Kostel sv. Jakuba - označovaný jako románská perla - byl postaven mezi lety 1148-1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace svěcení kostela, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé.
Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Originál listiny je uložen v archivu Národního muzea.
Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurálními reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době stavby kostela. Reliéfy byly pravděpodobně vytvořeny mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska, nebo severní Itálie a až po transportu byly vloženy do předem připravených polí.
Na rozdíl od přesné datace stavby kostela je složité interpretovat, koho sochy vlastně představují. Součástí expozice v sakristii kostela je i kopie sochy, která je považována za sv. Prokopa. Kopie sochy byla vytvořena v 60. letech 20. století, aby se stala jedním z exponátů v Československém pavilonu na světové výstavě EXPO 67´ v Montrealu. Mezi nejcennější část interiéru kostela patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech.
Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako poměrně časté pohřebiště. Četné šlechtické náhrobky byly později druhotně osazeny ve stěnách uvnitř kostela. V roce 2020 byla po rekonstrukci zpřístupněna věž pro veřejnost. Veškeré práce na této rekonstrukci byly realizovány původní tesařskou metodou bez použití moderních technologií.
Kostel s obdélnou lodí, výrazně převýšenou západní věží a půlkruhovou apsidou v závěru je situovaný na návsi, na návrší nad Klejnárkou. Kostel obklopuje pravidelný ovál bývalého hřbitova vymezený ohradní zdí s bránou. Stavebním materiálem kostela je kvádrové zdivo. Nejpozoruhodnější částí románského kostela jsou fasády s bohatým plastickým členěním. Fasády lodi i apsidy člení slepé půlkruhově zaklenuté arkády, obloučkový vlys a okna zakončená půlkruhovým obloukem. Po stranách ústupkového portálu s vloženým sloupkem jsou osazeny dvě torzálně dochované figury. V tympanonu portálu vystupuje reliéf s žehnajícím Kristem mezi dvěma anděly. Další figury jsou umístěny v horní části fasády, v nikách slepých arkád.
Plastické členění kostela částečně pochází z novodobých úprav. Dobře lze odlišit nověji provedené prvky členění věže, novodobá jsou také dvě podlaží jejích sdružených oken. Kvádrové zdivo věže je bez omítek, fasády lodi a presbytáře byly při poslední opravě pokryty slabou vrstvou ochranné omítky. Loď kostela má sedlovou střechu s archaickým hambalkovým krovem, věž má novodobou stanovou střechu. Krytinou jsou šindele. Loď má valenou klenbu s dvojicí trojbokých styčných výsečí, jejichž hrany jsou zdůrazněny hřebínky. Apsida je klenutá konchou. Varhanní kruchta v západní části lodi vznikla adaptací původní tribuny, autentická je klenba podkruchtí i čelní stěna tribuny se třemi arkádovými oblouky. Tribuna pokračovala valeně klenutým prostorem v patře věže.
Předmětem ochrany je kostel, ohradní zeď s bránou a příslušné pozemky. Kostel sv. Jakuba v Jakubu, části obce Církvice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, byl postaven mezi roky 1148 a 1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Nesmírně zajímavá a překvapující je skutečnost, že u kostela sv. Jakuba je známa přesná datace svěcení kostela, což u mnoha staveb obdobného stáří není obvyklé. Oltář byl slavnostně vysvěcen 19. listopadu 1165 Danielem I., biskupem pražským, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tuto událost dokládá oltářní autentika, kterou nechal k této příležitosti sepsat a vložit spolu s ostatky svatých do oltářní menzy biskup Daniel I. Autentika je listina, která potvrzuje pravost vložených relikvií. Tato důležitá listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny společně s olověnou ostatkovou schránkou. Originál listiny je uložen v archivu Národního muzea.
Kostel je unikátní zejména svým jižním průčelím, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy. V slepých arkádách s polosloupy a kubickými hlavicemi jsou umístěny figurálními reliéfy v životní velikosti, které mají vysokou uměleckou úroveň a ve své době byly na území Čech velmi vzácné. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Způsob provedení reliéfů časově odpovídá předpokládané době stavby kostela. Reliéfy byly pravděpodobně vytvořeny mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska nebo severní Itálie a až po transportu byly vloženy do předem připravených polí.
V roce 2020 byla po opravě zvonové stolice a interiérového schodiště pro veřejnost zpřístupněna věž. Veškeré práce na této opravě byly realizovány původní tesařskou metodou bez použití moderních technologií. Běžně nepřístupný románský kostel sv. Jakuba v Církvici zahajuje poprvé v historii každodenní provoz. Slavnostní otevírání turistické sezony doprovodí 1. června zajímavý program pro děti i dospělé. Od 13 do 17 hodin dětský den, v 16 a 17 hodin komentované prohlídky kostela (maximální kapacita 20 osob). Od 19 hodin je na programu koncert na varhanní pozitiv v podání Michala Hanuše. Rezervace na prohlídky a koncert na rezervace.sedlec.info. Vstupné dobrovolné. Kostel bude od 3. června nově otevřen veřejnosti každý den od 10 do 16 hodin.
Kostel sv. Jakuba je jedním z nejstarších románských památek na území České republiky. Slavnostně byl vysvěcen v roce 1165, o čemž svědčí zakládací listina, která byla nalezena při rekonstrukci v roce 1846. Slavnostního svěcení se tehdy účastnil i král Vladislav II. s manželkou Juditou, což svědčí o tehdejším vysokém významu stavby. Kostel je pozoruhodný zvláště svou jižní stranou, která je bohatě zdobena románskými plastikami. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z tohoto období na území ČR. V areálu kostela navíc bude od června možné vidět výrobu nové zvonové stolice, a to původní metodou za užití historických nástrojů. Výroby se ujal mistr tesař Petr Růžička, který již pracoval na zvonové stolici pro kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře.
<- Konec hlavního textu; níže následují vizuální prvky a doplňující prvky ->
Jubilejní chrám | Praha-Staré Město, bazilika sv. Jakuba Staršího
Tabulka: klíčové okamžiky a rekonstrukce
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Postavení kostela | 1148-1156 | Románská podélná jednolodní stavba |
| Svěcení oltáře | 19.11.1165 | Biskup Daniel I., osobně s Vladislavem II. a Juditou |
| Najití autentiky | 1846 | V přední zdi tribuny; uložen v Národním muzeu |
| Věž otevřena pro veřejnost | 2020 | Po rekonstrukci zvonové stolice a interiéru |
| Otevření sezóny | 1.6. (datum sezony) | Program pro děti i dospělé; rezervace |
V areálu kostela bude zahájena nová turistická sezona s programem pro děti i dospělé. Slavnostní otevírání proběhne 1. června a doprovodí dětský den, komentované prohlídky a koncert na varhanní pozitiv. Rezervace na prohlídky a koncert na rezervace.sedlec.info. Vstupné dobrovolné. Kostel bude od 3. června otevřen denně od 10 do 16 hodin a nabídne možnost poznání bohaté románské výzdoby a historického významu této památky.