Kostel sv. Jiljí v Nymburce vytváří spolu s historickými hradbami typickou kulisu královského města a jeho štíhlá věž dosahuje výšky 66 metrů. Červené cihlové zdi s prvky z bílého pískovce pamatují celou historii Nymburka a gotická architektura se zde mísí s pozdně barokointeriérovými prvky, které dodávají chrámu mimořádnou krásu a atmosféru.
Historie kostela začala jako děkanský kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Teprve během třicetileté války se dominikáni rozhodli přejmenovat patrona na svatého Jiljí, což se stalo důležitým symbolem místního bohatství i duchovního života. Původně dvouvěží stavba byla postupně přestavěna: nejprve byl vybudován presbytář, poté hlavní loď a boční lodě, a hlavní průčelí s věžími získalo dnešní podobu.
Architektura a stavební vývoj
Kostel je trojlodní bazilika s dlouhým chórem a věží v průčelí; druhá věž byla už od počátku slabší, a po boui v 17. století musel být na tuto věž položen opěrný pilíř a později byla odstraněna, čímž vzniklo jednověžové provedení. Vnější ráz kostela je gotický a jeho severní věž (také označovaná jako červená či stará) byla vybudována parořskou hutí a obsahuje na věži kolem čtyřiceti sochařských prvků.
Interiér je barokní, s bohatými štuky a freskami; fresky na klenbě presbytáře patří do období 1734 a jejich dílem je Václav Vavřinec Reiner. Hlavní oltář z počátku 18. století je dílem kutnohorského řezbáře, a u oltáře stojí zajímavost - nožky velkého anděla na pravé straně oltáře jsou obě levé. V prostoru liturgických prvků lze sledovat přítomnost prací Richarda J. Prachnera (čtyři zpovědnice) a kazatelny od Františka Ignáce Weisse. Oltář Bolestné Panny Marie z roku 1750 a oltář svaté Kateřiny Sienské patří mezi významné částí interiéru; tyto prvky doplňují poutavé sochařské detaily a historické malby.
Věžový a portálový ráj gotické a barokní krásy
Výstavba unikátní pražské památky v Nymburce zahrnuje i severní věž, která kvůli starším statickým problémům utrpěla po zásahu bleskem v 17. století a byla následně částečně obnovená; dnes je stavba jednověžovou. Západní průčelí chrámu zdobí dvě nestejně vysoké věže - vyšší je 58,5 m, nižší 43,5 m. V období barokizace interiéru se gotický ráz kostela proměnil pod vlivem architekta F. M. Kaňky a stavitele F. Špačka; barokní úpravy zahrnují mimo jiné štukaturu od Bernardo Spinetti a fresky od Václava Vavřince Reinera.
Dominikáni postupně podpořili výstavbu kláštera poblíž kostela a po dokončení kláštera pokračovali v barokizaci interiéru, která byla dokončena v roce 1744. Hlavní oltář a další oltáře spolu s varhanami z roku 1733 dodávají chrámu mimořádný hudební a vizuální zřetel. Kostel sv. Jiljí je chráněn jako kulturní památka České republiky a přitahuje návštěvníky i díky své bohaté výzdobě a historickému významu.
Současnost a kulturní význam
Interiér je mimořádně působivý díky volbě materiálů a způsobu zpracování: bohaté baroko a gotika vedle sebe vytvářejí jedinečnou atmosféru pro koncerty vážné hudby, přednášky a výstavy. Kostel je provozován jako farní kostel dominikánů a slouží také jako konventní kostel a zázemí pro Polskou římskokatolickou farnost. Otevření věže a zpřístupnění dalších částí chrámu bývá součástí projektů města, které podporují opravy a veřejnou dostupnost historických památek.
V literárních a historických dílech se kostel objevuje i v souvislostech s Hrabalovými spisy a s významnými osobnostmi české duchovní kultury, jako byl Jan Milíč z Kroměříže, jenž kázal zde již od roku 1364, a sv. Jan Nepomucký, který bývá spojován s kapitulou. Stavba a její proměna od gotiky k baroku a pozdější regotizaci ukazují dynamiku české sakrální architektury napříč staletími.
Vzrůstající zájem a doprovodné informace
Pro návštěvníky je doporučeno zvolit si program prohlídky doprovázený historickými popisy a doporučeními k prohlídce interiéru, včetně informací o zvláštnostech oltářů a renovacích. Interiérové detaily, sochařské práce a dřevěné prvky oltářů vytvářejí mimořádně působivý celkový dojem. Kostel sv. Jiljí si dlouhodobě udržuje status významné památky Starého Města a zůstává důležitým bodem na mapě gotické a barokní architektury v ČR.
