Trojlodní bazilika s protáhlým polygonálním kněžištěm, bočními kaplemi a sakristiemi po jeho stranách stojí severovýchodně od hlavního náměstí Přemysla Otakara II. Presbytář-kněžiště je v hranách polygonu dosud zpevněno gotickými opěráky, které jsou v úrovni koruny zdiva spojeny segmentovými pasy a vytváří tak po obvodu závěru věnec, na který je nasazena valbová sedlová střecha, krytá prejzy. Ze závěru střechy vyrůstá hranolová, měděným plechem krytá zvonička s dvojitou cibulovou bání. Mezi opěráky se dnes otevírají pravoúhlá obdélná okna.
Nad severovýchodní stěnou kněžiště je v omítce odhaleno ostění původně protáhlého středověkého okna s lomeným záklenkem. Po stranách kněžiště jsou připojeny boční kaple s polygonálním závěrem, kam vede přístup z bočních lodí. Nad jižní boční kaplí je navíc depozitář. Po stranách kněžiště se nacházejí dvě sakristie. V ose kněžiště je mezi opěráky vložena malá kaple s pultovou, prejzy krytou střechou. Nika je otevřená stlačeným záklenkem na páru toskánských sloupků.
Severní sakristie - Na severní straně kněžiště je připojen obdélný objekt sakristie s párem obdélných oken ve východní stěně a jedním oknem na severní straně. Zamřížovaná okna jsou vsazena do kamenných ostění se stezkou po obvodu, s mírně předstupujícím bankálem a římsou krytou prejzy. Obdélným portálem na severní straně sakristie vede přístup od děkanství do interiéru sakristie a celého kostela. Sakristie má rovnou střechu, která je schována za zděnou atikou ve formě zábradlí.
Jižní sakristie. Obdélný objekt má na východní straně polygonální předsíň s portálem v ose východní stěny. Nad vstupem je v nadpraží vytesána stáčená páska s nápisem: „AEDIFICATUM A.D. MCMXII“ - „Zbudováno L.P. 1912“. Nade dveřmi vystupuje konzolová římsa a nad ní východní štít s párem čtvercových oken a segmentově prohnutou římsou. Nad okny je umístěn reliéfní znak biskupství. Na jižní straně sakristie je pouze jedno obdélné okno s kamenným ostěním zdobeným stuhou po obvodu. Stěnu člení pilastry a nárožní rustika. I tato sakristie má rovnou střechu schovanou za atiku vyzděnou ve formě zábradlí s kovanými výplněmi.
Bazilikální trojlodí je na vnějšku hmotově sjednocený objekt s vysokou sedlovou střechou krytou drážkovou krytinou. Táhlá pětiosá boční průčelí jsou na rozích zpevněna nárožní rustikou a volná plocha fasády je členěna pěti vysokými pilastry, které vyrůstají z jednoduchého soklu a nesou výrazně předstupující římsu a nad ní vyrůstá ještě úsek zdiva ukončený korunní římsou. Mezi pilastry jsou vsazena obdélná okna v kamenných ostěních se stezkou po obvodu, parapetem a předstupujícím úsekem římsy nad překladem. V třetím poli od západu je obdélný kamenný portál bočního vstupu trojlodí. Na jižní straně jsou do kaple proražena dvě menší obdélná okna a nad nimi pár čtvercových oken do prostoru depozitu. Mezi okny jsou na fasádě provedeny sluneční hodiny.
Severní stěna trojlodí má naprosto stejné členění v počtu a rytmu oken a výzdoby. Trojosé hlavní vstupní průčelí na západě katedrály má výraznou korunní římsou oddělenu plochu výrazného štítu. Sdružené páry pilastrů vytvářejí tři pole s portály na jejich ose. Kamenná ostění portálů s párem toskánských sloupků nesoucích rozeklané trojúhelné frontony vrcholí nikami, v nichž jsou vsazeny sochy světců - patronů kostela a města. Uprostřed je titulární patron sv. Mikuláš, nalevo stojí sv. Václav a na pravé straně sv. Auratianus. Západní štít trojlodí s projmutými boky nese na vrcholu trojúhelný fronton a na bocích je zdoben kamennými koulemi a jehlanci. Plochu štítu člení sdružené páry pilastrů ve stejném rozestupu jako v přízemí.
Kostel sv. Mikuláše a Noc kostelů
Kostel Církve československé husitské na Palackého náměstí v Českých Budějovicích byl slavnostně otevřen 28. září 1924. Finanční náklady, které přesáhly jeden milion korun, uhradila dobrovolná sbírka, výtěžky dobročinných akcí a státní subvence. Je koncipován jako trojlodní bazilika orientovaná k severu. Dvojici věží na severní straně pohledově vyvažuje zvýšená jižní vstupní část, která slouží administrativním účelům.
Jednoduše zařízený interiér zdobí díla Františka Bílka - sochy Jana Husa a Petra Chelčického, obětní stůl s reliéfem Poslední večeře Páně a rozměrný krucifix. Reliéf Kázání pod lipou, instalovaný v roce 1957, je dílem Jana Vítězslava Duška. Kromě nedělních bohoslužeb jsou v kostele pořádány i koncerty a podobné kulturní akce.
Historie a architektura doprovázejí i další kostely v Českých Budějovicích, jako je kostel sv. Mikuláše, katedrála sv. Mikuláše a kostel Panny Marie Růžencové, jejichž stavební vývoj zahrnuje období gotiky, baroka a přestavby italskými staviteli.
Různé projekty a opravy v posledních letech se týkají hlavně interiérů, mobiliáře a hromady stavebních prvků. Celková hodnota projektů se pohybuje kolem milionů korun s podporou evropských programů. Historie místních sakristií, portálů a fasád odráží složitý vývoj a proměny v průběhu staletí, kterými prošel Českobudějovický chrám.
Návštěvníci se mohou do kostelů vydat jak v rámci běžných bohoslužeb, tak během speciálních prohlídek a akcí během Noci kostelů, kdy se otevírá více kostelů a propojuje hudba, výtvarné umění a duchovní kontexty.
Sculpting, Painting & Firing a Temple Goddess Ceramic Sculpture
Chrám sv. Mikuláše byl založen jako farní kostel pro královské město, krátce po roce 1265, a prošel několika velkými rekonstrukcemi, včetně pozdně gotické přestavby a pozdějších barokních úprav italskými staviteli.
V průběhu let vznikaly i další významné sakrální památky v okolí, jako kostel Panny Marie Růžencové, který se stal významným příkladem beuronské umělecké školy a nabízí návštěvníkům pestrou škálu interiérové výzdoby a nástěnných maleb.