Kostel svatého Jiljí v Praze byl vysvěcen 4. května 1371. Monumentální trojlodní kostel byl postaven na místě románského kostela biskupem Janem IV. z Dražic a poté arcibiskupem Arnoštem z Pardubic ve 14. století. Venkovní ráz kostela je gotický, v západní části dominují dvě věže. Vyšší věž měří 58,5 m, nižší 43,5 m. Na jižní straně se zachoval původní gotický portál, který byl při barokní úpravě překryt a v roce 1968 znovu odhalen. Interiér kostela je barokní, zatímco venkovní architektura zůstává gotická.
Interiér kostela prošel barokní úpravou. Barokizaci interiéru započal v roce 1731 stavitel Ferdinand Špaček a také architekt František Maxmilián Kaňka. Fresková výzdoba interiéru pochází od Václava Vavřince Reinera, jednoho z nejvýznamnějších malířů českého baroka. Jeho ostatky jsou uloženy zde v kostele. Štukovou výzdobu provedl Bernardo Spinetti. Hlavní dřevěný oltář vytvořil František Ignác Weiss. Oltářní obraz Založení dominikánského řádu je od Antonína Stevense. V kostele jsou k vidění překrásné řezbářské práce. Čtyři zpovědnice od Richarda J. Prachnera, varhany z roku 1773 jsou řezbářským dílem Františka Ignáce Weisse.
Radikální proměnou prošlo okolí kostela kolem kláštera. Dominikáni vybudovali klášter v bezprostředním okolí kostela sv. Jiljí, na místě přilehlých objektů a staré farní školy. Na Starém Městě tak postupně vyrostl rozlehlý čtyřkřídlý objekt mezi ulicemi Husova, Jalovcová a Jilská. Kostel svatého Jiljí byl tehdy darován řádu dominikánů, kteří při něm vystavěli rozlehlý klášter.
Dominikáni se rozhodli zbudovat klášter v bezprostředním okolí kostela sv. Jiljí a nejprve pobývali na různých místech, než našli trvalé sídlo v bezprostřední blízkosti. V době husitských nepokojů kostel připadl utrakvistické církvi (podobojí). V roce 1626 byl darován řádu dominikánů, kteří tou dobou obývali klášter sv. Anežky na Františku. Bylo to jejich již několikáté působiště: nejprve krátce sídlili u sv. Klimenta na Poříčí, poté až do roku 1556 u sv. Klimenta poblíž Karlova mostu (dnešní Klementinum).
Nadále dominikáni vybudovali rozsáhlý klášterní komplex. Po klopotném dokončení kláštera se dominikáni rozhodli barokizovat do té doby gotický kostel sv. Jiljí. Výstavbu a hlavní úpravy vedli architekti a stavitelé uvedení výše, s důrazem na bohaté štukové a malířské dílo. V 18. století vznikla bohatá štuková výzdoba a fresky, které dodnes tvoří část charakteru chrámu.
Historie a současnost kostela i kláštera je spojena s významnými osobnostmi a duchovními postavami. Jan Milíč z Kroměříže, český náboženský myslitel a jeden z hlavních představitelů předhusitské reformace, v Praze kázal od roku 1364. Předpokládá se, že v kostele sv. Jiljí působil letech 1387-1388 sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražské arcidiecéze a mučedník katolické církve. V době husitských nepokojů kostel připadl utrakvistické církvi i s klášterem.
Současná farnost a společenství kolem kostela. Kostel je římskokatolický farní kostel a zároveň konventní kostel Řádu bratří kazatelů - dominikánů, který sídlí v přilehlém klášteře. Při kostele působí také Polská římskokatolická farnost. Na Starém Městě se pak soustřeďuje společenství kolem kostela, které je sice malé, ale srdečné, a v němž dominikáni provozují i kulturně-vzdělávací místo Dominikánská 8, určeno pro všechny bez rozdílu vyznání či názorového zaměření.
Klíčové body programů a aktivit. Při kostele působí nejen duchovní činnost, ale i programy pro přípravu na křest, na přijetí biřmování v dospělém věku či přípravu snoubenců (bližší informace a kontakty najdete na našem webu). Každé úterý po mši svaté v 18.30 probíhá katecheze o svátosti smíření a navazuje výstav Nejsvětější svátosti do 20 hodin, s modlitbou Veršů o utrpení Páně sv. Kateřiny z Ricci a kající litanií. Během adorace je možnost přistoupit ke svátosti smíření.
Články a novinky. Významným kazatelem byl Jan Milíč z Kroměříže, který zde kázal česky od roku 1364. Novým pražským převorem byl zvolen fr. Gabriel Malich a přijal dne 8.3.2026. Provinční kapitula se konala v Olomouci a do Prahy dorazila zpráva o volbě nového provinciála. Představené volby a modlitby jsou pravidelnou součástí života komunity.
Součást místa pro kulturní a hudební zážitky. Kostel je vyhledávaným prostorem pro zážitkové koncerty vážné hudby a obsahuje historicky významné varhany z roku 1733 s 3 manuály, 3 500 píšťal a 50 rejstříků. Nástroj je proslulý svou hudební kvalitou a bývá cílem českých i světových varhaníků.
Turistický a historický kontext. Monumentální trojlodní kostel byl postaven na místě románského kostela a stal se jedním z nejvýznamnějších gotických památek Starého Města. Archeologický kontext ukazuje kontinuitu osídlení od raného středověku do současnosti s významnými nálezy a zachovanými částmi staroměstského konventu a kláštera ze 17. a 18. století.
Historické a duchovní dědictví
Při vstupu návštěvníků upoutají dominantní barokní pilíře a bohatá štuková výzdoba. Vzhledem k barokizaci interiéru a restaurování portálu v 1968 zůstává unikátním svědectvím historických proměn jen částečně dochovaný gotický portál. Fresková výzdoba interiéru a další artefakty z 18. století tvoří významnou součást památkové hodnoty.
