Jedna z nejcennějších památek pozdní gotiky v Česku. Nejstarší písemná zmínka o kostele sv. Jakuba v Brně pochází z roku 1228. Původně románská stavba byla později nahrazena kostelem gotickým. Stavba trojlodí, na které se podílel stavitel Anton Pilgram, byla v roce 1515 přerušena požárem. Obnova a dostavba byla dokončena v roce 1592. V polovině 18. století byl interiér chrámu upraven v barokním stylu, gotická podoba mu pak byla vrácena v letech 1871-1879.
V trojlodí s majestátním sloupovím a překrásnými klenbami se nachází řada renesančních a barokních náhrobků měšťanů a osobností spojených s brněnskou historií, např. maršála Jeana Louise Raduita de Souches, úspěšného velitele obrany Brna při obléhání Švédy v roce 1645. Jednou z dominant siluety města je zdejší věž dokončená roku 1592, která se tyčí do výše 94 metrů a na její jižní straně je vidět neslušná soška - mužíček vystrkující na kolemjdoucí své pozadí. Do josefínských reforem roku 1784 byl kolem kostela hřbitov. Od roku 2024 jsou návštěvníkům přístupné taky impozantní krovy kostela a věž, která nabízí panoramatické výhledy na Brno z různých výšek. Pojďte si kostel sv. Jakuba užít jinak. Zahrajte si ho!
PhotosChurchNáměstí B. Tuesday 25. 8. 2026, 12:2918°CToday19°CWednesday24°CThursday27°CFriday22°C...
Historie a rozvoj kostela jsou protkány legendami a hlubokými tradicemi. Románská podoba kostela z 12. století přepočítává původní sakrální architekturu a svěcení oltáře, které proběhlo 19. listopadu 1165, kdy byl oltář slavnostně vysvěcen Danielem I., pražským biskupem, za účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Autentika, která potvrzuje pravost vložených relikvií, byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny spolu s oltářní schránkou. Originál listiny je uložen v archivu Národního muzea.
Současná podoba kostela zrcadlí složité vrstvy historie: od románských prvků po gotické jádro, od barokních zásah až po renesanční a jiné náhrobky, které svědčí o bohaté brněnské společnosti a její politické moci. Způsob provedení reliéfů původního jižního průčelí, které je bohatě členěno lizénami a obloučkovými vlysy, představuje největší dochovaný soubor plastik z románského období na území České republiky. Reliéfy byly pravděpodobně vytvořeny mimo území Čech, patrně v oblasti Saska, Durynska, nebo severní Itálie, a teprve po transportu byly vloženy do předem připravených polí.
Mezi nejcennější části interiéru patří původní zděná pavlačová tribuna, která je podklenuta poli s křížovou klenbou a podepřena arkádovými oblouky na dvou sloupech. Na přelomu 16. a 17. století sloužil areál kolem kostela jako pohřebiště, kde četné šlechtické náhrobky byly později ve stěnách uvnitř kostela. V roce 2020 byla po rekonstrukci zpřístupněna věž pro veřejnost; rekonstrukce zvonové stolice a interiérového schodiště probíhala bez použití moderních technologií a výhradně tesařskou metodou původních řemesel.
Historie a význam kostela se neomezuje jen na lokální dějiny Brna. Předpoklady a teorie o založení a původu kostela zahrnují možné spojení s rodinou Marie z Švábenic, s Miroslavem a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, a další hypotézy o usmíření a vyhnutí klatby. Oltář svatého Jakuba a jeho slavnostní svěcení patří k významným momentům této sakrální stavby. Kostel je tedy nejen technickým a uměleckým skvostem, ale i bohatým historickým a legendárním fenoménem Brna.
- Historie: románská základ, gotická plastická výstavba a postupná obnova až do roku 1592.
- Interiér: pavlačová tribuna, křížová klenba, renesanční a barokní náhrobky.
- Věž a okolí: věž vysoká 94 metrů, panorama Brna, otevřená veřejnosti od roku 2024.
- Legendy a svěcení: svěcení oltáře v roce 1165, souvislosti s královskou neboli aristokratickou podporou.
- Současnost: zpřístupněná věž a krovy kostela jako nová atrakce pro návštěvníky.
Architektura a výzdoba
Kostel sv. Jakuba je románsko-gotickou památkou, jejíž jižní průčelí je bohatě členěné s figurálními reliéfy. Reliéfy pravděpodobně vznikly mimo Čech a teprve po transportu byly vloženy do předem připravených polí. Jedná se o největší dochovaný soubor plastik z románského období v České republice. Způsob provedení reliéfů naznačuje časovou souvislost s dobou výstavby kostela.
Interiér zahrnuje původní pavlačovou tribunou s křížovou klenbou a arkádovými oblouky. Četné renesanční a barokní náhrobky dokumentují historické vrstvy Brna a jeho šlechtu. Zejména památka maršála Jeana Louise Raduita de Souches zdůrazňuje důležitost obrany Brna proti švédské invazi v roce 1645.
Návštěva a současný stav
Od roku 2024 jsou návštěvníkům dostupné krovy a věž kostela, které nabízejí panoramatické výhledy na Brno z různých výšek. Veškeré práce na rekonstrukci provedli tradičními tesařskými metodami, bez použití moderních technologií. Kostel sv. Jakuba tak představuje unikátní spojení historické architektury s moderním, veřejně dostupným pojetím turistického a kulturního zážitku.
V roce 1228 byla zaznamenána první písemná zmínka o kostele, od té doby prošel významnými proměnami: románský původ, gotická podoba a později barokní zásahy, které byly v 19. století znovu revidovány. Z textů vyplývá, že kostel je nejen architektonickou perlou, ale i symbolem historických identit Brna a jeho obyvatel.
Legenda a symbolika sv. Jakuba
Sv. Jakub Starší je patron poutníků, Španělska, bojovníků, dělníků, horníků a dalších. Jeho svátek se slaví 25. července. Mezi atributy patří svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí a zobrazování jako apoštol s knihou, poutník s holí a brašnou, či jako rytíř Maurobijec. Legenda a kult jeho ostatků, včetně poutních míst ve Španělsku, doprovázely vývoj a vnímání tohoto světce napříč staletími.
Existuje také spojení k bazilice Santiago de Compostela a další legendy zmiňující zázračné uzdravení či zjevení. Při nájezdu Maurů v roce 997 nebyl chrám sv. Jakuba zcela zničen, avšak později byl na jeho místě vybudován trojlodní chrám během období od 1075 do 1150, s kryptou a stříbrnou rakví uložení ostatků. Papež Alexander III. titul Svatého města udělil Santiagu de Compostela. Tato šíře legend potvrzuje význam svatého Jakuba v evropské kultuře poutí a křesťanské víry.