Na základě žádosti Ukrajiny byla 28. 6. 2011 zapsána jedna z nejvýznamnějších architektonických realizací českého architekta a stavitele Josefa Hlávky do seznamu světového dědictví UNESCO: biskupský rezidenční areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích, hlavním městě západní Bukoviny.
Historie zakázky a vznik rezidence
Jako zakázka zněla v 19. století: Pravoslavný religiozní fond zadal Hlávkovi projekt rezidence řeckokatolického biskupa v Černovicích spolu s arménsko-katolickým kostelem; v roce 1861 Hlávka vyhrál soutěž na výstavbu Dvorní opery ve Vídni a v témže období začal na rezidenci pracovat.
Stavět začal na podzim roku 1860; hotový projekt odevzdal v roce 1861. Areál navrhl originálně v duchu romantického historismu a šlo o jediné kompletní sídlo biskupa včetně katedrály, teologické fakulty, semináře a sídla samotného biskupa, které bylo v 19. století v Evropě realizováno.
Ekonomické a technické aspekty stavby
Realizace byla mimořádná i tím, že Hlávka prosadil použití místních materiálů navzdory absenci vhodného zázemí v okolí Černovců. Proto se vybudovaly tři cihelny a zorganizovaly geologické expedice k nalezení kvalitního stavebního kamene. Z Vídně pak přibyli řemeslníci, kteří školili místní dělníky, a stavbu Hlávka dohlížel osobně až do roku 1869, kdy byl nucen z důvodu onemocnění odstoupit.
Pokud jde o období realizace, samotný zahájení se konal 18. 4. 1864; dokončení je obvykle uváděno roku 1882, ačkoliv některé části areálu začaly sloužit dříve. Bukovinská metropolitní diecéze se nastěhovala v roce 1876, kněžský dům byl otevřen již v roce 1874. Po válce byl areál poškozen, interiér synodního sálu byl zničen požárem.
Mezinárodní uznání a cena na světové výstavě
V roce 1867 Hlávka získal na světové výstavě v Paříži stříbrnou medaili za návrh rezidence bukovinských metropolitů; projekt byl schválen k realizaci rakouským ministerstvem kultu a vyučování a svým podpisem jej potvrdil císař František Josef I. Tím byly uvolněny státní finanční prostředky pro výstavbu.
Hlávkovo dílo a jeho vliv na kulturní a vzdělávací život
Hlávka stojí v Černovcích jako ctěná postava a vzor mecenáše. V Praze a České republice je připomínán zejména jako mecenáš vědy, kultury a vzdělání a jako zakladatel České akademie pro vědy a umění, architekt a stavitel Zemské porodnice i autora přestavby zámku v Lužanech. Na Západní Ukrajině byl Hlávka vnímán jako výsostný architekt a umělec, jehož nadání dlouhodobě spolupracovalo s Národní univerzitou v Černovcích.
V duchu svého programu zaměřeného na kulturu a vzdělanost českého národa Hlávka založil nadaci, která je dodnes nejstarší nadací s nepřerušenou kontinuitou v České republice. Význam jeho odkazu potvrzuje i skutečnost, že Nadání Hlávkových se podílelo na rekonstrukci a revitalizaci univerzitního komplexu v Černovcích a na organizaci mezinárodních konferencí o jeho díle. Nadace a univerzita spolupracují na zapsání Hlávkova komplexu do UNESCO a tato spolupráce byla oceněna v souvislosti s 135. výročím založení Národní univerzity Jurije Fedkoviče v Černovcích.
Hlávkovo dědictví a památné projekty
Hlávka zasloužil o vznik projektů jako České akademie věd a umění, stavby studentských kolejí, budovy Akademie výtvarných umění a další, včetně finanční podpory překladů a hudebních děl; jeho poslední vůle z 25. ledna 1904 ustanovila Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových jako univerzálního dědice, které přežilo i totalitu nacismu a komunismu a zůstalo aktivní dodnes.
V Lužanech u Přeštic Hlávkům vznikla rodinná rezidence, která inspirovala obdobně jeho urbanistické a architektonické koncepce; tato záměrná přestavba inspirovaná italskou neorenesancí a spolupráce se slavným skladatelem Antonínem Dvořákem vedla k vytvoření významných prostor pro hosty a další kulturní projekty, včetně Lužanské mše.
Současnost a význam pro UNESCO
V roce 2011 byl Hlávkův architektonický komplex v Černovcích oficiálně zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. UNESCO tak připomíná Josefa Hlávku a jeho dílo podruhé, čímž potvrzuje jeho význam pro evropskou architekturu a kulturní dědictví.
tags: #josef #hlavka #rezidence #reckokatolickeho #biskupa