Zálesní Lhota má původně jen malý dřevěný kostel se zvonicí, jenž pocházel z roku 1595/1596. Pro značnou sešlost musel být roku 1881 stržen a na jeho místě byl vybudován nový, větší chrám v pseudogotickém slohu. Stavbou byl pověřen vrchní inženýr Václav Repiš a novostavbu nechal realizovat Alfred rytíř z Vebru.
Nový chrám Páně posvětil 29. června 1884 královéhradecký biskup Dr. Josef Hais. Svatyně je zasvěcena národnímu světci Janu Nepomuckému, na hlavním oltáři pak vznikl kvalitní obraz od Viléma Kandlera (1816-1895). Kněžiště kryje klenba s výraznými kamennými žebry, svedenými na bohatě zdobené patky, a výjevy v oknech presbyteria po stranách oltáře znázorňují sv. Petra a sv. Pavla.
Interiér doplňují nástěnné malby zobrazující další apoštoly, prostor mezi žebrovím je vyplněn výtvarnými pracemi, které dotvářejí atmosféru gotického prostoru. Miniaturní sousoší Nejsvětější Trojice a Pieta u oltáře sv. Josefa dotvářejí oltářní výzdobu spolu s obrazy Panny Marie a ostatních světců. Reliéf pod kůrem lze vnímat jako Bolestnou Matku Boží a atmosféra celého prostoru podtrhuje duchovní význam místa pro farnost.
Hlavní oltář je zasvěcen Janu Nepomuckému; po stranách oltáře se nacházejí postavy sv. Petra a sv. Pavla v gotických oknech. Vítězný oblouk před kostelem zobrazuje postavy „českého nebe“ se svou královnou, chránící obec Zálesní Lhotu spolu s kostelem. Na stěnách evangelní strany visí obrazy Nanebevzetí Panny Marie a dalších světců, včetně služebníků české duchovní tradice jako sv. Cyril a Metoděj, sv. Vojtěch, sv. Vít, sv. Anežka, sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Zdislava a další.
Rovněž se dochovaly původní artefakty, jako sošky a menší oltářní detaily: miniatura Nejsvětější Trojice, Pieta a další nástěnné kompozice. V průběhu let byla kapacita a prostředí kostela udržována jako důležitý duchovní a kulturní bod v regionu, i když nástroj varhanního seskupení trpěl z hlediska údržby a provozu bitvu s červotočem a motorovým ventilátorem.
Do roku 1884 byla kostelní farnost samostatná a po slavnostním posvěcení se stala významnou součástí místní komunity. Výzdoba varhan a kaple odráží tehdejší vkus novogotiky, zatímco původní renesanční či barokní prvky uvedených sošek a reliéfů připomínají proměny sakrální architektury v regionu během 19. století.
Varhany, které postavil Karel Eisenhut v roce 1884, jsou jedinečným prvkem chrámu. Jednomanuálový mechanický kuželkový nástroj je vsazen do nové skříně a původní dispozice zůstala zachována; dnes však nástroj čelí červotoči, rozladění a chátrání, neboť je provozován jen minimálně a doplněn byl hlučným ventilátorem.
Pasov - největší kostelní varhany na světě
Prostory mezi žebrovým výzdobným systémem se vyplnily nástěnnými malbami a sochařskými detaily, které tvoří bohaté vizuální vyprávění o víře a posvátnosti místa. Zálesní Lhota tak zůstává významným příkladem pseudogotické architektury v regionu a studiem pro badatele i návštěvníky zajímající se o sakrální umění 19. století.
- Původní dřevěný kostel z roku 1595/1596 byl kvůli značné sešlosti stržen v roce 1881.
- Stavba nového kostela v pseudogotickém slohu byla zahájena a dokončena v roce 1884.
- Hlavní oltář je zasvěcen Janu Nepomuckému a zdobí jej obraz od Viléma Kandlera.
- Interiér obsahuje výzdobu znázorňující svatou trojici, apoštoly a další svaté.
- Varhany od Karla Eisenhuta zůstaly jako významný technický prvek chrámu, i když trpí údržbou.
V současnosti chrám nadále plní roli centra msty a víry pro místní věřící a slouží jako cenný kulturní a historický objekt regionu. Výsledná kompozice, která zahrnuje hlavní oltář, vedlejší oltáře a bohaté nástěnné malby, vytváří ucelený obraz národního duchovního dědictví spojeného s Janem Nepomuckým a českou národní identitou.