Farnost v Českých Zlatníkách je zmiňována již ve 14. století, fara však zanikla v roce 1623 a byla obnovena až v roce 1694. Z tohoto období pochází i kostel zasvěcený svatému Jiří, je původně barokní, v 19. století však získal svou pseudorománskou podobu. V roce 1994 byla dokončena jeho 18ti letá rekonstrukce.
Jedná se o jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbyterářem, na jehož východní stranu navazuje oblá apsida sakristie. Nad západním průčelím je hranolovitá vížka vrcholící cibulovou bání. Hlavní průčelí je dvouosé. Loď i presbytář jsou členěny pilastry a zaklenuty křížovými klenbami na pásy. Kruchta spočívá na dvou pilířích a je podklenuta třemi poli křížové klenby.
Do kostela byl přenesen barokní a rokokový inventář ze zbořeného kostela sv. Františka Serafínsého z kláštera minoritů ve Starém Mostě a současně sem byly instalovány i nástropní fresky od J. V. Tschöppera. Vstupy obnovené podle barokních, jeden v západní stěně věže, druhý ze severu v západní polovině lodi. Mimoto má vlastní vstup i sakristii. Oken lodi obdélná, půlkruhem uzavřená. Zevně stěny člení okna, rámovaná pískovcem. Bohatší rámy mají jen portály do lodi a do podvěží. Omítky tvrdé, ve velmi dobrém technickém stavu. Portály a kamenná ostění nová, podle starých. Zdivo ukončuje profilovaná římsa.
Jedná se o sakrální prostor, v němž hlavní a boční oltáře pocházejí z pozdního 17. století a kazatelna z 18. století; inventář byl z 19. století rozšířen o původní rokokový a barokní nábytek. Svatostánek a sakristie vycházejí z původních zkušeností, které dříve patřily klášteru minoritů ve Starém Mostě, a v interiéru se objevují i nástropní fresky od Tschöppera. Kruchta spočívá na dvou pilířích a je podklenuta třemi poli křížové klenby, což podtrhuje vnitřní prostorově jasnou dispozici kostela.
Prostor kostela je charakterizován obdélným půdorysem, presbyterářem s apsidou, nacházející se na východě. Západní průčelí zdůrazňuje dvouosé partie a věž s cibulovou baňkou, která rámuje pohled na průčelí a vnitřní prostor. Okenní ostění a římsy jsou vyhotovené z pískovce a dodávají exteriéru i interiéru výrazný barokní ráz, zatímco rokokový a barokní nábytek dodávají interiéru historickou atmosféru.
Rámcově lze shrnout, že kostel prošel během 19. století změnou vzhledu do pseudorománského stylu a v 1994 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která vrátila stavbě historické kvality a zachovala její kulturní význam. Kostel je tak důležitým svědkem místní sakrální architektury a historických proměn v regionu, a dnes představuje významný bod na historické i liturgické mapě Českých Zlatníků.
