Velehradský klášter vděčí za svůj vznik moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi: byl jako jiné cisterciácké kláštery založen na počest Panny Marie.
Odkaz Cyrila a Metoděje tu zůstává živý: „Cyril a Metoděj dokonale vysvětlili, co je různost v jednotě a proč je nutná.“
„Z něho vzešla, rozkvetla a rozkošatila se evropská kultura.“
„Z něho dodnes, vědomě či dokonce s výhradami bere svou sílu.“
Velehrad není ani pojmem historickým, ani geografickým, ale je pojmem symbolickým.
„Nikdo neobjevil hrob sv. Metoděje a také hrob jeho bratra Cyrila v Římě zůstává hádankou.“
Generace, které tímto místem prošly, zasely do země a vyronily v bazilice modlitby, stesky, prosby a díky, mají větší váhu a sílu, více dějinnosti než jakýkoliv hrob.
„Velehrad, pradávné srdce Velkomoravské říše.“
Odtud Cyril a Metoděj zahájili svou apoštolskou misii mezi Slovany.
„Úhelný kámen evropské jednoty nalézáme zde na Velehradě, kam soluňští bratři natrvalo vštípili do dějin Evropy tradici řeckou a byzantskou.“
„Cyrilometodějská tradice je nadregionální křesťanský a kulturní proud, vskutku evropský, který v sobě spojuje to, co bylo typické pro slovanské věrozvěsty.“
Na Velehradě tedy někdo odpočívá.
„Každému skutečnému setkání kultury Východu a Západu vždy předchází nejednota mezi námi navzájem.“
Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Moravy.
Pravá hodnota místa tkví v jeho duchovně-kulturním odkazu, který sahá až do 9. století, kdy na Moravu přišli slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj.
„Význam poutního místa Velehrad tedy nespočívá v místním, nýbrž myšlenkovém vztahu k středisku apoštolské působnosti slovanských věrozvěstů.“
Proto býval býval v minulosti nazýván „moravským Betlémem.“
A tak již po staletí na Velehrad proudí tisíce poutníků; v roce 1990 se k nim připojil také blahoslavený papež Jan Pavel II.
Přicházíme sem, abychom se dotkli svých kořenů a to nejen duchovních, nýbrž zvnitřněným způsobem i národních.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje.
Původně pozdně románská stavba z první třetiny 13. století získala v důsledku válečných pohrom a zejména požáru v roce 1681 barokní podobu.
V bohatě zdobené bazilice nacházíme několik spirituálních ohnisek, která by neměl žádný návštěvník minout: oltář, kolem kterého se setkávají křesťané při slavení liturgie, kaple Panny Marie Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem, hrob arcibiskupa A. C. Stojana v Královské kapli a nejnověji také nádhernými mozaikami zdobený sarkofág kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky.
Obdivovat lze i sousoší sv. Kaple sv. Jana Nepomuckého, barokní perla představující raný doklad svatojánské úcty v naší zemi.
Kaple byla postavena už v roce 1715, tedy čtrnáct let před svatořečením Jana Nepomuckého.
Návštěvníci mohou z klenby číst moudrost jako z hvězdné oblohy. Jsou zde vyobrazena hvězdná znamení, ke kterým jsou připojeny malby vztahující se k životu, mučednické smrti i nebeské oslavě svatého Jana.
Je to vlastně barokní komiks od neznámého malíře.
Historie a současné prostory kláštera
Velehradský klášter byl domovem cisterciáků; v komplexu historických klášterních budov sídlí Stojanovo gymnázium.
Sala terrena - Barokní „Zimní sál“ velehradského kláštera byl vybudován v letech 1724-1728 v rámci stavby nové prelatury.
Kostelík Zjevení Páně - „Cyrilka“ byl vystavěn ve 13. století při klášterní bráně pro obyvatele předklášteří.
V 19. století zpustl a k jeho obnově v neogotickém slohu došlo u příležitosti Cyrilometodějského jubilea v roce 1863.
V první polovině 20. století zde byly slaveny bohoslužby v byzantsko-slovanském ritu.
Ikonostas je nyní k vidění ve velehradském muzeu ve VDCM.
Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje - bývalá hospodářská stavení velehradského kláštera dnes slouží coby víceúčelový objekt (VDCM).
Podzemí kláštera - součástí komplexu chodeb je lapidárium přibližující stavební památky původně románského kláštera.
Součástí je též expozice o křesťanských mučednících 20. století - Martyrion.
Nachází se zde též Zlatá růže věnovaná Velehradu papežem sv. Jan Pavel II.
Soubor drobných sakrálních památek v bezprostřední blízkosti kláštera zahrnuje kapli sv. Vendelína, barokní morový sloup, kapli sv. Jana Nepomuckého u barokního mostu přes potok Salašku a blízkou kapli Pražského Jezulátka.
Hřbitov u velehradského komplexu ukrývá hroby významných osobností a skupin: teolog a historik Msgr. ThDr. František Cinek, politik a předseda exilové londýnské vlády Msgr. Dr. Jan Šrámek, slavista prof. PhDr. Josef Vašica a další.
Poutní cesta růžence spojuje Staré Město u Uherského Hradiště s Velehradem a má být přípravnou etapou k obnově duše člověka, společnosti a krajiny.
Sochy sv. Cyrila a Metoděje dotváří obnovenou vstupní část poutního areálu v moderním stylu, oproštěném od historizujících detailů.
Vysochané světce charakterizují jednoduché kamenné symboly: biskupské žezlo a svitek.
Sochy byly vytvořeny z darů příznivců Matice velehradské u příležitosti připomínky 1150. výročí úmrtí sv. Ambrože.
Ambit uzavírá ze severu poutní nádvoří a tvoří zázemí pro poutníky; nese osm barokních soch: sv. Benedikta, sv. Jana Křtitele, sv. Petra, sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Pavla, sv. Jana Evangelisty, sv. Bernarda.
Tabulka vybraných míst ve Velehradu
- Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje - historie, otvory a mozaiky
- Kaple Cyrilka - historie, obnova, byzantsko-slovanský ritu
- Sala terrena - barokní zimní sál
- Podzemí kláštera - lapidárium, krypta, Martyrion
Na závěr, poutní místo Velehrad nabízí spojení duchovního odkazu Cyrilometodějské tradice s bohatou historií a architekturou, která odráží střet kultur a jejich vzájemnou obohacující interakci.