Kostel svatého Ducha na Starém Městě byl založen už ve 14. století jako součást špitálu řádu křižovníků s červenou hvězdou a dodnes připomíná středověký charakter historického centra. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem vznikla pravděpodobně kolem poloviny 14. století a v průběhu času prošla několika úpravami, zejména barokními zásahy. Z původního stavu zůstala gotická silueta i část architektonických detailů, interiér však prošel významnými změnami v 18. století a během dalších rekonstrukcí.
Interiéry kostela dnes vyzdvihují slavnostní liturgii inspirovanou raně křesťanskou architekturou. Hlavním prostorem je obdélná zaklenutá loď s kněžištěm v apsidiálním závěru, kde se nachází obětovací stůr a další liturgický mobiliář z Božanovského pískovce. Věž má čtyři podlaží, v 1. a 2. podlaží je kůr a nad ním zvonice; na vrcholu věže je kříž z probarveného betonu. V suterénu pod presbytářem je klubovna se zázemím, přístupná zvláštním vstupem. Budova stojí na betonových pasech a svislé nosné konstrukce tvoří keramické bloky a cihly; střechu kryje keramická krytina a klempířské prvky jsou z mědi nebo titanového zinku.
Současný interiér, vybudovaný s citem k původní historii, přebudován na hlavní kostel jihlavské pravoslavné církve, odkazuje na původní dějiny interiérů a nabízí bohatou historii pravoslavné obce v Jihlavě. Během komentované prohlídky se dozvíte o velmi bohaté minulosti pravoslavné komunity v Jihlavě, včetně významných náhrobků z původního hřbitova, jako je náhrobek kata Johanna Nessla - dědečka posledního jihlavského kata stejného jména. Prohlídku vede Marek Skřivánek z organizace Brána Jihlavy.
Kostel svatého Ducha na Starém Městě v Praze má gotickou jednolodní stavbu s protáhlým presbytářem a hranolovou věží při severní straně; v průběhu staletí prošel barokními úpravami a přístavbami. Věž byla zvýšena v roce 1807 a dnes měří 35,5 m; do ní se vstupuje přes sakristii, nachází se v ní čtyři patra a na vrcholu stojí zvon s letopočtem 1706 od Mikuláše Löwa. Klenba hlavní lodi byla dřevěněna s lunetovými výsečemi a presbytář má barokní klenbu se vstřícnými výsečemi; interiér doplňuje cenné vybavení, včetně oltářního obrazu od Jana Jiřího Heintsche a gotických soch Patnáctého a šestnáctého století. Kostel užívají římskokatolická a Arménská apoštolská církev, a bývá běžně nepřístupný veřejnosti.
V jindřichohradecké či pražské tradici se často připomíná socha sv. Jana Nepomuckého jako almužníka před kostelem; socha je dílem Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa z roku 1727 a byla restaurována v roce 2020. Působí jako významné sakrální dílo, které doplňuje urbanistický kontext Starého Města. Zmíněnosti se často dotýkají i spojení kostela se špitálem a původní funkcí péče o nemocné a potřebné.
Novější materiály uvádějí, že kostel byl po staletí spojován s péčí o nemocné a potřebné, což dokládá jeho původní napojení na špitální areál. Interiér kostela si zachovává historické a architektonické prvky, a současná rekonstrukce má za cíl znovu vynést důstojnost a význam tohoto chrámu.
Prohlídka zaměřená na dějinný vývoj jihlavského, původně hřbitovního kostela sv. Ducha, nabízí možnosti poznání, kdy kostel vznikl, jaké bylo jeho prvotní zasvěcení, a jak se městský hřbitov vyvíjel a byl zrušen v souvislosti se vznikem městských sadů.
Historie a architektura: klíčové prvky a změny
Gotická jednolodní stavba s protáhlým presbytářem a hranolovou věží při severní straně prošla barokními úpravami; během Husitských válek byl kostel několikrát poškozen a po požáru Starého Města v roce 1689 došlo k dokončení zničení. Na konci 17. století došlo k opravám a barokní přestavbě; interiér pochází převážně z 18. století a některé prvky byly doplněny po roce 1780 ze zrušených okolních kostelů.
Kostel sv. Ducha na Starém Městě byl pojmenován také jako kostel Milosrdenství Božího; je to menší sakrální prostor s apsidálním závěrem a nad ním zavěšenou zvonicí. Věž je verdováná v roce 1807, s vysoko 35,5 m, a má čtyři patra. Svislé nosné konstrukce z keramických bloků a plných cihel, střecha zateplená a krytá keramickou krytinou; původní gotické okno s tesaným ostěním a nároží zpevněné kvádry svědčí o historickém vrstvení v čase.
V interiéru bývala dříve čtyři pole křížové klenby; dnes je klenba hlavní lodi valená s lunetovými výsečemi na patky. Presbyterium má barokní klenbu se vstřícnými výsečemi; oltářní obraz je dílem Jana Jiřího Heintsche a sochy Piety i sv. Anny svědčí o bohatém vybavení. Kostel jižívá ke službám i Arménskou apoštolskou církev a není běžně veřejnosti přístupný; v okolí kostela stojí unikátní socha sv. Jana Nepomuckého jako almužníka od Ferdinanda Brokoffa z roku 1727, restaurovaná v roce 2020.
Kostel sv. Ducha v Praze na Starém Městě, položený mezi ulicemi Širokou, Dušní a Elišky Krásnohorské, bývá zmiňován jako gotická jednolodní stavba s protáhlým presbytářem a hranolovou věží; okraje a klenby prošly barokními úpravami, a presbytář s apsidou zůstává středobod interiéru.
Návštěvníky často láká nejen architektura, ale i urbanismus Starého Města; v souvislosti s projektovanou návsi a vstupní věží se plánuje další rozvoj prostoru, včetně možného vztyčení pylonu na nové trojúhelné návsi.
5. Gotické katedrály
Praktické informace o prohlídkách
Nová komentovaná prohlídka interiéru kostela sv. Ducha se zaměřuje na dějinný vývoj jihlavského, původně hřbitovního kostela, a na současnou podobu interiéru přebudovanou s citem k původní historii pro jihlavskou pravoslavnou církev. Délka prohlídky je 60 minut a výchozí místo je Jiráskova 1559, před budovou Manažerské akademie. Nízká náročnost zajišťuje pohodlivé zvládnutí prohlídky širokým spektrem návštěvníků.
Během prohlídky uvidíte a prodiskutujete rovněž náhrobky významných jihlavských měšťanů z původního hřbitova, včetně rodiny Zebo a náhrobku kata Johanna Nessla.