Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Solnici stojí jako výrazná dominanta města, nesoucí stopy stavebních proměn od 17. století. Kostel byl postaven v letech 1681-1686 v barokním slohu jako jednolodní stavba s hranolovou věží, pravoúhlým kněžištěm a boční sakristií i oratořemi. V interiéru se dochovaly cenné prvky historického vybavení - hlavní oltář pochází z roku 1717, kazatelna ze 2. poloviny 18. století a varhany byly zhotoveny v roce 1766. Dále areál zahrnuje bývalou ohradní zeď bývalého hřbitova a pohřební kapli, které doplňují historický kontext místa.
V současnosti je kostel dle diecézních zdrojů uzavřen kvůli havarijnímu stavu, a bohoslužby se konají v kapli při faře. Jako historická památka je stavba evidována v památkovém katalogu České republiky a je chráněna jako kulturní památka. Z hlediska architektury se jedná o jednolodní podélnou stavbu s odsazeným a oble zakončeným kněžištěm; při kněžišti přiléhá sakristie a v patře na bocích kostela jsou oratoře. Hranolová věž se zděnou lucernou dominují průčelí budovy a na západní straně přiléhá zpovědní kaple spolu se schodištěm vedoucím do kruchty.
Historie a vývoj vzhledu
Kostel byl poprvé zaznamenán v roce 1516 jako kaple, o třicet šest let později, v roce 1552, je již zmínka o vlastním kostele. Období třicetileté války ponechalo hluboké stopy - kostel měl tehdy tři znesvěcené oltáře. V roce 1667 byl chrám zasvěcen svatému Janu Křtiteli, čímž byl vyřešen jeho dlouhodobý status. Farnost při kostele zanikla během tažení třicetileté války a ves byla připojena pod farnost šafovskou. Obnova samostatné farnosti přišla až v roce 1795, následovaná stavbou farní budovy v roce 1806. Dnešní vzhled kostela se formoval postupně a od roku 1770 má chrám svou dnešní podstatu.
Kolem roku 1800 byly do kostela pořízeny barokní boční oltáře a křtitelnice a v době kolem roku 1771 doplňuje hlavní rokokový oltář. Roku 1847 byl do kostela instalován varhany a poslední větší doplnění představuje zvon z roku 1910. Z hlediska historických artefaktů se v interiéru nachází sochy svatého Jáchyma a svaté Anny a obrazová galerie obsahuje scény se svatým Vendelínem, svatou Barborou a Salome s hlavou svatého Jana Křtitele, což odpovídá zasvěcení chrámu. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Současný stav a kontext údržby
V současnosti probíhají omezené bohoslužby v kapli při faře, protože kostel je uzavřen kvůli havarijnímu stavu. Areál zahrnuje vedle kostela i bývalou ohradní zeď hřbitova a pohřební kapli, které dotvářejí historický kontext místa. Římskokatolická farnost Starý Petřín je administrována ex currendo z farnosti Vranov nad Dyjí. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami.
Stavba reprezentuje spojení gotických koncepčních základů s pozdější barokní úpravou, přičemž interiér odráží duchovní tradici prostřednictvím oltářů, křtitelnic a varhan a prostřednictvím soch a obrazů, které doplňují liturgický prostor. Zvon z roku 1910 a rokokový oltář z roku 1771 patří k hlavním kulturním statkům, které z kostela činí významnou historicko-architektonickou památku v regionu.
Video s historickou rekonstrukcí poskytuje divákům vizuální náhled do minulosti chrámu a jeho okolí. Video je generováno umělou inteligencí jako historická rekonstrukce.
Zlatá jeřabina 2018: Obnova báně věže kostela sv. Petra a sv. Pavla
Přehled klíčových dat
- Postavení: 1681-1686
- Hlavní oltář: 1717
- Kazatelna: 2. polovina 18. století
- Varhany: 1766
- Zvon: 1910
- Barokní úpravy průčelí: 1869-1870
Na závěr lze připomenout, že kostel je významnou součástí farnosti Starý Petřín, a i přes aktuální havarijní stav nadále zůstává symbolem historie a architektury regionu, s bohatým souborem soch a obrazů, které odrážejí kulturní kontinuitu a národní identitu.