Majdalena leží 12 km jihovýchodně od Třeboně, v Biosferické rezervaci UNESCO a v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, ve výšce 438 m. V obci stojí kaple sv. Maří Magdaleny na poušti, která byla součástí dávné poutní trasy a v roce 1397 nechal Jindřich III. založit poutní kostelík sv. Barbory. Při kapli tehdy žil poustevník Václav řečený Čepice. Roku 1397 tak vzniká historie Majdaleny a jejího sakrálního dědictví.
V období baroka se uvádí kazatelna ve tvaru velryby v kostele sv. Martina ve farnosti Bošilec, avšak klíčovým prvkem pro Třeboňsko zůstává kostel sv. Barbory, který býval spojován s poutními místy a s téměř zapomenutou kaplí v blízkosti Majdaleny. Stával zde od 15. století poutní kostelík sv. Za vlády císaře Josefa II. byla kaple sv. Barbory zrušena a poutní místa oslabena. Z pohledu rané sakrality je důležitý kontext: v 16. století se vyvíjela architektura kostelů kolem Vítkovců a Rožmberků, a to i v Majdalena-Barbora, kde původně stávala samotná poustevnická kaple.
Kaple sv. Maří Magdaleny v Majdaleně prošla přestavbami v 14. století a v 16. století byla rozšířena, když byl kostel přeměněn na filiální. Později, v 18. století, došlo k významným úpravám, a to v souvislosti s rozvojem farní struktury Třeboně. V čase po Josefu II. vyšla žádost o duchovního správce, která byla odmírána, až v roce 1859 byla zřízena samostatná farnost. Od roku 1946 je farnost Majdalena neobsazena a spravována z Třeboně.
Historie a architektura kostelů v okolí Majdaleny
Barokní kostel sv. Martina stojí v Bošilci na návrší, vznikl jako náhrada za gotický kostel z konce 13. století. Hlavní dominantou farního chrámu je kazatelna ve tvaru velryby, která sem byla v roce 1786 přenesena ze zrušeného poutního kostela sv. Barbory u Majdaleny. Ikonograficky pozoruhodná kazatelna je jediná tohoto typu v jižních Čechách. Nad vstupním portálem do kostela je obraz ze života svatého Martina: rytíř Martin dává půl svého pláště žebrákovi, který se ukáže být Ježíšem.
Kostel sv. Kostelík sv. Alžběty se nachází na předměstí Třeboně a slouží jako kostel hřbitovní a filiální. Roku 1570 jej dal postavit Vilém z Rožmberka jako náhradu za kostel na ostrově rybníce Svět. V 17. století byl několikrát opravován a rozšířen; v 18. století byly pořízeny varhany a později se rozšiřovala loď i vybavení. Zajímavé jsou cenné oltáře, například sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, jejichž součástí jsou i obrazy a symboly rodu Rožmberků a Rosenbergů.
Kostel sv. Maří Magdaleny v Majdalena s gotickými prvky stojí na místě, kde kdysi stávala poustevnická kaple, která byla přestavěná na kostel ve 14. století. Roku 1535 byl kostelík zvětšen rekonstrukcí, roku 1603 daroval Petr Vok z Rožmberka chrám městu Třeboni jako náhradu za škody způsobené při stavbě hráze rybníka Rožmberk. V roce 1619 byl kostel zpustošen a vydrancován Švédy. Roku 1723 byly zřízeny a posvěceny dva postranní oltáře, vpravo sv. Augustina, vlevo sv. Anny; vroce 1728 pořízeny varhany. V 19. století byla loď prodloužena, kostel byl filiálním k děkanskému kostelu v Třeboni. V roce 1859 zde byla zřízena samostatná farnost a od roku 1946 je farnost neobsazena a spravována z Třeboně.
Další zajímavosti z oblasti zahrnují poutní kostel sv. Barbory, dávnou souvislost s majdalenským regionem a s rožmberským dědictvím. Barokní kostel sv. Alžběty, hřbitovní a filiální, a kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny s třeboňskou Madonou mají rovněž významný podíl na identitě regionu.
Přehled památek a krajiny Třeboňska
Rybník Svět (Nevděk) a Zlatá stoka spolu s Na Sadech a okolní architekturou tvoří jedinečné panorama. Město Třeboň a jeho okolí jsou chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a Biosférickou rezervací UNESCO, o kterou pečuje Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky. V současnosti je Třeboň a okolí známé jako významná turistická destinace pro pěší turistiku, cykloturistiku a projížďky na koni.
Mezi hlavní památky patří Rožmberk (největší rybník v Česku), Zlata Stoka, Nová řeka, Třeboňské městské opevnění, zámek Třeboň spolu s kašnou a zámeckým parkem, Masarykovo náměstí se starou radnicí a množstvím historických domů. Dřevěné a renesanční stavby, kaple a kostely se střídají v městské krajině, včetně barokních kaplí u Pražské silnice a Dvora, stejně jako různá muzea a divadelní scény.
| Památka | Krajinní souvislost | Rok či období |
|---|---|---|
| Kostel sv. Barbory (Majdalena) | Majdalena a okolí | 14. století přestavba 16. století |
| Kostel sv. Martina (Bošíce) | Bošilec | později baroko 18. století |
| Kostel sv. Alžběty | Třeboňské předměstí | patří k významným renesančním a barokním stavbám |
| Rybník Svět | Třeboňsko, Krčínova krajina | 19. století |
Na okraji města najdete kaple a kříže, rožmberské statky, historické zámky a slavné lázeňské komplexy Bertiny lázně a Lázně Aurora. Turisté mohou navštívit Schwarzenberskou hrobku a rozsáhlý zámek Třeboň s kaplí a nádherným parkem, který patří mezi státní kulturní památky.
