Kostel svatého Jakuba Většího v Přelouči je nejvýznamnější stavební památkou města. Jedná se o jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem. Podle archeologického výzkumu dr. Jana Frolíka (Archeologický ústav Akademie věd ČR) z let 2006-2008 víme, že část základů kostela pochází již z 11. století a z roku 1086 je také první písemná zmínka o osadě Přelouč.
Pozdně románský počátek a gotická proměna
Kostel byl rozšiřován (zatím bez věže) na počátku 14. století v gotickém slohu. Pro stavbu se použily také fragmenty původního románského kostelíka. V dnešní sakristii na západní straně je zachováno původní románské okno; na jihovýchodní straně je lomený výklenek sanktuária a na východní dvě lomená okna gotického presbytáře původního kostela. Nachází se zde také vzácná freska Petra a Pavla, která byla objevena v roce 2003 při zednických pracích a pravděpodobně pochází z dílny mistra Theodorika z přelomu 14. a 15. století (dvorní malíř císaře Karla IV.).
Vichřice, války, a renesance obnovy
Nejstarší dochované výkresy kostela pochází z roku 1729 a z roku 1754. Další velkorysou přestavbu podnikl farář Jan Slach v letech 1780-1783: byl zhotoven nový barokně zaklenutý strop, který můžeme vidět dodnes. Výmalbu provedl český pozdně barokní malíř Josef Kramolín. Na třech klenutých obloucích jsou zobrazeny výjevy ze života sv. Jakuba. V roce 1782 byla postavena kostelní věž na západní straně. Ke kostelu byl dříve přistavěn i dřevěný zvonice, která stávala poblíž kostela jižním směrem.
Obnovení světla a regotizace
Aby bylo v kostele více světla, byla zvětšena okna do dnešní podoby; dále byl zbořen přístavek z jižní strany, kde byl vchod do kostela a na kůr. V době regotizace kostel prošel v závěru 19. století zásadní rekonstrukcí: v roce 1860 byla podle návrhu architekta Schmoranze provedena velká úprava presbytáře - strop byl zaklenut neogoticky a čtyři barokní okna byla upravena do dnešní podoby. V roce 1862 byl dodán nový hlavní oltář a dva postranní oltáře, jejichž vyřezávané oltářní nástavce zhotovil řezbář Jan Kokeš ze Škrovádu u Slatiňan. Velký obraz na hlavním oltáři je dílem barokního malíře Jana Jiřího Köppela z 18. století a zobrazuje sv. Jakuba staršího; po stranách vidíme sochy sv. Cechovní lavice, které si daly vyrobit přeloučské cechy krejčích, tkalců, mlynářů a pekařů z roku 1737.
Posun funkce a další úpravy
Na boku lavic jsou intarzie se symboly cechů. Ostatní vyřezávané lavice pocházejí ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné Hory a byly zakoupeny po josefínských reformách, kdy byly rušeny kláštery. V roce 2006, 19. století? (text uvádí drobné periodické poznámky) Na věži se nachází zvon Jakub z roku 1515, váží 886 kg a je bez ozdob; je opatřen pouze nápisem: "Ve jméno Boží tento zvon dělán ke cti a chvále sv. Jakubu."
Současný vzhled a interiér
Po západní straně kostela je možné vidět dva zazděné kamenné náhrobky; na jednom je neznámý rytíř ve zbroji s mečem. Datum je špatně čitelné, snad 1569 nebo 1599. Boční kaple sv. Barbory v kostele je vybavena barokním zlaceným oltářem ze 17. století. Na severní straně bylo v 70. letech 20. století opatřeno vitráží okno podle návrhu Jindřicha Mahelky; na vitráži se nachází obraz sv. Vavřince s roštem. Pocházejí ze Sedleckého kláštera, které byly zhotoveny významným varhanářem Abrahamem Starckem z Lokte v roce 1692. Nástroj slouží dodnes. Varhany v kostele jsou důležitou součástí hudebního života chrámu.
Ars nova a současný stav
Interiér obsahuje keramické dlaždice v lodi; klenba je valená s výsečemi, oddělená pasy podloženými svazkovými pilastry s bohatou hlavic. Kruchta je podepřena stlačeným pasem; kruchta otevřená do věže širokou arkádou. Presbytář má podlahu z keramické dlažby; strop je žebrový. Sakristie má valbovou střechu; kaple je řešena shodně jako sakristie. Věž slouží v přízemí jako předsíň; podlaha z keramické dlažby; kruchta a schodišťové přístavky jsou řešeny s kruhovým či obdélným půdorysem podle úrovně. Loď má hambalkový krov se dvěma úrovněmi hambalků a ležatou stolicí ve spodní etáži. Výška fasád a detaily areálu, jako předsazený sokl, profilovaná korunní římsa a lisénové rámy, přispívají k charakteru pozdně gotické a barokní výzdoby. Vrchní části fasád získaly na světelnosti a architektonické čitelnosti díky regotizačním zásahům koncem 19. století.
Podélné stěny lodi jsou rozděleny pilastry; západní průčelí je osazeno věží, která dodává působivý horizontální i vertikální kontrast. Při koruně severní zdi lze vidět cihelnou nadezdívku a výzdobu ve štukových prvcích. V interiéru stojí za zmínku sanktusník a cibulová stříška, které dotvářejí charakter střešní skladby kostela.
- Roku 1515 byl na věži umístěn zvon Jakub (886 kg).
- V roce 1782 byla postavena věž na západní straně, čímž vznikl charakteristický vzhled před gotikou.
- V období 1860-1862 proběhla velká regotizace a úpravy presbytáře a oken.
- Regotizace na konci 19. století posílila světelnou i prostorovou čitelnost interiéru.
- Románský základ a počátek 11. století.
- Gotická přestavba počátkem 14. století.
- Renesanční a barokní úpravy v 18. století.
- Regotizace a modernizace v 19. století a 20. století.
Na jižní straně kostela jsou zazděné náhrobky, a také výzdoba lavic jako odkaz cechů z 18. století. Venkovní přípoje a ohraničení hřbitova doplňují architektonický celek a slouží jako obranná a identifikační funkce areálu.
