Národní památník hrdinů heydrichiády vypráví příběh československých parašutistů, kteří po atentátu na Reinharda Heydricha hledali útočiště v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze a během 21 dní čelili nacistické domobraně.
Historické pozadí a vznik památníku
Současná expozice z roku 2022 sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody přes vznik Protektorátu Čechy a Morava až k operaci Anthropoid a boji v kostele. Kostel byl postaven na Resslově ulici podle plánů Pavla Ignáce Bayera a zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi; pravoslavná církev chrám získala v roce 1933 a slavnostně byl chrám vysvěcen v roce 1935. Národní památník byl otevřen právě v kryptě chrámu 28. 9. 1995, později název změněn na Národní památník hrdinů heydrichiády.
Památku parašutistů připomínají bronzové busty s jejich životopisy, autor bust akad. soch. Milana Bendy; expozice uzavírá pietní krypta s jejich hrdinskými příběhy. Správu památníku zajišťuje Vojenský historický ústav Praha, majitelem je Magistrát hl. m. Prahy. Expozice se věnuje nejen samotnému atentátu, ale i sokolskému odboji a členům pravoslavné církve, kteří výsadkářům významně pomáhali.
Setkání parašutistů a jejich ukrytí
Rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, hlavní aktéři atentátu, hledali po činu úkryt a mj. našli jej v kryptě kostela, kde jim duchovní správy poskytl ochranu. Dalšími ukrytými vojenskými byly Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc; všichni prošli zvláštním výcvikem pro speciální operace a po atentátu se rozhodli pro trvalé ukrytí v Praze do doby, než bude možné odletět do bezpečí.
Klíčem k úspěchu Anthropoid byla pomoc sokolského odboje a spolupráce s českou pravoslavnou církví; děkan Jaroslav uvarský a otec Vladimír Petřek sehráli zásadní roli při zajištění úkrytu. To, že v kryptě docházelo k 21dennímu pobytu, ukazuje na odolnost parašutistů a jejich ochotu vzdorovat přesile. Gesta zradou přicházejí až díky Karla Čurdy, který gestapu nahlásil úkryt.
Bitva o kryptu a její průběh
Boje začaly brzy ráno 18. června 1942, když Waffen‑SS a gestapo obklíčili kostel a vstoupili do chrámu i krypt. Na kůru sloužili čtyři parašutisté jako hlídka: Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Bublík. Boj trval zhruba čtyři hodiny; Opálka byl těžce raněn a spáchal sebevraždu, Bublík zemřel při převozu do nemocnice a Kubiš zemřel později v SS lazaretu. Zbylí čtyři v kryptě odolávali až do vyčerpání zásob a posledních nábojů.
Němci usilovali o získání parašutistů živých, a tak došlo k intenzivnímu boji. Čurdova výzva k vzdání se byla odpovědí parašutistů: Češi, nevzdáme se. Do boje zasahovali i čeští hasiči, kteří se snažili vyprázdnit kryptu vodou, ale tento zásah skončil jen potlačením odolnosti obránců. Deska krypty byla vyzdvižena, deska s vchodem však byla zničena trhavinou až po válce; parašutisté nakonec zemřeli sebevraždou, aby si udrželi čest a tajemství operace.
Krypta a její okolí se staly symbolem odvahy a sebeobětování. Střelná a granátová palba poškozovaly blok, do kterého se parašutisté skrývali, a zanechaly na zdivu stopy kulků. Část zbraní a osobních věcí přežila a byla součástí muzejních sbírek; některé předměty, jako kartáčky na zuby či hodinky, byly vybrány pro výstavu Atentát - operace Anthropoid v roce 2002.
Po válce a současná expozice
Po válce byl kostel opraven v letech 1945-1947; krypta nebyla veřejně zpřístupněna až do roku 1995. V roce 1951 získala pravoslavná církev samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. Každoročně probíhají vzpomínkové akce u krypty a bust parašutistů. Je to místo, které připomíná odvahu a oběti pro svobodu, a které má i moderní interpretační expozice, včetně audiovizuálních prvků a unikátních předmětů z doby atentátu.
V současnosti expozice sleduje nejen samotný atentát a boje v kryptě, ale také osudy sokolského odboje a členů pravoslavné církve, kteří parašutistům pomáhali. Zřetelné jsou i architektonické detaily kostela, včetně původní vazby na architektonické dílo Bayera a Dientzenhofera a zajímavostí, že kostel zůstal stát díky tehdejší omylu v očích zdi.
Aktuální vzpomínkové aktivity a význam pro dnešek
V prosinci a červnu se konají pietní akty u pravoslavného chrámu a před kryptou, kde se nacházejí busty parašutistů a životopisy spolupracovníků. Studenti i veřejnost jsou zváni k účasti na těchto akcích, aby lépe pochopili význam odboje, odvahy a hodnot, které parašutisté reprezentovali. Právě vzdělávací programy a návštěvy dělají z památníku důležité místo pro pochopení moderních dějin a připomínku hrdinského činu.
Útok na Heydricha | 1942
Informativní poznámka: návštěvníci by měli počítat s omezením kapacity a otevřeno je po celý rok, s výhradou provozních podmínek; prohlídky s lektorem jsou určeny primárně pro školní kolektivy.