Farní kostel ve Bzenci je bezpečně doložen již v roce 1235 a původní chrám stál na místě dnešního kostela. V roce 1605 byl vypálen Bočkajovci, zničeny zvony a kostel zůstal bez zvonů téměř osm let. Nový zvon byl ulit až roku 1613 z materiálu zvonů zničených a nesl nápis, erb Pruskovských a erb města Bzence, spolu s latinským veršem od faráře Jana Hýla.
Raná podoba kostela byla nahrazena novým chrámem, jehož základní kámen byl položen 3. 5. 1696 a dokončen byl roku 1702. Návrh projektu zřejmě vznikl kolem Giovaniho Pietra Tencaly a stavbu vedl zednický mistr Jan Kern. Kostel je raně barokní, 13 metrů široký a 45 metrů dlouhý; valová klenba dosahuje výšky 12 metrů. Na severní straně je čtyřboká sakristie a oratoř v patře. Z původního kostela se do současnosti dochovaly jen krypty.
Věž kostela byla původně nižší ve zdivu, avšak dřevěná konstrukce byla vyšší a štíhlejší. Nynější podoba věže pochází z oprav v roce 1746. Interiér kostela je dominován hlavním oltářem z první poloviny 19. století s portálem a retabulem, nad nímž se vypínají sochy evangelistů Matouše a Jana, a vedle nich sochy Lukáše a Marka na nástavci. Na hlavní oltář navazují dřevořezby sv. Petra a Pavla. Původní výzdoba kostela pochází z 18. a 19. století.
V průčelí kostela je kamenný portál s erbem Jiřího Kryštofa Pruskovského z Pruskova a Marie Rozálie z Thurri a Vallassanina; nad portálem bývá zobrazeno sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí před kostelem. Do krypt se vstupovalo kostelem, vstup do krypt mimo kostel byl zřízen roku 1588 Kašparem Pruskovským. Po honosné výzdobě došlo k vyčištění a obměně vybavení díky darům a nákupům různých patronů a cestu pokračovalo postupné zvelebování chrámu.
Mezi významné přínosy k zvelebení patřil i Dr. Jan Pospíšil, který nechal pořídit pro bzenecký kostel dvě malovaná okna do presbytáře a další církevní předměty. V roce 1933 bylo pořízeno šest barevných oken s obrazy sv. Václava, Josefa, Cyrila a Metoděje, sv. Ludmily, Anežky České, sv. Prokopa a Vojtěcha, dílem firmy Jan Říha z Brna. Obraz křtu Ježíše Krista na hlavním oltáři pravděpodobně pochází ze 14. století. Interiérové vybavení pochází převážně z 18. a 19. století.
V průběhu času kostel čelil přírodním živlům a válečným období. V roce 1825 došlo k blesku, který poškodil klenbu a varhany a shodil sochu. Po první světové válce byly zvony rekvírovány; v roce 1930 byly vysvěceny nové zvony: větší na počest sv. Václava a menší na úctu sv. Josefa, za podpory zvonového fondu a města Bzence. Celkové náklady přesáhly 67 000 Kč, slavnost světění proběhla 28. října 1930.
V roce 1942 byly nařízením sejmuty a odvezeny zbývající zvony, které byly rozebrány pro válečné účely. Po druhé světové válce bylo do interiérů doplněno několik předmětů z rozbořené kaple sv. V roce 2008 byla provedena celková rekonstrukce kostela za podporu grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP; financování doplnilo město a Římskokatolická farnost Bzenec. Dodavatelem byl podnik Dvořan IZOLMONT Bzenec s.r.o.
Po rekonstrukci byla opravena střecha, krov, elektroinstalace a obnoveny nástěnné malby. Rozsáhlé záznamy a památky ukazují, že kolem kostela se hierarchicky vyvíjelo posvátné a společenské dědictví; na březích kostelního návrší stojí Jana Křtitele z roku 1702 a spolu s Nejsvětější Trojicí z roku 1764 tvoří významný architektonický komplex. Okolí do roku 1812 sloužilo jako hřbitov, později byl park doplněn sochami a sloupem s památkově chráněným sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1764.
Jako součást komplexu dominuje hlavní oltář s retabulem z 1. poloviny 18. století a obraz křtu Ježíše Krista; u pilířů stojí sochy evangelistů Matouše a Jana. Venkovní architektura zahrnuje hlavní vchod pod hranolovitou věží a kamenný portál s vyobrazením erbů Pruskovských a Rozálie. Restaurace a výzdoba interiéru probíhaly v letech 1930, 1933 až 1938 a následně i v 80. letech 20. století.
Rekonstrukce kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou
Klíčové prvky a časová osa
- 1235 - první písemná zmínka o kostele a farnosti; původní kostel zasvěcen všem svatým.
- 2. 5. 1605 - vypálení chrámu Bočkajovci; zničení zvonů.
- 1613 - ulit nový zvon z materiálu zničných zvonů; nápisy a erby popisují památku Jana Křtitele.
- 1695 - stávající farnost si vyžádala zbudování nového chrámu;
- 1696 - položen základní kámen; 1702 - dokončení stavby; 13 m šířky a 45 m délky; klenba 12 m.
- 1746 - současná podoba věže; zázemí krypty zachovány.
- 1930 - svěcení nových zvonů s podporou fondu a města; slavnostní průvodem a svěcením.
- 1942 - vyřazení zvonů a jejich odvezení do Veselí nad Moravou; interiéry obohaceny po válce.
- 2008 - celková rekonstrukce pod finančním mechanismem EHP; obnova střechy, krovu, elektroinstalace a maleb.
Vybavení interiéru převážně z 18. a 19. století; velká část cenností pochází z kaplí a z období pozdějších úprav. Exteriér a okolí kostela dotváří park s památkově chráněným sousoším Nejsvětější Trojice a dalšími sochami z 18. století. Kostel je významnou kulturní památkou a důležitou součástí bzenecké farnosti.