Historie kostela sv. Havla a souvisejících památek v Havelské čtvrti Starého Města ukazuje, jak se město vyvíjelo od středověku až po barokní proměny. Kostel založil Václav I. kolem 13. století a v 14. století byl přestavěn na trojlodní baziliku, která položila základy vrcholně gotické podoby chrámu. V 17. století prošel barokizací pod vedením G. Orsiniho a P. I. Bayera a jejich projekt byl později rozvíjen Santiniho dílem. Vrchní průčelí se vyzdobilo a interiér si ponechal gotické jádro spolu s bohatou barokní výzdobou, včetně Kalvarie Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.
Havelská tržiště a související městské prostory se staly klíčovým bodem Starého Města. Železná ulice, která spojovala Staroměstské náměstí s Havelským tržištěm, sloužila jako centrum pro prodej a oslavy, včetně korunovac českých králů. Kroniky podle Kroniky Zbraslavské Petra Žitavského popisují slavnostní hostiny a hostiny při korunovaci Václava II. a Karla IV. na tržišti, což svědčí o významu Havelské čtvrti jako svědkyně dějin města.
Kostel sv. Havla: gotické jádro, barokní obnova a současnost
V r. 1265 je nejstarší písemný doklad o Havelském městě, jehož jádrem byl kostel sv. Havla založený Václavem I. Představuje důležitý bod v historickém vývoji pražského Staro Města. Kousek od něj stojí barokizovaný průčelí, vzniklý ve 20. létech 18. století, které skrývá gotické jádro a řadu cenných uměleckých děl. Z gotické výbavy zůstaly doznívat prvky jako jádra západních věží, arkády a portál.
Hlavní oltář Kostela sv. Havla je zdoben obrazy J. K. Lišky, J. Nováka a F. I. Raaba a v soukromé sakristii se dochovala stropní malba z roku 1765 a obraz K. Škréty z první poloviny 17. století. Kaple karmelitánů (1673) a kaple císařská (1730) doplňují soubor sakrálních míst s výzdobou M. Brokoffa a sochařských děl. V interiéru vyniká Kalvárie z let 1719-1720 od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dále též sochy a obrazy spojené s císařskou rodinou.
Nové zvony a jejich příběh
V závěru 20. století a počátku 21. století se k chrámu vrátila zvonová tradice. Dne 1.8.2017 byl slavnostně usazen do jižní věže nový zvon s patronem sv. Václav a zároveň věnovaný Václavu Havlovi. Původní zvon byl rekvírován za první světové války a další zvony následovaly ve 20. století. Návrh zvonu vážícího 810 kilogramů vznikl ve studiu Olgoj Chorcho a spolupráci s Alešem Najbrtem a Janou Bačovou Kroftovou. Plášť zvonu zdobí reliéf sv. Václava, reliéf přemyslovské orlice a nápis s citátem Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí a podpis Václava Havla se srdíčkem. Zvon Václav byl odlit v dílně Grassmayr v Innsbrucku a spolu s nejstarším zvonem Marií (1455) a zvonem Havlem (1506) visí v kostele. V roce 2020 doplnily zvony Ludmila (45 kg, cis3) jako náhrada za dočasný ocelový zvon z roku 1925.
Historie a význam Havelského marketu
Havelská čtvrť se v historii staroměstského života stala centrem mnoha událostí. Podtrženo bylo, že tržiště poskytovalo prostor pro slavnosti, hostiny a významná setkání. V 14. století se na tržišti konaly korunovace Karla IV. a Blanky a srovnání s kronikami Petra Žitavského ukazuje na bohatost tehdejšího veřejného života. Zároveň se Havelská čtvrť stala součástí veřejného prostoru, který umožňoval změny a rozvoj města.
Vrcholně gotický interiér sv. Havla schovává vrcholně barokní výzdobu, hlavně kalvárii Brokoffa a bohaté oltářní obrazy. Kalvárie a další díla z 18. století dokazují, jak se baroko prolíná s gotikou v jedné z nejvýznamnějších pražských sakrálních památek. Kaple a oltáře uvádějí široký obraz umělců produktů 17. a 18. století.
Historické záznamy a kroniky nabízejí vhled do světských osudů a ceremonií spojených s kostelem a Havelskou čtvrtí. Příběhy o korunovacích, hostinách a veřejných slavnostech ukazují, jak významný byl Havelský trh jako centrum veřejného života a kamenný bod pro dějiny Prahy.
Další poznámky o kostelu a jeho okolí
Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže působili jako kazatelé v kostele sv. Havla v 14. století; Jan Hus zde působil v roce 1404. Ambity karmelitánů a jejich refektář s nástropními malbami zůstaly zachovány. Hlavní oltář a další fresky a sochy představují díla významných umělců a rokoková kazatelna z roku 1754 od Josefa Šnábla doplňuje bohatou výzdobu interiéru.
Tržiště sv. Havla se stalo místem, kde se po staletí konaly slavnosti, hostiny a různá kulturní období a kde se setkávalo Staré Město s dynamikou městského života. Kostel, který byl původně gotický a později barokně upravený, zůstává důležitou památkou a součástí kulturního a duchovního dědictví Prahy.