Tvůrčí tým vychází z přesvědčení, že cesta k lidské důstojnosti vede přes konkrétní příběhy, setkání s minulostí a sdílený prožitek toho, jak dějiny dopadají na obyčejné lidi bez rozdílu národnosti, etnicity či přesvědčení. O událostech a trasách, které sledují útěk, odsun a příchod lidí různých národností, vypráví perfortivní procházka, filmová projekce, mobilizace a setkání v centru Prahy. Že migrace a uprchlictví nejsou jen abstraktní pojmy, ilustruje i konkrétní prostor - místa s paralelními dějinami židovských komunit a jejich odsunem po druhé světové válce. Druhá část projektu prochází k současnosti, kdy podle OSN čelí svět největší humanitární a uprchlické krizi v dějinách. Přitom vyvstává i Montreal (Palestina), která nám je stále tak moc vzdálená, a klade otázky o měnícím se světě a lidech bez kam útěku.
Historie a současnost na jednom místě
V několika zastaveních procházející účastníci a místní obyvatelé spojují příběhy s příchodem židovských komunit v raném středověku a vznikem židovského města, jejich opakovanou migrací před antisemitismem i s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Texty i obrazy ukazují, jak se lidské životy prolínají s historickými událostmi a jak místa pamatují na ty, kteří je změnili či opustili. Přinášejí svědectví o tom, že zkušenost je platná jen tím, že ji člověk zažívá, a že její sdílení může být klíčem k pochopení a empatii.
Na příkladu různých postav se ukazuje, že útěky a prožitky migrantů nejsou jen historické záznamy, ale živá zkušenost. V inscenaci Slepci/Сліпці (režie Kostyantin Vasiikov) jsem byla vedena se zavázanýma očima do improvizovaného krytu a prožívala jsem vzpomínky na útěk skrze fyzické doteky a pohyb kufru. Vím, že to funguje: lidé opravdu pochopí něčí zkušenost až když ji zažijí sami. Ta bytostná soběčnost mě ale ničí; nechci ji dále zlehčovat a potřebuji ji sdílet s ostatními, nikoliv jen popisovat. V exilu to nejsem Já, kdo existuje mezi světy, ale svět - To, co existuje v mně zároveň.
Ukázky z rodících se myšlenek a pocitů v dialogu se střídají s obrazem ukrajinských a palestinských lidí, jejichž příběhy ukazují, jak se migrace a identita prolínají s geopolitikou a historickým kontextem. V různých chvílích se nástroje moci a politických konfliktů objevují jako rámce, které ovlivňují lidské životy a jejich možnosti utéct, zůstat či přijmout novou domovinu. Příběhy se odehrávají na různých místech - v Paříži a v dalších městech Evropy, i v samotném centru Prahy, které se stává symbolem setkání různých kultur a historických vrstev.
Na pozadí vybraných textů a písní z kancionálů se objevují modlitby za mír a prosby o ochranu pro obce, rodiny a jednotlivce. Modlitby vnášejí do příběhu rozměr naděje a víry, připomínají, že společné lidství a vzájemná odpovědnost jsou důležitější než rozlišení podle národnosti či víry. Všechny tyto prvky propojuje aktuální téma - lidská důstojnost v čase migračních tlaků a konfliktů napříč kontinenty.
Peripetie a momenty důvěry
Na betonové zemi centra Prahy, kde se prochází mezi historickými místy a současnými realitami, se objevují momenty, kdy lidé hledají prostor pro sdílení a vzájemnou podporu. Yasar Abu Ghosh, jeden z významných palestinských aktérů působících v Česku, připomíná, že na pozicích a zkušenostech se často podílí atmosféra veřejného prostoru, kterou by bylo třeba vnímat jako součást sdílené reality, nikoliv jako tiché vyprávění. S spravedlivým odstupem od politických nároků se stává univerzálním tématem - jak žijeme spolu v různých svědectvích a jak si vzájemně rozumět.
Projekt také analyzuje, jak média a veřejný prostor často vykreslují uprchlíky a migranti, a vyzývá k reflexi, že chápání jejich zkušeností vyžaduje aktivní účast a empatii. „Prostě utíkáte pozdí zdí a snažíte se vyhnout nebezpečí,“ říká jedna z postav, která si uvědomuje, že utíkání není jen fyzický akt, ale i psychologická zkouška odvahy a odhodlání přežít. Čas od času se objevují momenty záblesků humoru, které připomínají, že i v těžkých chvílích je možné najít světlo a lidskost.
Projekt ukazuje i to, že odlišné perspektivy a zkušenosti - například palestinské, ukrajinské či evropské - mohou obohatit veřejný prostor. Důležitým tématem je, že lidé s různými kořeny mohou sdílet společný jazyk lidskosti a vzájemné podpory, škálující se mezi tolerancí a kritikou.
Etické a filosofické rozměry
Diskuse o nacionalismu a vlastenectví se v projektu objevuje jako klíčová: „Nacionalismus by se neměl míchat s vlastenctvím.“ Tvůrci vyzdvihují rozdíl mezi těmito pojmy a varují před jejich záměnou. Vlastenectví je podle nich ochrannou a obrannou hodnotou, která může sloužit komunitám, avšak nesmí se promítnout do útlaku či segregace druhých. Zároveň je nacionalismus propojen s touhou po moci, což ukazuje na složité napětí mezi identitou a politickými ambicemi.
Texty analyzují i skutečnost, že elitní a privilegované vrstvy mohou zůstat zbývajícími v kontextu historických i současných mocenských struktur, a kriticky se zamýšlejí nad tím, jak se ukazují v česko- a evropsko-prostoru. Reflexe uvádí, že rasa a kolonialismus stále existují a formují politiku, která ovlivňuje osudy lidí s různým etnickým a náboženským zázemím. Zkušenosti z minulosti tak nejsou uzavřené v učebnicích, ale rezonují i v dnešním veřejném diskurzu.
Projekt vyzývá k empatii a k možnosti vidět lidi za jejich identitou, a zároveň ukazuje, že sdílení těchto příběhů může mít potenciál posílit mezigenerační a mezinárodní porozumění. V závěru je důležité připomenout, že solidarita a lidská důstojnost vyžadují aktivní zapojení každého z nás do budování míru a spravedlnosti.
Vizuální a multimediální doplňky
Pro doplnění tematiky jsou vhodné infografiky ukazující migrační toky a historické etapy, mapy ukazující centrum Prahy a místa spojená s dějinami židovských komunit, a vizuály znázorňující různorodost migrantů z různých oblastí světa.
Mohou doplnit i krátká videa s režijním záběrem do prostoru centra Prahy a interkulturního setkání, která ilustrují propojení minulosti a současnosti.
Český dokument o historii a původu Prahy
Přidejme i tabulku s klíčovými daty projektu: zastavení, témata a použité zdroje, aby čtenář získal přehledný obraz o rozsahu a kompozici díla.
Praktické poznámky o realizaci a témata k diskusi
- Premiéra se uskutečnila 11. dubna 2026 v centru Prahy. Vstupenky: na termíny 16. 9. a 17. 9.
- Projekt čerpá z aktuální problematiky migrace a lidských práv a zkoumá vazby mezi minulostí a současností.
- Otázky, jak se vyrovnat s nacionalismem a jak udržet lidskost, zůstávají stěžejní pro porozumění a dialog mezi lidmi různých kultur.