Evangelický kostel na Smíchově byl postaven v letech 1930-1931 podle architektonického návrhu, který vypracovali Filip Křížek se svým synem. Rozsáhlá budova s velkým modlitebním sálem a prostornou galerií navazuje vědomě na styl toleranční modlitebny. Součástí sborového domu je rovněž několik bytů, prostory fary a nechybí ani věž. Kostel slouží jako Jubilejní chrám Pána a sborový dům Českobratrské církve evangelické na Smíchově a byl jeho slavnostně otevřen. Ideový návrh podal Filip Křížek, architektonický návrh Jaroslav Křížek a stavbu provedl stavitel Josef Svaták; dokončení stavby bylo naplánováno ke stopadesátiletému výročí tolerančního patentu.
Historie sboru a významné události
Počátky smíchovského sboru evangelíků sahají do začátku 20. století; v prvních letech se členové scházeli ve škole na Zatlance, kde měly děti hodiny náboženství, často i s rodiči. Členové sboru přibývali a brzy se zrodila myšlenka vybudovat kostel; sbor získal od města pozemek pod parkem Santoškou a 5. října 1930 byl položen základní kámen sborového domu Jana Amose Komenského. Dnešní rozsáhlá budova s modlitebním sálem a galerií otevřena byla slavnostními bohoslužbami 28. září 1931; kronika sboru připomíná těžkou dobu druhé světové války, kdy mnoho členů sboru bylo vězněno v koncentračních táborech a 37 z nich se nevrátilo.
Součástí smíchovského sboru byli i manželé Horákovi; Milada Horáková, která byla členkou sboru, přežila útrapy koncentračního tábora, ale byla nakonec popravena za komunistického režimu. V říjnu 2010 byla na památku Dr. Milady Horákové a dalších památníků u kostela umístěna pietní socha Olbrama Zoubka.?
Kostel a sborový dům po roce 1931
Kostel v Praze na Smíchově byl postaven podle architektonického návrhu Filipa Křížka se synem; rozsáhlá budova s velkým modlitebním sálem a galerií navazuje na toleranční typ modlitebny, která měla čelní kazatelnu a stůl Páně a původně s biblickými texty v profilacích pod okny. Součástí objektu je i věž a prostory fary. V průběhu let došlo k rozsáhlé rekonstrukci interiéru kostela v letech 2021-2022 podle projektu MCA ateliér; nová variabilní uspořádání prostor sborového domu umožňuje jejich intenzivnější využívání během celého týdne.
V roce 1931 se konaly slavnostní bohoslužby při otevření kostela; kronika zmiňuje, že v období druhé světové války byl sbor zasažen a mnoho členů bylo uvězněno v koncentračních táborech; 37 z nich se nevrátilo. Rozsáhlá budova a sborový dům nadále slouží jako duchovní a komunitní centrum Smíchova, a to jak pro místní evangelíky, tak pro širší pražskou veřejnost.
Festivaly, hudba a kultura v kontextu Smíchova
Festival zahájí Kinsky Trio, které se již prosadilo na významných festivalech; program zahrnuje klavírní trio J. Haydna a Dumky od A. Na. Dále zazní pásmy lidové moravské poezie a další díla z různých regionů střední Evropy; závěrečný koncert festivalu bude patřit Českému filharmonickému kvartetu. Představení hudebního programu doprovázejí historické vzpomínky, které odkazují na počátky smíchovského sboru a jeho kulturní kontext.
Počátky smíchovského sboru spadají do začátku 20. století; v prvních letech se jeho členové scházeli ve škole na Zatlance a časem se rozšířil záměr postavit kostel. Architektonický návrh vypracoval Filip Křížek se synem a stavbu dokončil Josef Svaták; otevření proběhlo 28. září 1931. Kronika sboru připomíná také těžké časy druhé světové války a osudy členů, z nichž 37 se nevrátilo. Členy sboru byli také manželé Horákovi; Milada Horáková, uvězněná a popravena, je připomínána v souvislostech s tímto místem.

Na podzim 2010 vzniklo před kostelem pietní místo s umístěnou sochou Olbrama Zoubka; zohledňuje to historické a kulturní dědictví Smíchova a připomíná významné osobnosti a události spojené s evangelickým kostelem.
Struktura a součásti sborového domu
- modlitevní sál a galerie
- bytové prostory
- fara
- věž
Klíčové osoby a historické milníky
- Filip Křížek - ideový návrh
- Jaroslav Křížek - architektonický návrh
- Josef Svaták - stavitel
- Alois Bílý - první farář smíchovského sboru (1921-1936)
- Milada Horáková - členka sboru, poprava v roce 1950
Rozsáhlá rekonstrukce interiéru kostela proběhla na přelomu roků 2021/2022, což umožnilo flexibilnější využívání prostor v průběhu týdne a širší zapojení komunity do různých aktivit.