Lenka Krestáková Svatá Anna — biografie

Lenka Nováková se narodila 20. června 1953 v Ostravě. Její rodiče Svatava a Ivan Novotní v té době pracovali oba v nemocnici, maminka jako úřednice, tatínek jako právník. Vyrůstala na Ostravsku, s rodinou v létě vyráželi na letní cesty do zemí východního bloku.

V létě roku 1968 mohli vycestovat na pár dní do Vídně. Domů se vraceli v noci z 20. na 21. srpna. O rok později byli v Itálii u přátel a uvažovali, zda tam nezůstanou natrvalo. Nakonec se však rozhodli vrátit domů.

V roce 1972 složila maturitu, v Ostravě následně vystudovala ekonomii. V závěru studia dostala stipendium od Státní banky československé a po škole nastoupila do její ostravské pobočky. V roce 1978 přijala nabídku přestoupit do Prahy.

Později se jí podařilo získat výjezdní doložku na 14 dní na Západ. Během cest navštívila svého strýce, který před lety emigroval do Nizozemska, a chtěla u něj natrvalo zůstat. Z tohoto plánu nakonec sešlo a vrátila se do Československa. V roce 1980 se vdala za Jiřího Nováka a založila s ním rodinu.

V Praze se zapojila se do různých kulturních, režimu nepohodlných spolků (například Jazzová sekce). V dění během sametové revoluce roku 1989 se angažovala účastí na demonstracích, roznášením letáků a obvoláváním známých, které informovala o dění v Praze.

Osobní rozhodnutí a zkušenosti s emigrací

Klukům jsem dala kufr, ať ho odvezou domů mému tátovi, a že tam zůstávám. Dala jsem jim věci, které mu mají dát, a oni z toho byli úplně opaření. Říkali: ‚No ale víš, co se nám stane, vždyť to bude katastrofa pro nás.' A já jsem říkala: ‚Já vím, ale prostě nechtěla jsem vám to říct na začátku, tak vám to říkám teď, já se s vámi nevrátím.' Tak odjeli, nechali mě tam. A já jsem byla opravdu rozhodnutá, že počkám na přítele, a zůstala jsem tam čtrnáct dnů.

Vystoupila jsem na tom letišti a najednou to bylo jako facka, najednou mi to došlo, do čeho jsem se to vrátila zase. A měla jsem pak takový deprese. Já jsem pak chodila po tý Praze a říkala si, že to není možný, proč jsem se vracela. To bylo prostě zas z tý svobodný země do tý nesvobodný.

A pamatuju si, že kamarád mi tehdy zařídil, že můžu jet na takzvaný MBT do Švédska - mezinárodní budovatelský tábor. A tenkrát už mi to v bance nepovolili a řekli, že jsem potencionální emigrant a nedostala jsem ani doložku, nic, vůbec nic. A tak moje jediná cesta byla prostě vdát se a mít děti a utéct na mateřskou a přečkat.

Názory a varování

"No, tak jestli někdo chce vidět, jak by to u nás vypadalo, ať se jede podívat na Kubu. Protože na Kubě já jsem byla tři týdny a říkala jsem si: ‚Aha, tak to je ten socialistický blahobyt. Takhle bychom dopadli, kdyby nebyl osmdesátý devátý rok.' Tam se to rozkládá a je to prostě společnost, která hodně připomíná tu dobu, ve které my jsme žili. Samozřejmě je ta země daleko chudší. To jsou ty socialistické skanzeny, kam bych poslala každého, aby se jel podívat, jak to vypadá, když je totalita, když si nesmí myslet něco jiného, než mu někdo (strana a vláda) nařídí. Když s tím bude souhlasit, tak se bude mít dobře. Když s tím nebude souhlasit, nebude se mít dobře. Tak v tom já bych tedy žít nechtěla. Velice bych varovala před tím, aby tyhle tendence ve společnosti zvítězily, protože to nebude nic dobrého."

Vzpomínky na cesty a setkání

"My jsme ještě v tom 69. na pozvání téhle Giovanny, kterou jsme potkali v tom Rumunsku v 68., jsme vyjeli k nim. To jsem já viděla poprvé obchoďák západní a dostala jsem horečku úplně. A tahle ta Giovanna, když viděla, jak já v patnácti, v šestnácti jsem z toho byla úplně vedle, tak mi pak dala nějaký svoje věci. Tak to jsou pro mě takový zážitky, který dodneška si pamatuju. Ale hlavně ona nám tenkrát nabídla, jestli tam chceme zůstat, tak že by tam zařídila tátovi práci, mámě práci. Prostě počítala s tím jako s hotovou věcí, že bychom tam zůstali."

A to si pamatuju, že jsme seděli celý den na lavičce a zvažovali jsme pro a proti. A máma nakonec kvůli tomu, že měla rodiče tady, a že by se o ně neměl kdo starat, protože její sestra zemřela, tak jsme nevěděli, jak se to bude vyvíjet a jestli ty hranice… Zatím to ještě pořád šlo, takže nás to nenapadlo.

Vztah k rodině a role v životě

Jak jsem tady říkala, že ten táta byl vždycky pro mě taková osoba, kterou jsem respektovala, tak ta jeho reakce mě velice překvapila. On sám byl vlastně protirežimní, ale začal mě přesvědčovat, abych se vrátila, a říkal: ‚Uvědom si, kolika lidem tady způsobíš problémy, brácha nebude moct dostudovat.' Prostě začal na mě takhle tlačit, abych se vrátila.

Profesní a společenské aktivity

V Praze se zapojila se do různých kulturních, režimu nepohodlných spolků (například Jazzová sekce). V dění během sametové revoluce roku 1989 se angažovala účastí na demonstracích, roznášením letáků a obvoláváním známých, které informovala o dění v Praze.

Osobní charakteristiky

• Vzdělání v ekonomii a pracovní zkušenost ve státní bance.
• Ochota riskovat a rozhodovat se podle osobních hodnot - snaha o svobodu a angažovanost v proměnách společnosti.
• Rodinné vazby, které ovlivnily její rozhodnutí ohledně případného odchodu ze země.

Životní milníky v přehledu

Lenka Krestáková / Nováková svým životem ilustruje zkušenosti generace, která žila v době politických omezení, zažila cesty na Západ i návraty, rozhodování o rodinném soukromí a účast v kulturním a občanském životě, které vyústilo v aktivní roli při společenské změně v roce 1989.

tags: #lenka #krestakova #svata #anna