Jednolodní, raně gotická památka stojící na mírném návrší ve středu obce Blažejov vychází z historicko-stavebního průzkumu do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300. Chrám Sv. Alžběty prochází momentálně stavebními úpravami, a s trochou slušnosti si jej lze prohlédnout prakticky kdykoli, zřejmě jen do prvních mrazů. Denně jsou zde stavební dělníci a asanační pracovníci, kteří vás do kostela vpustí. Patrná je nová, opravená střecha i některé vnitřní fasády. Připravuje se celková asanace venkovní fasády a restauratéři opravují vnitřní výzdobu. (Jaroslav Šefčík, 30.8.)
Architektura a dispozice
Jednolodní kostel obdélného půdorysu má mělký odsazený pravoúhle uzavřený presbytář a hranolovou věž s jehlancovou střechou, která je připojena k jihozápadnímu nároží lodi. K jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie. Vnější fasády lodi jsou jednoduše členěny lisenami se zubořezem a jednoduchou římsou. Západní průčelí nese hlavní vstup a připojenou otevřenou předsíňkou s pultovou střechou; předsíňka je nesena dvěma žulovými sloupy s masivními hlavicemi s bobulemi. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé s pseudorománským dekorem a jsou původní, stejně jako další dveře do sakristie a do lodi. Průčelí je členěno v horní části čtyřmi slepými okny polokruhově uzavřenými; uprostřed se nachází kruhové okno, po stranách dvě okna polokruhově uzavřená se špaletami. Průčelí završuje železný ozdobný jetelový kříž. Východní presbytář má podobné členění fasády s horními třemi polokruhově uzavřenými slepými okny a centrální dvojicí sdružených oken se špaletami. Střecha lodi je sedlová, nad bočními kaplemi valbová, kryta pálenou krytinou. Věž ve spodní části zůstala původně gotická, částečně byla upravena v době pseudorománské přestavby kostela. Je hranolová s jehlancovou střechou pokrytou plechem a je osvětlována kruhovými a polokruhově uzavřenými okénky. V přízemí věže se dochoval gotický lomený, odstupňovaný portál s profilací a polokruhovými výžlabky a oblouny sbíhajícími se do trojúhelných soklíků.
Historie a kontext stavby
Kostel sv. Alžběty se připomíná v roce 1359 jako farní chrám Blažejova, ačkoli stavebně historický průzkum ukazuje jeho původ v raně gotickém období. Původně raně gotická stavba byla zařazována do druhé poloviny 13. století; portál v přízemí věže pochází z doby okolo roku 1300. V průběhu času prošel kostel významnými úpravami, které odrážejí proměny architektury a patronátní práva.
Historie obce Blažejov a jejího kostela je úzce spojena s panstvím Jindřichův Hradec. Obec Blažejov vznikala zřejmě na základě kolonizace po vyklčování lesa a založení pasek; nejstarší písemné záznamy se vztahují k roku 1359, kdy farář Blažej opustil místní kostel k farnosti v Pěně. Název obce a jednotlivých částí (Oldřiš, Dvoreček, Malý Ratmírov, Mutyněves) se v historických pramenech objevují později, avšak místní farnost, patronátní právo a správní působnost byly dlouhodobě spojeny s panstvím Jindřichův Hradec.
V jindřichohradeckém urbáři je uvedeno několik důležitých detailů o starších vesnicích a jejich původu, včetně popisu dvorců a jejich jmen. Dlouhodobé dějiny panství zahrnují majitele jako pány z Hradce, postupně přecházející na Slavatu z Chlumu a Košumberka a nakonec na Černínovce po sňatku Marie Josefy Slavatové s Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic. Restaurace a reformy správy panství v 17. století se týkaly i malých lokalit, jako jsou Oldřiš, kde vznikla rychtářská pečeť s heraldickým motivem.
Kostel byl původně raně gotický a s postupnými úpravami do 19. století zůstal jeho duchovní a architektonický význam značný. V roce 1781 byl v Blažejově ustanoven lokální kaplan a v roce 1856 zřízena samostatná lokálie, která dále posílila strukturální význam kostela pro místní komunitu. Na konci 19. a počátkem 20. století došlo k dalším úpravám, kdy se uplatnily fragmenty původního zdiva i portálu.
Současnost a návštěva
V současnosti probíhají stavební úpravy a restaurátorské práce uvnitř i vně kostela, s cílem celkové revitalizace a zachování hodnoty raně gotické architektury. Prohlídky jsou možné prakticky kdykoli, ale vzhledem k práci dělníků a asanačním pracím je vhodné jednat o návštěvě s ohledem na provoz na místě. Texty a popisy v exteriéru i interiéru nadále odrážejí bohatou historii místa a jeho význam pro Blažejov a okolí.
