Třetí republiky začalo přituhovat.
Klíčové momenty a témata
Analýza se soustřeďuje na období po válce a na to, jak se měnila role církve ve společnosti a jaké byly její vzájemné vztahy s novým režimem.
V textu jsou zmíněny i otázky osídlení sudetských oblastí, církevní majetek a rezortní rámce, které ovlivnily fungování církevních institucí a škol.
- Političtí aktéři a jejich dopad na katolickou církev v poválečném Československu.
- Diplomatické snažení se Svatým stolcem a jeho fungování v nových poměrech.
- Vliv voleb v roce 1946 na postavení církve a jejího vlivu ve společnosti.
- Oslavy svatých a zvláštní pozornost věnovaná postavení na Slovensku.
V závěru knihy Pehr shrnuje práci s dochovanými prameny v domácích i zahraničních archivech a poznamenává, že materiály uložené ve vatikánských archivech zůstaly z důvodu pandemie nepřístupné.
Vizuální doplnění
V textu se objevují ready-made popisky k historickým záběrům a archivním materiálům, které doplňují výklad o postavení církve v poválečném Československu.
